This year’s EU Green Week (3-11 June) is an opportunity to debate, become familiar with, or even celebrate EU environment policy. With this in mind, let’s take a closer look at some of URBACT’s accomplishments, what the programme stands for and, most of all, what lies ahead. Read on to grasp how URBACT promotes an environmentally-friendly, sustainable urban development.

Co-creating a greener EU
 

The Cohesion Policy 2021-2027, aims amongst others, for “a greener, low-carbon transitioning towards a net zero carbon economy and resilient Europe”. Unsurprisingly, many URBACT cities are taking on this challenge: a vast majority of the recently approved Action Planning Networks will work around this topic. From local circular economy, green spaces in industrial zones and abandoned spaces, rural-urban connections, to green growth in small cities and nature place-based solutions, 84 partners will co-create their own green action plans. The networks of BiodiverCITY, COPE, EcoCore, Econnecting, GreenPlace, In4Green, Let's Go Circular, PUMA and SCHOOLHOODS will benefit from URBACT's capacity-building and knowledge activities, expertise, and methods to help them achieve their goals during the next 2.5 years. The URBACT team looks forward to seeing what solutions and ideas these cities will come up with.

Leveraging on public procurement

Green public procurement has long been a hot topic for municipalities and other public authorities. In this context, URBACT has been a pioneer when it comes to re-thinking the way EU cities produce, distribute and consume food. Beyond all the food for thought the programme has provided to city practitioners over the years, URBACT has also developed its Strategic Public Procurement Online Course to help cities navigate and face legal frameworks. 2023 is a particular important year in this regard, with the launch of the Urban Agenda for the EU partnership on Food (planned for September) and the announcement of the EU Framework for Sustainable Food (foreseen to be released by the end of the year). To facilitate the access from cities to any novelties, URBACT will create a follow up public procurement module on food, so stay tuned!

Steering an energy transition
 

With the recent conclusion of the VILAWATT URBACT Network, the programme aims at mainstreaming lessons learnt, policy recommendations and other practices to cities across Europe. Based on an Urban Innovative Action (UIA) project that consisted in developing a people-public-private consortium to pool energy purchase, while retrofitting buildings and raising awareness, this pilot network shared the original practices from Viladecans (ES) with partners from Belgium, Hungary and Greece. Throughout this experience, they have taken on the challenge to co-create energy citywide plans to nudge its inhabitants and tackle different issues, such as energy poverty. More information on how the programme will further share this knowledge on energy governance will follow in the months to come.

Pushing for soft mobility

Ever since the launch of the open call for Action Planning Networks (January – March 2023), many cities have shown their interest in working with mobility issues. This trend was particularly noticeable in the many project ideas that ware published in URBACT’s Partner Search Tool, but also in some of the approved networks. In total, five partnerships will work around mobility, the 15-minute city concept, public transportation and, overall, improving the liveability of public spaces. Such objectives are aligned with the Cohesion Policy objective for a more connected EU. This is not the first time, URBACT cities join forces to gather inspiration, practical interventions and long-term visions on this subject. To discover some of the existing tips and ideas, be sure to check URBACT’s Walk’n Roll guidebook. Composed by three booklets, this product complies different stories and tools that are fit for cities of literally all sizes.  

Supporting the European Urban Initiative
 

As it’s stated in the URBACT IV Cooperation Programme, the programme has among its thematic priorities to support a green urban transition. Likewise, according to the document, URBACT shall support and coordinate relevant actions with its key partner: the European Urban Initiative (EUI). Besides leading the work developed by the Urban Agenda for the EU partnerships, notably on food (to be launched in September) and on green cities (launched earlier this year), EUI has just launched its second call, this time for innovative actions. Do not wait any longer, this call could be the right fit for greening your city.

Interested by any of these topics?

Save the date for the 2023 European Week of Regions (EWRC) and Cities in Brussels (BE)! Between 9 - 12 October, URBACT will contribute to two sessions:

- Participatory lab ‘How can regions and cities drive a just energy transition with and for their citizens?’, co-organised by URBACT, ESPON, Interreg Europe and Interact

- Participatory lab ‘Use tech to accelerate the green transition in your region or city’, including Horizon Europe project ‘Knowing’

Registrations for the EWRC will open during the summer.

NGO's en burgerinitiatieven blijken een belangrijke schakel te zijn om het groeiende wantrouwen tussen overheden en burgers te overwinnen. In heel Europa is samenwerking tussen steden en middenveld organisaties steeds belangrijker geworden. Die samenwerking versterkt de levenskwaliteit, de dienstverlening en de sociale cohesie in steden en brengt ook lokale gemeenschappen bijeen.

Steden spelen ook een rol. Gemeenten en stadsbesturen kunnen deze lokale netwerken ondersteunen door toegang te bieden tot ruimtes, materialen, kennis en financiering, en door mogelijkheden tot samenwerking te bieden. Mits overwogen, kunnen sommige factoren en voorwaarden bijdragen tot bloeiende gemeenschappen en steden met gelijke kansen. Enkele van deze succesfactoren worden hieronder uiteengezet.

Het vermogen van burgerlijke ecosystemen

Keer op keer blijken NGO's en burgerinitiatieven sterke bondgenoten om diverse uitdagingen te overwinnen en zo bij te dragen tot duurzame stadsontwikkeling. Verbinding en samenwerking tussen lokale organisaties, middenveld organisaties en overheidsinstanties kunnen krachtige synergieën tot stand brengen. Hierdoor wordt niet alleen sterke lokale netwerken gebouwd, maar ook zogenaamde "burgerlijke ecosystemen".

