The (bumpy) road to climate neutrality

What do we know about Europe’s journey to climate neutrality? Well, most of us are aware of the headline commitment: through the European Green Deal, the EU is committed to becoming the world’s first climate-neutral bloc by 2050. Ahead of that, the Climate Mission’s 100 front-runners, the NetZeroCities, will hit this target by 2023.

But we also know that this transition to climate neutrality won’t be smooth sailing. The scale of the challenge is as undeniable as the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) conclusions about the planet’s current level of danger. Despite this, we can see that the mood may be shifting in the wrong direction. Pushback and resistance are rising, as climate change sceptics seek to hinder the transition to net zero. For example, misinformation about the 15-minute city model has been circulated to stoke citizens’ concerns about their civil liberties, capitalising on post-pandemic anxieties.

We also know that the scale and complexity of the climate-neutral transition creates particular challenges for small and medium-sized cities. Earlier this year, URBACT investigated exactly what this means, through a research project involving 68 cities.

Where are cities going to struggle?

URBACT’s analysis of cities’ needs provides helpful insights into the specific areas where they might struggle. Respondents, most of whom were from small and medium-sized cities, identified the headline challenges as:

1. urgency
2. complexity
3. low awareness levels
4. finance
5. mixed quality data
6. behaviour

For participating cities, energy transition emerged as the highest priority under the broad banner of ‘green transitions’, followed by housing, then education, the latter most likely linked to mindset shifts and reskilling. When it comes to the types of capacity-building needed, energy and energy policy were most frequently cited, specifically in relation to implementation.

How can URBACT help?

URBACT’s core focus is transnational city networks. The programme provides a framework for city authorities – and their thematic stakeholders – to collaborate on addressing their most pressing priorities. Not surprisingly, the most recently approved set of 30 Action Planning Networks (APNs) featured a high proportion of broadly ‘green’ themes. These include:

1. Circular Economy
2. Sustainable Land Use
3. Climate Adaptation
4. Energy Transition

In this new programming period, URBACT also has three cross-cutting themes, which will run through all networks, regardless of their thematic focus. These are: Green Cities, Gender Equal Cities and Digital Cities. At the recent URBACT Summer University, an intensive capacity-building experience for new networks, these transversal themes were highly visible, and the programme plans to further support network activity under them in the months ahead.

In light of the above, an important instrument will be the EU City Labs, the first of which will take place in Viladecans, Spain, on 23-24 November 2023.

Where do the EU City Labs come in?

Starting this month, the EU City Labs will showcase leading-edge activities related to selected themes. These events are co-hosted by URBACT and the European Urban Initiative (EUI), who collaborate on supporting sustainable urban development across the EU. The City Labs will provide a trusted space to identify challenges, examine effective methodology and explore the potential for future city-to-city collaboration. Most importantly, they will demonstrate what works, giving participants first-hand experience of the most advanced urban practices in Europe.

In this respect, Viladecans is the perfect host for the first EU City Lab. This Catalan municipality provides an inspiring example of how a smaller city, with big ambitions, can punch above its weight. Its innovative, inclusive approach to tackling energy transition has already been the subject of much attention and acknowledgment. Earlier this year, the city was given the EU Green Leaf award, together with the city of Treviso (IT), in recognition of its efforts towards climate neutrality. Viladecans was also a lead partner in the pilot URBACT Innovation Transfer Networks (ITNs), where it sought to transfer its Urban Innovative Actions (UIA) project on local energy communities to three other EU cities.

Two of those cities, Trikala (EL) and Nagykanizsa (HU), will join the November City Lab to share their own stories of that replication journey. Other UIA cities, such as Getafe, will also share the stage, which is appropriate at an event jointly supported by URBACT and the EUI.

Beyond Viladecans

The City Labs are, in essence, experimental spaces. To reiterate, each EU City Lab will have a thematic focus. The first shines a light on the energy transition, with two related events taking place within a period of months. The second, launching in early 2024, will focus on food, a theme around which the programme has an established body of experience.

Starting with Viladecans, the City Labs should provide an important platform for leading stakeholders, focused on the energy transition and other themes, to consider future collaborative options through URBACT and EUI channels.

For example, the upcoming URBACT ITN call (January 2024) will fund completed UIA city projects to transfer their innovation experiences across Europe, as Viladecans did in the pilot. The programme will also deliver a series of capacity-building activities under each of its three cross-cutting themes.

