Seules des communautés locales fortes et connectées peuvent s'adapter efficacement aux changements constants de notre société. Les initiatives locales et ascendantes ont un grand rôle à jouer dans ce cadre.
Trois femmes bénévoles de la Maison des ONG de Riga lors d'une fête.
La Maison des ONG de Riga étend ses activités.
814
From urbact
On
Les ONG et les initiatives citoyennes s'avèrent être un lien essentiel pour surmonter la défiance croissante entre les administrations publiques et les citoyens. Dans les villes européennes, les différentes formes de coopération entre les villes et la société civile sont de plus en plus importantes pour améliorer la qualité de vie, les services municipaux, la cohésion sociale et la coopération des communautés locales.
Les villes ont également un rôle à jouer. Elles peuvent soutenir ces réseaux locaux en leur donnant accès à des espaces, du matériel, des connaissances et des ressources financières, et en leur offrant des opportunités de coopération. S'ils sont pris en compte, certains facteurs peuvent contribuer à la prospérité des communautés et à la qualité des villes en matière d'égalité des chances. Certains de ces facteurs de réussite sont décrits ci-dessous.
Le pouvoir des écosystèmes citoyens
À maintes reprises, les ONG et les initiatives citoyennes se sont révélées être des alliés solides pour relever divers défis et, par conséquent, pour contribuer au développement urbain durable. Les liens et la coopération entre les organisations locales, la société civile et les administrations publiques peuvent créer de puissantes synergies, non seulement en construisant des réseaux locaux solides, mais aussi en favorisant ce que l'on appelle les "écosystèmes citoyennes ".
"En Europe, il y a de plus en plus. Des centaines de grands projets de plusieurs millions d'euros sont gérés par des ONG et toutes sortes de coopératives et d'acteurs de l'économie sociale. Ce sont eux qui remodèlent nos villes. Il est primordial de percevoir l'échelle à laquelle ces organisations opèrent et donc l’importance de ces acteurs dans nos villes", a déclaré Levente Polyak, cofondateur d'Eutropian et ancien Expert référent URBACT, lors de la conférence The Power of Civic Ecosystems, qui s'est tenue à Ljubljana l'année dernière.
Maison des ONG à Riga (LV)
Dans une publication du même nom, Levente et d'autres auteurs ont étudié comment construire une meilleure coopération entre les administrations publiques et les sociétés citoyennes locales, en présentant des bonnes pratiques dont les villes et les ONG peuvent s'inspirer. La publication s'appuie sur les leçons tirées du réseau de transfert ActiveNGOs, qui a permis à la Maison des ONG à Riga (LV), labellisée par URBACT pour ses bonnes pratiques, d’être adaptée par d'autres villes de l'UE.
La Maison des ONG de Riga est une initiative réussie, dans le cadre de laquelle l'administration locale a saisi le potentiel des écosystèmes citoyens . Coordonnée par la municipalité, elle contribue à une société plus démocratique et plus inclusive en offrant une égalité des chances et un accès à des espaces, des activités, des événements, des formations et bien plus encore. Depuis 2013, la Maison des ONG a atteint différents objectifs en matière d'intégration de personnes d'âges, de groupes sociaux et de nationalités diverses. Tout cela en soutenant les ONG existantes et en favorisant la sensibilisation des citoyens aux affaires locales.
Syracuse (IT) était l'une des villes partenaires d'Active NGOs, qui a eu l'occasion d'apprendre de Riga - et des autres partenaires du projet - et a co-conçu trois nouveaux espaces citoyens dans sa ville. Cependant, la bonne pratique initiale a dû être ajustée afin de correspondre au contexte local. En effet, Syracuse ne disposait pas d'autant de fonds publics et de grandes structures pour soutenir une telle coopération.
Ils ont dès lors co-conçu les espaces avec les associations locales qui les gèrent aujourd'hui. Ils ont formalisé leur collaboration en créant un modèle de gouvernance, appelé "Maison des associations et des volontaires", qui relie les trois espaces citoyens . Un protocole d'accord a été signé par le maire et 27 organisations locales actives afin de garantir une dynamique harmonieuse. Comme l'a également souligné Levente Polyak lors de la conférence, "la coexistence et la collaboration des organisations les rendent plus aptes à utiliser leurs ressources respectives, à les partager, à construire des projets ensemble et donc, d'une certaine manière, à être plus efficaces que si elles agissaient seules".
Les petites villes, en particulier celles qui sont confrontées à une diminution de leur population, peuvent également tirer profit de la mise en place de réseaux locaux solides. Ces dernières années, Idrija (SI) a été une ville en perte de vitesse, qui a souffert de problèmes sociaux et économiques. Pour mieux intégrer les communautés locales, elle s’est orientée pour sa part vers la création d’un salon municipal. Cette pratique inclusive et innovante a été conçue par des personnes de terrain - le Groupe local URBACT, un groupe multipartite de personnes de la ville qui suivent les réseaux URBACT. En participant à deux réseaux, le réseau de planification d'action CityCentreDoctor et le réseau de transfert Re-GrowCity, la municipalité d'Idrija a pu consolider une riche expérience.