"In Europa zijn er steeds meer, niet tientallen maar honderden grote projecten, projecten van enkele miljoenen euros die beheerd worden door NGO's, allerlei coöperaties en actoren van de sociale economie. Ze geven weer vorm aan onze steden. Het is echt belangrijk te erkennen op welke schaal deze organisaties opereren en waarom ze belangrijke actoren in onze steden zijn," aldus Levente Polyak, medeoprichter van Eutropian en voormalig hoofdexpert van URBACT op de conferentie The Power of Civic Ecosystems, die vorig jaar in Ljubljana werd gehouden.

NGO-huis in Riga (LV)

In een publicatie hebben Levente en andere auteurs onderzocht hoe een betere samenwerking tussen overheidsinstanties en lokale burgermaatschappijen tot stand kan komen. Zij tonen er goede praktijken waar steden en ngo's inspiratie uit kunnen putten. De publicatie gebruikt de lessen uit de ActiveNGOs Transfer Network, waarin goede praktijken van het NGO-huis in Riga (LV) werd aangepast op andere steden in de EU.

Het NGO-huis in Riga is een succesvol initiatief. Lokale overheid hebben er het potentieel van burgerlijke ecosystemen erkend en aangegrepen. Het wordt gecoördineerd door de gemeente en draagt bij tot een meer democratische en inclusieve samenleving door gelijke kansen en toegang te bieden tot ruimtes, activiteiten, evenementen, opleidingen en nog veel meer. Sinds 2013 heeft het NGO-huis verschillende doelstellingen bereikt rond integratie van mensen van verschillende leeftijden, sociale groepen en nationaliteiten. Dit alles door bestaande NGO's te ondersteunen en het bewustzijn van burgers over lokale aangelegenheden te bevorderen.

Zoals Irina Vasiljeva, van de stad Riga, verklaarde: "Het is een ruimte waar NGO’s welkome zijn, waar ze hun activiteiten kunnen ontplooien, waar ze voorlichting kunnen krijgen over verschillende onderwerpen. Het is een ruimte waar NGO's kunnen participeren. Voor sommige NGO's is het een bakermat. Wanneer ze beginnen te werken, komen ze naar het NGO House, ze krijgen de voordelen die het NGO House biedt, worden er sterker van en verlaten dan onze nest. Bijgevolg, worden ze onafhankelijk en volwaardige partners van het Riga NGO House".

Syracuse (IT) was een van de partnersteden van Active NGOs, die de kans kreeg van de Riga-ervaring te leren samen met de andere projectpartners. Ze ontwierpen zelfs drie nieuwe burgerruimtes in hun stad. De uitdaging was om de oorspronkelijke goede praktijk van Riga lokaal te vertalen. De gemeente beschikte niet over evenveel overheidsmiddelen of grote structuren als in Riga om dergelijke samenwerking te ondersteunen. Niettemin, dat heeft het personeel van de stad Syracuse er niet van weerhouden.

In plaats daarvan hebben ze de ruimtes samen met lokale verenigingen ontworpen, die ze nu beheren. Zij hebben hun samenwerking zelfs geformaliseerd door een bestuursmodel te vormen, genaamd "Huis van Verenigingen en Vrijwilligers". Het verbindt de drie burgerruimten met elkaar. Een overeenstemmingsmemorandum werd ondertekend door de burgemeester en 27 actieve lokale organisaties om een soepele dynamiek te garanderen. Zoals Levente Polyak tijdens de conferentie ook naar voren bracht: "het naast elkaar bestaan en de samenwerking van organisaties maakt hen geschikter om elkaars middelen te gebruiken, capaciteiten te delen, samen projecten op te zetten en zo in zekere zin efficiënter te zijn dan alleen."

Kleine steden, vooral die met een bevolkingsafname worden geconfronteerd, kunnen ook baat hebben bij de oprichting van sterke lokale netwerken. De afgelopen jaren was Idrija (SI) een krimpende stad, die met sociale en economische problemen te kampen had. Om de lokale gemeenschap beter te verbinden, vonden zij een oplossing door een Huiskamer van de Stad op te richten. Deze inclusieve en innovatieve praktijk werd ontworpen door lokale partners, ook bekend als de URBACT Local Group, een groep mensen uit de stad die de netwerken van URBACT volgen. Door deel te nemen aan twee netwerken, het CityCentreDoctor Action Planning Network en het Re-GrowCity Transfer Network, kon de gemeente Idrija een rijke ervaring consolideren.

Tijdelijk gebruik als creativiteitsinstrument

Het is belangrijk dat steden het potentieel van de NGO's en de betrokkenheid van de gemeenschap bij de revitalisering van lege ruimten erkennen. Bottom-up initiatieven kunnen tijdelijk gebruik maken van lege ruimtes. Op die manier verrijken de gebruikers de verlaten ruimtes en hun omgeving, onderhouden zij die en verminderen zij bepaalde kosten voor de eigenaars, zoals het onderhoud.