From the EUI side, it is worth mentioning other collaborative opportunities:

1. Cities can participate in EUI capacity-building events such as the Green Transition capacity-building event that took place recently in Tourcoing.
2. They can apply for EUI Innovative Actions call, the last one included the Greening Cities theme.
3. The EUI City Exchange provides a way for cities to follow up bilaterally to deepen their knowledge of others’ experience first-hand.
4. Through the Peer Review channel, cities can collaborate on improving their sustainable urban development strategies, which can of course include interventions linked to energy transition.

If you didn''t make it to Viladecans, you can surely sign up for future City Labs, so sign up for the URBACT newsletter and stay tuned!

Procesem zelené transformace procházíme již delší dobu a dnes se nacházíme v tzv. rozhodující dekádě, během které vlády, města, organizace, podniky i jednotlivci musí urychlit udržitelná řešení všech světových výzev od chudoby a rovnosti žen a mužů až po změnu klimatu, a dosáhnout ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2022 uvedl, že ve všech odvětvích a regionech byl zaznamenán pokrok v plánování a realizaci adaptačních opatření. Ovšem tento pokrok je nerovnoměrně rozložený mezi státy a stále existují velké mezery v adaptaci. IPCC upozorňuje, že mnoho iniciativ upřednostňuje okamžité a krátkodobé řešení klimatických rizik oproti dlouhodobé zelené transformaci, které vede k trvalé udržitelnosti.

Evropská zelená dohoda: Přeměna klimatických a environmentálních výzev v příležitosti

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropskou unii a celý svět existenční hrozbu. Proto v posledních letech získala zelená transformace v Evropské unii značnou pozornost a zformovala se v novou evropskou strategii růstu – Evropskou zelenou dohodu.

Cílem této strategie je přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, zajistit hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Evropa se tedy snaží přetavit současné klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci pro všechny. K dosažení úspěšné zelené transformace také významně přispívá přechod na digitální technologie. Evropská zelená dohoda podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím podpory zelených technologií, cirkulární ekonomiky, výzkumu a inovací, zeleným financováním a ochranou životního prostředí.

Zelená transformace: Nové paradigma pro rozvoj měst

Důležitým mezníkem Evropské zelené dohody je snížení emisí CO₂ eq. o 55 % do roku 2030 oproti roku 1999. I zde hrají zásadní roli města. Ve městech je produkováno více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropská města zabírají pouze 4 % plochy EU, ale žije v nich více než 75 % obyvatel. Navíc celosvětově se ve městech spotřebuje více než 65 % veškeré energie. Města jsou centry ekonomické aktivity, sociálních změn a inovací, i proto se v nich zhmotňují další environmentální, sociální a ekonomické problémy. Zároveň mají předpoklad stát se hybnou silou v ekologickém přechodu.

V oblasti rozvoje měst je zelená transformace přístup, který staví udržitelnost do centra plánování a rozhodování. Přijetí nových politik, technologií a postupů, které podporují energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou mobilitu, zelenou infrastrukturu či oběhové hospodářství, přináší řadu výhod pro samotná města. Těmi mohou být zvýšení kvality života obyvatel, energetická soběstačnost, snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení odolnosti vůči výkyvům počasí. Tento přístup vyžaduje zapojení všech aktérů městského ekosystému od urbanistů přes politiky, neziskové organizace, podniky až po občanskou společnost.

K dosažení zeleného přechodu ve městech EU je tedy zapotřebí i společného úsilí. Je třeba identifikovat a překonat překážky při realizaci iniciativ zelené transformace a sdílet osvědčené postupy napříč městy. Společnou prací mohou města EU dosáhnout udržitelnou, prosperující a spravedlivou budoucnost pro všechny. Proto je zelená transformace jedním z průřezových témat programu URBACT IV, což znamená, že by se sítě URBACT měly v rámci svých projektů zabývat i zelenou transformací. Webové stránky URBACT poskytují řadu příkladů úspěšných iniciativ ve městech EU.

Zelená transformace v českých městech

Téma zelené transformace měst je i v České republice velmi přítomné, a to nejen díky podpoře z fondů EU a dalších zdrojů:

⪼ Řada českých měst je součástí Paktu starostů a primátorů s dobrovolným závazkem ke zvýšení energetické účinnosti, k dlouhodobému využití obnovitelných zdrojů energie a ke snižování emisí CO₂ na jejich území. #PripravBrno je iniciativou města Brna, které do snižování emisí skleníkových plynů zapojuje občany a firmy.

⪼ Česká města vytvářejí místní adaptační strategie zaměřené na zabezpečení budoucnosti a udržitelného fungování měst v podmínkách měnícího se klimatu.

⪼ Město Liberec se jako jediné město v České republice stalo součástí EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Tato mise si klade za cíl zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.

