You are here

Rozhovor nejen o budoucnosti Operačního programu URBACT

Edited on

17 December 2018

František Kubeš, který v současné době působí jako ředitel odboru regionální politiky p.z. na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, nám poskytl rozhovor o OP URBACT, ve kterém zhodnotil dosavadní fungování tohoto programu a zároveň nám sdělil důležité informace o jeho budoucnosti.

NUP ČR: Do operačního programu URBACT II jste byl zapojený z pozice města, nyní jste spojen s OP URBACT (aktuálně OP URBACT III) v jiné roli – na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR zaštiťujete Národní kontaktní místo pro ČR. Jak ze svého pohledu hodnotíte vývoj programu? Jak je pro evropská města důležitý?

FK: Byl jsem v pozici koordinátora projektu v rámci Sítě měst JOINING FORCES OP URBACT II, zároveň jsem v nynější pozici na ministerstvu odpovědný za aktivity související s operačním programem URBACT III, a proto musím říci, že vývoj, který se mezi „dvojkou“ a „trojkou“ udál, byl pozitivní. Pozitivní zejména v tom, že se dále propracovala metodika URBACTu, například pokud jde o akční plán a Local Support Groups (nyní Local URBACT Groups), které byly v URBACT II novinkou. Zároveň došlo k finančnímu posílení, v programu URBACT III  mohou být města motivována ke vstupu do sítě i tím, že mohou na tuto pozici koordinátora a finančního manažera přijmout nového pracovníka anebo stávajícího pracovníka (částečně) z projektu URBACT III uhradit. 

NUP ČR: Jaká čeká operační program URBACT v dalším programovém období budoucnost? URBACT IV?

FK: Osobně vnímám jako zatím pořádně nerozdiskutováno mezi členskými státy a Evropskou komisí to, jakým způsobem bude URBACT ukotven v rámci nového programového období. 

Aktivity URBACTu budou pravděpodobně součástí Evropské iniciativy. Tak to je ostatně již podáváno programem a bylo tomu tak i na Festivalu měst. Program by se měl starat o 'capacity-building' v rámci této iniciativy. Co se sítí týče, v současném stádiu to vypadá, že tato aktivita snad také pokračovat bude.

Musíme si uvědomit, že městský rozvoj je kompetencí členského státu, proto je vhodné, aby se v rámci Evropské iniciativy uplatňoval tzv. shared management, tzn., aby jednotlivé členské státy měly na směřování toho programu jasný vliv, např. tím, že jsou v monitorovacích výborech, např. tím, a to se opět podařilo ve stávajícím programovém období, že je posílena činnosti Národního kontaktního místa, které sídlí právě na odboru regionální politiky MMR.

V současných návrzích nařízení je pro tzv. novou iniciativu (European Urban Initiative) vyčleněn pouze direct a indirect management, což není úplně v souladu s tím, jak by podle ČR, ale i jiných zemí (včetně V4), měl program fungovat.

NUP ČR: Jaké vidíte možnosti tuto situaci ovlivnit?

FK: Myslím si, že se zatím jedná o návrh nařízení, proto je důležité, aby se toto stanovisko, tedy podpora fungování sítí měst k výměně zkušeností i zapojení shared managementu, objevovalo v národních pozicích na různých jednáních, která se k přípravě nového programového období pořádají. Je to například Urban Development Group, které se konala v září, případně setkání generálních ředitelů odpovědných za městské záležitosti, které se koná v listopadu. Obě akce probíhají v rámci rakouského předsednictví Rady Evropské unie.

NUP ČR: Jak by podle Vás měl z hlediska ČR být URBACT (respektive jeho aktivity) upraven pro příští programové období?

FK: Jsem rád, že se URBACT svou budoucností začal zabývat již v březnu toho roku, kdy proběhl workshop na toto téma. Česká republika byla také v kontaktu s panem ředitelem Emanuelem Moulinem, což jsme brali svým způsobem jako poctu. Oslovil, abychom mu sdělili naše názory na to, jak by měl URBACT fungovat, nevíme totiž, zda takto oslovil všechny členské státy. 