Een andere Italiaanse stad heeft haar deelname in een URBACT-netwerk kunnen benutten om innovatieve oplossingen te vinden betreffende de leegstaande ruimten. Door deel te nemen aan het 2nd Chance Action Planning Network koos de stad Napels (IT) voor een participatieve aanpak om een groot verlaten gebouw in de stad te vernieuwen. Vandaag dient het gebouw als een ruimte waar burgers en burgerinitiatieven elkaar kunnen ontmoeten, ideeën delen en, vooral, hun belangstelling kunnen uitten voor proefprojecten die een tijdelijk gebruik inhouden. Er is geen permanent gebruik voorzien voor dit gebouw, waardoor de ruimtes levendig en steeds in ontwikkeling zijn.  Napels kreeg dankzij dit initiatief een URBACT Good Practice en zette later zijn URBACT-reis voort door het Civic eState Transfer Network te leiden.

Hoewel de stad Gent (BE) een lange traditie van participatief bestuur heeft, heeft zij ook veel geleerd van Napels en van andere partners door deel te nemen aan het Civic eState Transfer Network. Met opgedane kennis heeft de gemeente een bottom-up aanpak ontwikkeld voor de ondersteuning van burgerinitiatieven, met inbegrip van juridische en administratieve ondersteuning. Hun proefactie omvatte een tijdelijk gebruik van een verlaten kerk die eigendom was van de stad, waar burgers toegang kregen om met overheidssteun hun eigen project op te bouwen.

Hoe kunnen steden op een andere manier burgerlijke ecosystemen ondersteunen?

Eén van de beste manieren waarmee plaatselijke autoriteiten de lokale gemeenschap kunnen helpen is door NGO's en burgerinitiatieven toegang te geven tot beschikbare ruimte. Natuurlijk is dit niet de enige manier en kan een stad nog veel meer doen:

• toegang bieden tot apparatuur die NGO's en burgerinitiatieven kunnen gebruiken;

• financieringsmogelijkheden bieden voor hun activiteiten en hun samenwerking met de stad (stabiele financieringsmechanismen over een periode van enkele jaren kunnen de NGO's stabiliteit bieden en hen helpen zich te ontwikkelen en te professionaliseren). Dit kan innovatieve financieringsmechanismen omvatten die samenwerking in plaats van concurrentie bevorderen en iedereen gelijke kansen bieden;

• een manier creëren om het werk van lokale NGO's en hun activiteiten te promoten (op websites, sociale media, maandbladen, gemeenschapsborden enz;)

• workshops en lezingen, juridisch en boekhoudkundig advies organiseren om de NGO's te helpen zich te ontwikkelen en te professionaliseren;

• evenementen organiseren waar NGO's elkaar kunnen ontmoeten, ideeën kunnen uitwisselen en nieuwe samenwerkingsverbanden kunnen aangaan;

• sommige overheidstaken overdragen aan lokale NGO's, waarbij hun werk wordt erkend en vertrouwen wordt getoond, maar ook de lasten voor de overheid worden verlicht en nieuwe en innovatieve benaderingen mogelijk worden gemaakt;

• en de samenwerking tussen het stadsbestuur en de NGO’s formaliseren door een intentieverklaring voor samenwerking te ondertekenen.

Vertaald uit een artikel ingezonden door Nina Plevnik op 04/05/2023

Les ONG et les initiatives citoyennes  s'avèrent être un lien essentiel pour surmonter la défiance croissante entre les administrations publiques et les citoyens. Dans les villes européennes, les différentes formes de coopération entre les villes et la société civile sont de plus en plus importantes pour améliorer la qualité de vie, les services municipaux, la cohésion sociale et la coopération des communautés locales.

Les villes ont également un rôle à jouer. Elles peuvent soutenir ces réseaux locaux en leur donnant accès à des espaces, du matériel, des connaissances et des ressources financières, et en leur offrant des opportunités de coopération. S'ils sont pris en compte, certains facteurs peuvent contribuer à la prospérité des communautés et à la qualité des villes en matière d'égalité des chances. Certains de ces facteurs de réussite sont décrits ci-dessous.

Le pouvoir des écosystèmes citoyens

À maintes reprises, les ONG et les initiatives citoyennes  se sont révélées être des alliés solides pour relever divers défis et, par conséquent, pour contribuer au développement urbain durable. Les liens et la coopération entre les organisations locales, la société civile et les administrations publiques peuvent créer de puissantes synergies, non seulement en construisant des réseaux locaux solides, mais aussi en favorisant ce que l'on appelle les "écosystèmes citoyennes ".

"En Europe, il y a de plus en plus. Des centaines de grands projets de plusieurs millions d'euros sont gérés par des ONG et toutes sortes de coopératives et d'acteurs de l'économie sociale. Ce sont eux qui remodèlent nos villes. Il est primordial de percevoir l'échelle à laquelle ces organisations opèrent et donc l’importance de ces acteurs dans nos villes", a déclaré Levente Polyak, cofondateur d'Eutropian et ancien Expert référent URBACT, lors de la conférence The Power of Civic Ecosystems, qui s'est tenue à Ljubljana l'année dernière.

Maison des ONG à Riga (LV)

Dans une publication du même nom, Levente et d'autres auteurs ont étudié comment construire une meilleure coopération entre les administrations publiques et les sociétés citoyennes  locales, en présentant des bonnes pratiques dont les villes et les ONG peuvent s'inspirer. La publication s'appuie sur les leçons tirées du réseau de transfert ActiveNGOs, qui a permis à la  Maison des ONG à Riga (LV), labellisée par URBACT pour ses bonnes pratiques, d’être adaptée par d'autres villes de l'UE.