⪼ Mezi nejvíce ambiciózní a komplexní přístupy k zelené transformaci patří hl. město Praha, které vytvořilo Pražský klimatický plán s hlavním závazkem snížit emise CO₂ o 45 % do roku 2030. Klimatický plán je nástrojem pro celkovou restrukturalizaci pražského hospodářství a prosazování moderních a udržitelných technologií. Je zaměřený na čtyři pilíře klimaticky odpovědné politiky města: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.

Strategie pro udržitelnou budoucnost

Tématem udržitelnosti a zelené transformace se zabývaly URBACT sítě již v minulém programovém období, existuje tedy řada zkušeností a příkladů z desítek evropských měst. Právě výměna zkušeností mezi evropskými experty, integrované plánování, pilotování opatření v malém měřítku a zapojování dalších aktérů, kteří jsou součástí každého procesu URBACT sítě, patří mezi základní aspekty úspěšných řešení zelené transformace. Mezi klíčové výzvy a oblasti, ve kterých by města měla realizovat své politiky a opatření, patří:

Udržitelná městská mobilita: Sektor dopravy je druhým největším producentem emisí v ČR. Investice do udržitelné mobility povedou nejen ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, ale i ke zdravějšímu obyvatelstvu a příjemnějšímu veřejnému prostoru ve městech. Tématu transformace dopravní infrastruktury směrem ke konceptu 15minutových měst, snížení používání osobních automobilů, propojení čtvrtí a přírody se věnovala síť RiConnect.

Obnovitelná energie: Nedávným impulsem pro zvýšení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelné energie byla pro řadu českých měst nevyprovokovaná a neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny paliv a rozšířily se obavy o bezpečnost dodávek energií v EU. Přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, města zajišťují svoji energetickou bezpečnost, a zároveň snižují svou uhlíkovou stopu. Na transformaci energetiky prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s občany se zaměřila síť Vilawatt.

Zelená infrastruktura: Zelená infrastruktura je síť vodních a zelených prvků ve městech i mimo ně, která přináší řadu ekologických, sociálních i hospodářských funkcí. Primárně se jedná o opatření vycházející z přírody a zaměřené na zadržování vody, zlepšení ovzduší, snížení teploty ve městě či zvýšení odolnosti města vůči projevům klimatické změny. Zelená infrastruktura ovšem plní několik funkcí najednou: doprava, zachování biologické rozmanitosti, odvodňování nebo vytvoření míst pro trávení volného času. Tématem životního prostředí ve městech a potravinovou bezpečností se zabývala síť BeePathNet, jejímž cílem bylo provázat téma zelené infrastruktury s městským včelařstvím.

Oběhové hospodářství: Cílem oběhového hospodářství je zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů po co nejdelší dobu hospodářského cyklu a po skončení jejich používání je vrátit do výrobního cyklu, čímž se zároveň minimalizuje množství odpadu. Na strategické úrovni města zpracovávají tzv. cirkulární skeny materiálních toků, ze kterých vznikají cirkulární strategie s nejrůznějšími opatřeními. Mezi nejčastější formy podpory oběhového hospodářství patří sdílené dílny, re-use centra a nábytkové banky. Na rozvoj cirkulární ekonomiky ve městech se zaměřila síť Resourceful Cities, prostřednictvím vytváření městských center zdrojů, zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné používání, opravy a recyklaci.

Zapojení občanů: Pro zelenou tranzici je zapotřebí zapojení a získání podpory občanů. Města by proto měla organizovat osvětové akce, vzdělávat občany a zapojovat je do plánování a realizace udržitelných opatření. Tím se u občanů vybuduje pocit vlastnictví, odpovědnosti a vytvoří se kultura udržitelnosti. Participace různých aktérů ve městě je nedílnou součástí metody URBACT. Na zapojení obyvatel do rozhodování a plánování města se zaměřila síť ActiveCitizens, které se jako partner účastnil i český zástupce – Hradec Králové.

Závěr

Výše uvedené přístupy jsou jen několika příklady způsobů, jakými mohou města podpořit zelenou transformaci. Úspěch zelené transformace bude nakonec záviset na odhodlání, inovacích a kreativitě městských aktérů, kteří musí spolupracovat na vytvoření udržitelné budoucnosti pro všechny. Pozitivní změnu přináší i nové programové období URBACT IV, do jehož první výzvy se přihlásilo 52 sítí měst s návrhy vlastních projektů, tematicky nejčastěji zaměřených právě na zelenou transformaci, tedy udržitelnou městskou mobilitu nebo hospodaření s vodou a další.

Autor článku: Zdeněk Ondrák