Utilisation temporaire comme outil de créativité
Il est important que les villes prennent la mesure du potentiel des ONG et des communautés locales dans la revitalisation des espaces vides. Les initiatives ascendantes peuvent proposer une utilisation temporaire à ces lieux délaissés, ainsi, ils entretiennent les locaux et réduisent certains coûts pour les propriétaires, comme l'entretien.
Une autre ville italienne a bénéficié de la participation à un réseau URBACT pour explorer des solutions innovantes face aux friches urbaines. En outre, en prenant part au réseau de planification d'action de la deuxième chance, la ville de Naples (IT) a adopté une approche participative pour rénover un grand bâtiment abandonné dans la ville. Aujourd'hui, le bâtiment sert de lieu où les citoyens et les initiatives citoyennes sont encouragés à se rencontrer, à échanger et, surtout, à exprimer leur intérêt pour la mise en œuvre de projets pilotes dans le cadre d'une utilisation temporaire. Aucune utilisation permanente n'est prévue pour ce bâtiment, ce qui rend les espaces vivants et en constante évolution.Naples a été récompensée par une bonne pratique URBACT grâce à cette initiative et a ensuite poursuivi son parcours URBACT en dirigeant le réseau de transfert civique eState.
Bien qu'elle ait une longue tradition de gouvernance participative, la ville de Gand (BE) a également beaucoup appris de Naples et d'autres partenaires en participant au réseau de transfert Civic eState. Grâce aux connaissances acquises en cours de route, la municipalité a co-conçu une approche ascendante sur la manière de soutenir les initiatives citoyennes, y compris en fournissant un soutien juridique et administratif. Leur action pilote comprenait l'utilisation temporaire d'une église abandonnée appartenant à la ville. Les citoyens y ont eu accès pour construire leur propre projet avec le soutien des autorités publiques.
Comment les villes peuvent-elles soutenir les écosystèmes citoyens ?
Garantir l'accès à l'espace urbain aux ONG et aux initiatives citoyennes est l'un des meilleurs moyens pour les autorités locales de soutenir les communautés locales. Ce n'est cependant pas le seul. De nombreuses autres actions peuvent être menées par une ville. Parmi celles-ci :
offrir un accès aux équipements que les ONG et les initiatives citoyennes peuvent utiliser dans le cadre de leurs activités ;
financer les opportunités de développer des activités et de la coopération avec la ville (des mécanismes de financement stables s'étendant sur plusieurs années peuvent assurer la stabilité des ONG et les aider à se développer et à se professionnaliser). Il peut s'agir de mécanismes de financement novateurs favorisant la coopération plutôt que la concurrence et permettant l'égalité des chances pour tous ; créer un moyen de promouvoir le travail des ONG locales et leurs activités (sur les sites web, les médias sociaux, les journaux mensuels, les panneaux communautaires, etc.) ;
organiser des ateliers et des conférences, des consultations juridiques et comptables pour aider les ONG à se développer et à se professionnaliser ;
créer des événements où les ONG peuvent se rencontrer, échanger des idées et établir de nouvelles collaborations ;
transférer certaines fonctions publiques aux ONG locales, en reconnaissant leur travail et en leur témoignant de la confiance, tout en allégeant le fardeau de l'administration publique et en permettant des approches nouvelles et innovantes ;
formaliser la coopération entre l'administration municipale et les ONG en signant une lettre d'intention de coopération.
Traduction d'un article soumis par Nina Plevnik le 04/05/2023
Breda (NL) wil in 2030 als eerste Europese stad een stad in een park zijn en doet aan Urbact mee met het planproces voor de herontwikkeling van het huidig kazerneterrein Seelig-Zuid naar een openbaar stadspark: het Seelig Park. Om deze ambitie waar te maken, zullen echter concrete maatregelen moeten worden genomen, deze zijn te lezen in het nieuwe Groenkompas. Het Groenkompas is de uitwerking van één van de pijlers van het Verhaal van Breda, Groen, Grenzeloos en Gastvrij en een belangrijk onderdeel van de Omgevingsvisie. Daarin wordt onder meer uitgelegd hoe straten bij renovatie altijd 10% groener moeten, hoe bij nieuwbouw minimaal 20% van de nieuwe wijk openbaar groen moet zijn en welke nieuwe parken Breda de komende jaren rijker gaat worden.