La Maison des ONG de Riga est une initiative réussie, dans le cadre de laquelle l'administration locale a saisi le potentiel des écosystèmes citoyens . Coordonnée par la municipalité, elle contribue à une société plus démocratique et plus inclusive en offrant une égalité des chances et un accès à des espaces, des activités, des événements, des formations et bien plus encore. Depuis 2013, la Maison des ONG a atteint différents objectifs en matière d'intégration de personnes d'âges, de groupes sociaux et de nationalités diverses. Tout cela en soutenant les ONG existantes et en favorisant la sensibilisation des citoyens aux affaires locales.

Syracuse (IT) était l'une des villes partenaires d'Active NGOs, qui a eu l'occasion d'apprendre de Riga - et des autres partenaires du projet - et a co-conçu trois nouveaux espaces citoyens  dans sa ville. Cependant, la bonne pratique initiale a dû être ajustée afin de correspondre au contexte local. En effet, Syracuse ne disposait pas d'autant de fonds publics et de grandes structures pour soutenir une telle coopération.

Ils ont dès lors co-conçu les espaces avec les associations locales qui les gèrent aujourd'hui. Ils ont formalisé leur collaboration en créant un modèle de gouvernance, appelé "Maison des associations et des volontaires", qui relie les trois espaces citoyens . Un protocole d'accord a été signé par le maire et 27 organisations locales actives afin de garantir une dynamique harmonieuse. Comme l'a également souligné Levente Polyak lors de la conférence, "la coexistence et la collaboration des organisations les rendent plus aptes à utiliser leurs ressources respectives, à les partager, à construire des projets ensemble et donc, d'une certaine manière, à être plus efficaces que si elles agissaient seules".

Les petites villes, en particulier celles qui sont confrontées à une diminution de leur population, peuvent également tirer profit de la mise en place de réseaux locaux solides. Ces dernières années, Idrija (SI) a été une ville en perte de vitesse, qui a souffert de problèmes sociaux et économiques. Pour mieux intégrer les communautés locales, elle s’est orientée pour sa part vers la création d’un salon municipal. Cette pratique inclusive et innovante a été conçue par des personnes de terrain - le Groupe local URBACT, un groupe multipartite de personnes de la ville qui suivent les réseaux URBACT. En participant à deux réseaux, le réseau de planification d'action CityCentreDoctor et le réseau de transfert Re-GrowCity, la municipalité d'Idrija a pu consolider une riche expérience.

Utilisation temporaire comme outil de créativité

Il est important que les villes prennent la mesure du potentiel des ONG et des communautés locales dans la revitalisation des espaces vides. Les initiatives ascendantes peuvent proposer une utilisation temporaire à ces lieux délaissés, ainsi, ils entretiennent les locaux et réduisent certains coûts pour les propriétaires, comme l'entretien.

Une autre ville italienne a bénéficié de la participation à un réseau URBACT pour explorer des solutions innovantes face aux friches urbaines. En outre, en prenant part au réseau de planification d'action de la deuxième chance, la ville de Naples (IT) a adopté une approche participative pour rénover un grand bâtiment abandonné dans la ville. Aujourd'hui, le bâtiment sert de lieu où les citoyens et les initiatives citoyennes  sont encouragés à se rencontrer, à échanger et, surtout, à exprimer leur intérêt pour la mise en œuvre de projets pilotes dans le cadre d'une utilisation temporaire. Aucune utilisation permanente n'est prévue pour ce bâtiment, ce qui rend les espaces vivants et en constante évolution.  Naples a été récompensée par une bonne pratique URBACT grâce à cette initiative et a ensuite poursuivi son parcours URBACT en dirigeant le réseau de transfert civique eState.

Bien qu'elle ait une longue tradition de gouvernance participative, la ville de Gand (BE) a également beaucoup appris de Naples et d'autres partenaires en participant au réseau de transfert Civic eState. Grâce aux connaissances acquises en cours de route, la municipalité a co-conçu une approche ascendante sur la manière de soutenir les initiatives citoyennes, y compris en fournissant un soutien juridique et administratif. Leur action pilote comprenait l'utilisation temporaire d'une église abandonnée appartenant à la ville. Les citoyens y ont eu accès pour construire leur propre projet avec le soutien des autorités publiques.

Comment les villes peuvent-elles soutenir les écosystèmes citoyens  ?

• offrir un accès aux équipements que les ONG et les initiatives citoyennes  peuvent utiliser dans le cadre de leurs activités ; 
• financer les opportunités de développer des activités et de la coopération avec la ville (des mécanismes de financement stables s'étendant sur plusieurs années peuvent assurer la stabilité des ONG et les aider à se développer et à se professionnaliser). Il peut s'agir de mécanismes de financement novateurs favorisant la coopération plutôt que la concurrence et permettant l'égalité des chances pour tous ;  créer un moyen de promouvoir le travail des ONG locales et leurs activités (sur les sites web, les médias sociaux, les journaux mensuels, les panneaux communautaires, etc.) ; 
• organiser des ateliers et des conférences, des consultations juridiques et comptables pour aider les ONG à se développer et à se professionnaliser ; 
• créer des événements où les ONG peuvent se rencontrer, échanger des idées et établir de nouvelles collaborations ; 
• transférer certaines fonctions publiques aux ONG locales, en reconnaissant leur travail et en leur témoignant de la confiance, tout en allégeant le fardeau de l'administration publique et en permettant des approches nouvelles et innovantes ; 
• formaliser la coopération entre l'administration municipale et les ONG en signant une lettre d'intention de coopération.