Pro nás by bylo nejideálnější, aby URBACT minimálně zůstal zachován v takovém finančním, ale i organizačním uspořádání, jako je tomu nyní. Jako výzvu vnímám větší propojení s Městskou agendou pro EU, což je nová iniciativa Evropské komise, členských států a měst a regionů. Česká republika spolu-koordinuje Partnerství pro městskou mobilitu, je zapojena do Partnerství pro bydlení jako pozorovatel a do Partnerství pro kvalitu ovzduší jako řádný člen. 

Je chvályhodné, že URBACT je součástí všech jednotlivých partnerství, ale já vnímám jako zásadní, aby se i další členové různých sítí OP URBACT, tedy konkrétní města, do Městské agendy pro EU zapojovala, tedy konkrétně do implementace, případně vyhodnocení.

NUP ČR: Jak vidíte budoucnost OP URBACT v České republice?

FK: Z mého pohledu je URBACT unikátní, protože propojuje na velice praktické úrovni jednotlivá města v Evropě a tato města se od sebe mohou učit. Do budoucna bychom určitě rádi, aby všechny aktivity tohoto programu pokračovaly. Dále, pokud by na to z evropských fondů byly prostředky, aby byl dán i nějaký menší obnos na realizace nějakých pilotních řešení, která jsou součástí konkrétních akčních plánů. To by určitě zase zvýšilo také motivaci na úrovni českých měst, která oproti URBACTu II mají větší zájem o URBACT III, a věříme, že by tento zájem neustával ani v případě navazujícího programu. Témata, která jsou řešena v operačním programu URBACT jsou určitě relevantní a zásadní pro rozvoj i českých měst.

NUP ČR: Co byste si přál do fungování Národního kontaktního místa?

FK: Národní kontaktní místo se posílilo jak personálně, tak finančně. Dostáváme příspěvek přímo ze sekretariátu OP URBACT, což byl krok dobrým směrem. Můžeme mnohem častěji organizovat setkání zapojených měst, zhotovujeme překlady různých odborných publikací, jsme aktivní na webu a sociálních sítích. To všechno přispívá k vytváření, případně udržování komunity URBACTu i v České republice, skrz zapojená města, skrz konkrétní zapojené lidi. A opravdu v URBACTu III jsou i v České republice příklady projektů, o kterých si myslím můžeme tvrdit, že nejsou cestovní kanceláří, jak se někdy hanebně říká všem projektům zahraniční spolupráce, ale že přináší konkrétní přínosy pro zapojená města, například v Ostravě v rámci řešení neobsazených obchodních, respektive nebytových prostor. (pozn.: projekt REFILL). Byli bychom rádi, kdyby aktivity Národního kontaktního místa mohly v budoucnosti pokračovat. 

NUP ČR: Co by znamenalo, kdyby se podařilo prosadit návrh „ukotvení“ aktivit OP URBACT v dalším programovém období pod Evropskou komisi?

FK: Můžeme se jenom domnívat, jak to bylo myšleno, ale myslím si, že by zde hrozilo, že by členské státy neměly příliš velký vliv na to, co se v rámci URBACTu děje, zřejmě by neexistoval monitorovací výbor, všechno by bylo řešeno jenom na úrovni dvoustranné spolupráce mezi Evropskou komisí a městy. Myslíme si, že jednoznačně musí být mezi těmito dvěma entitami nějaký prostředník, nějaká meziúroveň, a ta národní úroveň se v podmínkách České republiky jeví jako nejlogičtější. Bohužel, aktivity, které jsou řízeny přímo Evropskou komisí ve vztahu k městům, se zatím nezdají příliš efektivní, např. Urban Development Network v podstatě funguje na bázi ad hoc konferencí či národních setkání. Skutečnost, že dokáže na úrovni státu spolu spolupracovat několik měst zabývajících se různými tématy a že si vyměňují na tato témata své pohledy, v tom je ta role členského státu nezastupitelná. Obáváme se, že by také přímé řízení Evropskou komisí mohlo vést k ještě většímu prohloubení geografické nerovnováhy. Zřejmě města by měla o nový URBACT (či jeho obdobu) menší zájem; protože by si myslela, že je to  jen „nějaká iniciativa“ z Bruselu. Takhle přeci jenom, my jsme pro ně konkrétní lidé a konkrétní kontaktní místo, na které se mohou obracet.