Traduction d'un article soumis par Nina Plevnik le 04/05/2023

De ambitie van Breda is al langer duidelijk: een stad in een park worden. Maar hoe Breda dat precies wil doen, was nog onduidelijk. De koers wordt uitgezet met het Groenkompas. “Groen in en om de stad is van groot belang voor de gezondheid van de inwoners en voor de leefbaarheid en aantrekkelijkheid van onze stad en de dorpen. En groen is essentieel om de gevolgen van klimaatverandering het hoofd te bieden”, legt wethouder De Beer uit. “In het Groenkompas staat een heldere koers hoe Breda het komende decennium het bestaande groen wil beschermen en uitbreiden, hoe we ervoor zorgen dat groen voor iedereen op loopafstand is en waarin groen niet het sluitstuk wordt, maar de leidraad voor de ruimtelijke ordening. ontwikkelingen”.

Nieuwe ontwikkelingen

Het Groenkompas geeft met concrete percentages aan hoe Breda groener wordt naarmate de stad zich ontwikkelt. Het streven is dat elke straat die wordt herontwikkeld 10% groener wordt. En bij de ontwikkeling van een nieuw project moeten ontwikkelaars minimaal 20 tot 35% van de wijk aanwijzen als openbaar groen. Ook ontwikkelaars en woningcorporaties moeten 'natuurinclusief' ontwikkelen. Dit betekent dat gebouwen moeten bijdragen aan de biodiversiteit, bijvoorbeeld door nestkasten te plaatsen.

Bestaand groen beschermen en uitbreiden

Als er ergens in Breda groen verdwijnt, moet dat groen altijd in de buurt gecompenseerd worden. Dit nieuwe compensatieprincipe moet ervoor zorgen dat de hoeveelheid groen in Breda niet meer afneemt. Daarnaast breidt Breda de ecologische verbindingszones verder uit. “De voordelen zijn groot: mensen voelen zich beter, brengen meer tijd met elkaar door en ervaren minder last van hittestress en de leefomgeving voor plant en dier wordt versterkt”, aldus de gemeente. Rondom de binnenstad komen nieuwe parken, namelijk het Luciapark, Seelig en 't Zoet. En in de wijken en dorpen komen buurtparken. “Bestaande bossen worden uitgebreid en er komen tiny forests en voedselbossen bij.”

https://www.youtube.com/watch?v=-fzXThmTc-w

Ook aan de bereikbaarheid wordt gewerkt. Dat gebeurt onder andere met nieuwe omleidingen en fietsroutes. Ook natuurspeelplekken, groene schoolpleinen en plukroutes maken groen voor iedereen toegankelijk.

https://www.youtube.com/watch?v=fzQ3ooMug2o

Samenwerking

Om echt ‘een stad in een park’ te worden heeft Breda ook hulp nodig van overheden, bedrijven en bewoners. Op deze manier kan een grote stap worden gezet in het vergroenen van tuinen. Zo is in de wijk Schorsmolen slechts 4% van de tuinen groen. De gemeente informeert en stimuleert daarom partijen en bewoners om op hun eigen terrein een bijdrage te leveren. “Met hulp van de gemeente ontstaat er een community ‘Breda, een stad in een park’. Actieve bewoners en bedrijven zoeken elkaar op en stimuleren elkaar om met concrete acties en projecten voor groen invulling te geven aan de ambitie van Breda. Mensen die willen bijdragen kunnen meedoen.”

Lees Breda's Integrated Action Plan hier!

NGOs and civic initiatives are proving to be a key link to overcome the growing mistrust between public administrations and citizens. In cities across Europe, different forms of cooperation between cities and civil society have increasingly become important for the quality of life and services in cities, strengthening social cohesion and brining local communities close together.

The cities also have a role to play. Municipalities and city administrations can support these local networks by offering access to spaces, materials, knowledge and funding, as well as providing opportunities to cooperate. If considered, some factors and conditions can contribute to thriving communities and cities of equal opportunities. Some of these success factors are outlined below.

The power of civic ecosystems

Time after time, the NGOs and civil initiatives have proved to be strong allies to overcome various challenges and, as a consequence, to contribute to sustainable urban development. Connections and cooperation between local organisations, civil society and public administrations can create powerful synergies, not only building strong local networks, but also enabling the so-called “civic ecosystems”.

“In Europe there are more and more, not dozen but hundreds of big projects, millions of euros projects that are managed by NGOs and all kinds of cooperatives and social economy actors. These are the people who are actually reshaping our cities. It is really important to recognise the scale in which these organisations operate and are therefore really significant actors in our cities,” says Levente Polyak, co-founder of Eutropian and previous URBACT Lead Expert, at the conference The Power of Civic Ecosystems, which was held in Ljubljana last year.

In a publication of the same name, Levente and other authors explored how to build better cooperation between public administrations and local civic societies, showcasing good practices that cities and NGOs can draw inspiration from. The publication leans on the lessons learnt from the ActiveNGOs Transfer Network, where the URBACT Good Practice-labeled NGO House in Riga (LV) was adapted by other EU cities.

Riga’s NGO House is a successful initiative, where the local administration acknowledged and seized the potential of civic ecosystems. Coordinated by the municipality, it contributes to a more democratic and inclusive society by offering equal opportunities and access to spaces, activities, events, trainings and much more. Since 2013, the NGO House has accomplished different objectives when it comes to the integration of people of different ages, social groups and nationalities. All by supporting existing NGOs and promoting citizens' awareness of local affairs.

As Irina Vasiljeva, from the City of Riga, explained “it's a space where NGOs can come, they can make their activities, they can get educated on different topics, it's a space where NGOs can start participation. For some NGOs, it's a cradle. When they start working, they come to NGO House, they get benefits that NGO House offers, become stronger and then they leave our nest, become independent and become the partners of Riga NGO House”.

Syracuse (IT) was among the partner cities from Active NGOs, which had the opportunity to learn from Riga – and the other project partners – co-designed three new civic spaces in their city. They had to re-consider how to put in practice the original good practice, as the municipality did not have as many public funds and large structures available to support such cooperation, at least not in the same way as Riga does. But that has not stopped the Syracuse city’s staff.

Instead, they have co-designed the spaces together with local associations who now manage them. They even formalised their collaboration by forming a governance model, called “House of Associations and Volunteers”, connecting all three civic spaces. A Memorandum of Understanding was signed by the Mayor and 27 active local organisations to ensure a smooth dynamic. As Levente Polyak also brought up at the conference, “the coexistence and collaboration of organisations make them more suitable to use each other's resources, to share resources, build projects together so in a way be more efficient than acting alone.”

O peračný program URBACT pomáha mestám vyvíjať pragmatické riešenia, ktoré sú nové a udržateľné a ktoré integrujú hospodárske, sociálne a environmentálne dimenzie, podporovať inovatívne mestské politiky v oblasti ochrany a bezpečnosti naprieč celou EÚ, zahŕňa integrovaný a participatívny prístup k mestskej bezpečnosti s cieľom zlepšiť kvalitu života občanov, hospodársky rozvoj, ale aj inteligentný, udržateľný a inkluzívny rast miest. Zároveň sa program považuje za hnaciu silu zmien v celej Európe tým, že umožňuje spoluprácu a výmenu nápadov medzi mestami v rámci sietí.

Jednou z takýchto sietí je práve URBSecurity, ktorá spája členovportugalského mesta Leira zo španielskeho Madridu, talianskej Parmy a Faenzy, írskeho Longfordu, belgického Mechelenu, gréckej Pelly, maďarského Szabolcsu a, samozrejme, nášho Mesta Michalovce. Nosnou aktivitou siete pre akčné plánovanie „URBSecurity“ v rámci nadnárodnej spolupráce je vzájomná výmena skúseností v oblasti mestskej bezpečnosti. Hlavným cieľom siete je vytvorenie miestnych integrovaných akčných plánov, ktoré zahŕňajú integrovaný a participatívny prístup k mestskej bezpečnosti.
 

MESTO MICHALOVCE LEŽÍ V SRDCI REGIÓNU ZEMPLÍN, JE ADMINISTRATÍVNYM CENTROM OKRESU a centrom juhovýchodného regiónu Slovenska. Poloha mesta poskytuje ideálne podmienky pre jeho komunikačné napojenie na dopravné komunikácie východozápadného smeru s medzinárodným významom. Plán rozvoja mesta na roky 2019 – 2022 obsahuje prioritu mesta vytvoriť SMART CITY s nasledujúcim strategickým cieľom: 2.1 Bezpečnosť – jeden z prioritných cieľov mesta (vybudovať bezpečné ihriská so SMART funkciami, vybudovať bezpečné verejné priestranstvá so SMART systémami). Jej súčasťou je aj priorita BEZPEČNOSŤ OBČANA, zameraná na oblasť trestnej, dopravnej a environmentálnej bezpečnosti občanov v meste.

Michalovce si v rámci projektu URBSecurity vytvorili vlastnú mestskú miestnu skupinu URBACT (ULG). ULG sa snažila reagovať na výzvy občanov mesta s cieľom zlepšiť kvalitu ich života. Aby sme to dosiahli, podporili sme komunikáciu s obyvateľmi a umožnili sme im vyjadriť svoje pocity týkajúce sa bezpečnosti a ochrany vo verejných priestoroch. Z tohto dôvodu sme spustili modul „Pocitovej mapy“ vytvorenej novej vrstvy v geografickom informačnom systéme. Bol to užitočný nástroj na dosiahnutie nášho ďalšieho projektového cieľa – odborne vypracovať Manuál tvorby bezpečných priestranstiev Mesta Michalovce.
 

                                                                                        Formulár vypĺňaný rezidentmi mesta Michalovce v Pocitovej mape                                                Bodky predstavujú bezpečné vs. nebezpečné priestory popísané rezidentmi Mesta Michalovce 

VYTVORENÝ MANUÁL ANALYZUJE AKTUÁLNY STAV MESTA MICHALOVCE, POUKAZUJE NA JEHO POZITÍVA i negatíva, ponúka východiskové riešenia, ale najmä obsahuje základné normy pri budovaní logického a využiteľného mestského priestoru. V jednotlivých logických a štruktúrovaných kapitolách sú definované princípy a pravidlá pre vytvorenie kvalitného verejného priestranstva. Je nástrojom, ktorý má ovplyvňovať úroveň verejných priestranstiev stanovením celkovej vízie a zásad ich rozvoja, obnovy a tvorby. Manuál má slúžiť pre plánovanie a stratégiu mesta ako podklad pri zadávaní zákaziek riešiacich verejný priestor. Je určený všetkým subjektom, ktoré sú súčasťou tvorby a obnovy verejného priestoru mesta. Navrhované riešenia boli prezentované aj na URBACT City Festivale, ktorý sa konal v Pantine (Francúzsko) v júni 2022.

Manuál spracovali architekti firmy mmm projects s.r.o., vybranej v procese verejného obstarávania. Dokument je spracovaný pútavou formou, názornými obrázkami, fotografiami a príkladmi, svojím obsahom a spracovaním zaujme aj laickú verejnosť. Hoci súčasné podmienky Michaloviec nie sú uspokojivé, skutočnosť, že mesto má dôležitý strategický dokument vypracovaný v podobe Manuálu verejných priestranstiev, je prvým krokom v snahe o zmenu. Zároveň ide o prvý dokument Mesta Michalovce, ktorý sa venuje problematike verejných priestorov v tomto meste, a preto sa viacerými prvkami zaoberá len okrajovo. Prvky zelene, mestský mobiliár, vonkajšie osvetlenie, technická infraštruktúra, materiály a povrchy, zariadenia, objekty sú komplexne rozpracované v samostatných dokumentoch.

Manuál bude súčasťou procesu verejného obstarávania zameraného na verejný priestor a s ním súvisiace komponenty. Význam Manuálu vyjadrilo Mesto Michalovce jasne, keď ho označilo za strategický dokument vo svojom Programe hospodárskeho a sociálneho rozvoja vypracovanom na roky 2022 – 2030 a je súčasťou koncepčného dokumentu Bezpečné Michalovce, ktorý bude finalizovaný v roku 2023.
 

                                                                                               Príklady návrhov riešení pre komunikáciu motorovej dopravy,                                                                                          Príklady návrhov riešení pre ihriská a športoviská, 

HLAVNOU ÚLOHOU MANUÁLU JE INICIOVAŤ A MOTIVOVAŤ ŠIROKÚ VEREJNOSŤ MESTA k vytvoreniu živého, bezpečného, udržateľného a zdravého mesta. A práve udržateľnosť mesta sa bude zvyšovať, ak veľkú časť dopravného systému bude tvoriť „zelená mobilita“, chodci, cyklistika a verejná doprava. Tieto formy dopravy prinášajú veľké výhody hospodárstvu, životnému prostrediu, obmedzujú spotrebu emisií, znižujú hladinu hluku, a teda podporujú zdravú mestskú politiku, ktorej sa mesto bude v budúcnosti venovať aj v rámci nových výziev programu URBACT IV.

Článok uverejnený v časopise URBANITA: Mgr. Mária Hoľanová, referát implementácie projektov, MsÚ Michalovce
 

Procesem zelené transformace procházíme již delší dobu a dnes se nacházíme v tzv. rozhodující dekádě, během které vlády, města, organizace, podniky i jednotlivci musí urychlit udržitelná řešení všech světových výzev od chudoby a rovnosti žen a mužů až po změnu klimatu, a dosáhnout ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2022 uvedl, že ve všech odvětvích a regionech byl zaznamenán pokrok v plánování a realizaci adaptačních opatření. Ovšem tento pokrok je nerovnoměrně rozložený mezi státy a stále existují velké mezery v adaptaci. IPCC upozorňuje, že mnoho iniciativ upřednostňuje okamžité a krátkodobé řešení klimatických rizik oproti dlouhodobé zelené transformaci, které vede k trvalé udržitelnosti.

Evropská zelená dohoda: Přeměna klimatických a environmentálních výzev v příležitosti

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropskou unii a celý svět existenční hrozbu. Proto v posledních letech získala zelená transformace v Evropské unii značnou pozornost a zformovala se v novou evropskou strategii růstu – Evropskou zelenou dohodu.

Cílem této strategie je přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, zajistit hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Evropa se tedy snaží přetavit současné klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci pro všechny. K dosažení úspěšné zelené transformace také významně přispívá přechod na digitální technologie. Evropská zelená dohoda podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím podpory zelených technologií, cirkulární ekonomiky, výzkumu a inovací, zeleným financováním a ochranou životního prostředí.

Zelená transformace: Nové paradigma pro rozvoj měst

Důležitým mezníkem Evropské zelené dohody je snížení emisí CO₂ eq. o 55 % do roku 2030 oproti roku 1999. I zde hrají zásadní roli města. Ve městech je produkováno více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropská města zabírají pouze 4 % plochy EU, ale žije v nich více než 75 % obyvatel. Navíc celosvětově se ve městech spotřebuje více než 65 % veškeré energie. Města jsou centry ekonomické aktivity, sociálních změn a inovací, i proto se v nich zhmotňují další environmentální, sociální a ekonomické problémy. Zároveň mají předpoklad stát se hybnou silou v ekologickém přechodu.

V oblasti rozvoje měst je zelená transformace přístup, který staví udržitelnost do centra plánování a rozhodování. Přijetí nových politik, technologií a postupů, které podporují energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou mobilitu, zelenou infrastrukturu či oběhové hospodářství, přináší řadu výhod pro samotná města. Těmi mohou být zvýšení kvality života obyvatel, energetická soběstačnost, snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení odolnosti vůči výkyvům počasí. Tento přístup vyžaduje zapojení všech aktérů městského ekosystému od urbanistů přes politiky, neziskové organizace, podniky až po občanskou společnost.

K dosažení zeleného přechodu ve městech EU je tedy zapotřebí i společného úsilí. Je třeba identifikovat a překonat překážky při realizaci iniciativ zelené transformace a sdílet osvědčené postupy napříč městy. Společnou prací mohou města EU dosáhnout udržitelnou, prosperující a spravedlivou budoucnost pro všechny. Proto je zelená transformace jedním z průřezových témat programu URBACT IV, což znamená, že by se sítě URBACT měly v rámci svých projektů zabývat i zelenou transformací. Webové stránky URBACT poskytují řadu příkladů úspěšných iniciativ ve městech EU.

Zelená transformace v českých městech

Téma zelené transformace měst je i v České republice velmi přítomné, a to nejen díky podpoře z fondů EU a dalších zdrojů:

⪼ Řada českých měst je součástí Paktu starostů a primátorů s dobrovolným závazkem ke zvýšení energetické účinnosti, k dlouhodobému využití obnovitelných zdrojů energie a ke snižování emisí CO₂ na jejich území. #PripravBrno je iniciativou města Brna, které do snižování emisí skleníkových plynů zapojuje občany a firmy.

⪼ Česká města vytvářejí místní adaptační strategie zaměřené na zabezpečení budoucnosti a udržitelného fungování měst v podmínkách měnícího se klimatu.

⪼ Město Liberec se jako jediné město v České republice stalo součástí EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Tato mise si klade za cíl zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.

⪼ Mezi nejvíce ambiciózní a komplexní přístupy k zelené transformaci patří hl. město Praha, které vytvořilo Pražský klimatický plán s hlavním závazkem snížit emise CO₂ o 45 % do roku 2030. Klimatický plán je nástrojem pro celkovou restrukturalizaci pražského hospodářství a prosazování moderních a udržitelných technologií. Je zaměřený na čtyři pilíře klimaticky odpovědné politiky města: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.

Strategie pro udržitelnou budoucnost

Tématem udržitelnosti a zelené transformace se zabývaly URBACT sítě již v minulém programovém období, existuje tedy řada zkušeností a příkladů z desítek evropských měst. Právě výměna zkušeností mezi evropskými experty, integrované plánování, pilotování opatření v malém měřítku a zapojování dalších aktérů, kteří jsou součástí každého procesu URBACT sítě, patří mezi základní aspekty úspěšných řešení zelené transformace. Mezi klíčové výzvy a oblasti, ve kterých by města měla realizovat své politiky a opatření, patří:

Udržitelná městská mobilita: Sektor dopravy je druhým největším producentem emisí v ČR. Investice do udržitelné mobility povedou nejen ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, ale i ke zdravějšímu obyvatelstvu a příjemnějšímu veřejnému prostoru ve městech. Tématu transformace dopravní infrastruktury směrem ke konceptu 15minutových měst, snížení používání osobních automobilů, propojení čtvrtí a přírody se věnovala síť RiConnect.

Obnovitelná energie: Nedávným impulsem pro zvýšení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelné energie byla pro řadu českých měst nevyprovokovaná a neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny paliv a rozšířily se obavy o bezpečnost dodávek energií v EU. Přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, města zajišťují svoji energetickou bezpečnost, a zároveň snižují svou uhlíkovou stopu. Na transformaci energetiky prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s občany se zaměřila síť Vilawatt.

Zelená infrastruktura: Zelená infrastruktura je síť vodních a zelených prvků ve městech i mimo ně, která přináší řadu ekologických, sociálních i hospodářských funkcí. Primárně se jedná o opatření vycházející z přírody a zaměřené na zadržování vody, zlepšení ovzduší, snížení teploty ve městě či zvýšení odolnosti města vůči projevům klimatické změny. Zelená infrastruktura ovšem plní několik funkcí najednou: doprava, zachování biologické rozmanitosti, odvodňování nebo vytvoření míst pro trávení volného času. Tématem životního prostředí ve městech a potravinovou bezpečností se zabývala síť BeePathNet, jejímž cílem bylo provázat téma zelené infrastruktury s městským včelařstvím.

Oběhové hospodářství: Cílem oběhového hospodářství je zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů po co nejdelší dobu hospodářského cyklu a po skončení jejich používání je vrátit do výrobního cyklu, čímž se zároveň minimalizuje množství odpadu. Na strategické úrovni města zpracovávají tzv. cirkulární skeny materiálních toků, ze kterých vznikají cirkulární strategie s nejrůznějšími opatřeními. Mezi nejčastější formy podpory oběhového hospodářství patří sdílené dílny, re-use centra a nábytkové banky. Na rozvoj cirkulární ekonomiky ve městech se zaměřila síť Resourceful Cities, prostřednictvím vytváření městských center zdrojů, zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné používání, opravy a recyklaci.

Zapojení občanů: Pro zelenou tranzici je zapotřebí zapojení a získání podpory občanů. Města by proto měla organizovat osvětové akce, vzdělávat občany a zapojovat je do plánování a realizace udržitelných opatření. Tím se u občanů vybuduje pocit vlastnictví, odpovědnosti a vytvoří se kultura udržitelnosti. Participace různých aktérů ve městě je nedílnou součástí metody URBACT. Na zapojení obyvatel do rozhodování a plánování města se zaměřila síť ActiveCitizens, které se jako partner účastnil i český zástupce – Hradec Králové.

Závěr

Výše uvedené přístupy jsou jen několika příklady způsobů, jakými mohou města podpořit zelenou transformaci. Úspěch zelené transformace bude nakonec záviset na odhodlání, inovacích a kreativitě městských aktérů, kteří musí spolupracovat na vytvoření udržitelné budoucnosti pro všechny. Pozitivní změnu přináší i nové programové období URBACT IV, do jehož první výzvy se přihlásilo 52 sítí měst s návrhy vlastních projektů, tematicky nejčastěji zaměřených právě na zelenou transformaci, tedy udržitelnou městskou mobilitu nebo hospodaření s vodou a další.

Autor článku: Zdeněk Ondrák