De ambitie van Breda is al langer duidelijk: een stad in een park worden. Maar hoe Breda dat precies wil doen, was nog onduidelijk. De koers wordt uitgezet met het Groenkompas. “Groen in en om de stad is van groot belang voor de gezondheid van de inwoners en voor de leefbaarheid en aantrekkelijkheid van onze stad en de dorpen. En groen is essentieel om de gevolgen van klimaatverandering het hoofd te bieden”, legt wethouder De Beer uit. “In het Groenkompas staat een heldere koers hoe Breda het komende decennium het bestaande groen wil beschermen en uitbreiden, hoe we ervoor zorgen dat groen voor iedereen op loopafstand is en waarin groen niet het sluitstuk wordt, maar de leidraad voor de ruimtelijke ordening. ontwikkelingen”.
Nieuwe ontwikkelingen
Het Groenkompas geeft met concrete percentages aan hoe Breda groener wordt naarmate de stad zich ontwikkelt. Het streven is dat elke straat die wordt herontwikkeld 10% groener wordt. En bij de ontwikkeling van een nieuw project moeten ontwikkelaars minimaal 20 tot 35% van de wijk aanwijzen als openbaar groen. Ook ontwikkelaars en woningcorporaties moeten 'natuurinclusief' ontwikkelen. Dit betekent dat gebouwen moeten bijdragen aan de biodiversiteit, bijvoorbeeld door nestkasten te plaatsen.
Bestaand groen beschermen en uitbreiden
Als er ergens in Breda groen verdwijnt, moet dat groen altijd in de buurt gecompenseerd worden. Dit nieuwe compensatieprincipe moet ervoor zorgen dat de hoeveelheid groen in Breda niet meer afneemt. Daarnaast breidt Breda de ecologische verbindingszones verder uit. “De voordelen zijn groot: mensen voelen zich beter, brengen meer tijd met elkaar door en ervaren minder last van hittestress en de leefomgeving voor plant en dier wordt versterkt”, aldus de gemeente. Rondom de binnenstad komen nieuwe parken, namelijk het Luciapark, Seelig en 't Zoet. En in de wijken en dorpen komen buurtparken. “Bestaande bossen worden uitgebreid en er komen tiny forests en voedselbossen bij.”
Ook aan de bereikbaarheid wordt gewerkt. Dat gebeurt onder andere met nieuwe omleidingen en fietsroutes. Ook natuurspeelplekken, groene schoolpleinen en plukroutes maken groen voor iedereen toegankelijk.
Om echt ‘een stad in een park’ te worden heeft Breda ook hulp nodig van overheden, bedrijven en bewoners. Op deze manier kan een grote stap worden gezet in het vergroenen van tuinen. Zo is in de wijk Schorsmolen slechts 4% van de tuinen groen. De gemeente informeert en stimuleert daarom partijen en bewoners om op hun eigen terrein een bijdrage te leveren. “Met hulp van de gemeente ontstaat er een community ‘Breda, een stad in een park’. Actieve bewoners en bedrijven zoeken elkaar op en stimuleren elkaar om met concrete acties en projecten voor groen invulling te geven aan de ambitie van Breda. Mensen die willen bijdragen kunnen meedoen.”
Only strong and connected local communities can effectively adapt to the constant changes in our society. Bottom-up and local initiatives have a great role to play.
Three women who are volunteers at the Riga NGO House during a festivity.
Riga NGO House expanding activities (read more here).
Small cities, especially those facing a population decrease, can also benefit from establishing strong local networks. For the past years, Idrija (SI) has been a shrinking city, suffering from social and economic challenges. To better connect the local community, they found a solution by establishing a Town’s Living Room. This inclusive and innovative practice was designed by the people on the ground – also known as the URBACT Local Group, a multi-stakeholder group of people from the city following URBACT’s Networks. Having taking part in two networks, the CityCentreDoctor Action Planning Network and the Re-GrowCity Transfer Network, the municipality of Idrija was able to consolidate a rich experience.
Today the Town’s Living Room in Idrija is a space, where everyone can find something for themselves. It counts with a variety of activities based on the “by the people for the people'' model, involving different diverse groups, encouraging active citizen participation and creating a thriving community.
Furthermore, thanks to URBACT’ National Practice Transfer Initiative pilots, six small Slovenian municipalities got the chance to first-hand learn from Idrija’s story. They understood the practices, adapted the idea to their local context and, ultimately, transferred the Town’s Living Room initiative to their own cities. As a result, they created their own local networks and established similar community spaces.
Temporary use as a creativity tool
It is important for cities to recognise the potential of the NGOs and community’s involvement in the revitalisation of empty spaces. Bottom up initiatives can offer for temporary use for places in decay. By doing this, users enrich abandoned spaces and their surroundings, maintain the premises, and reduce certain costs for the owners, as maintenance.
Another Italian city benefited from the participation in an URBACT Network, particularly to explore innovative solutions to tackle the challenge of empty spaces. By taking part in the 2nd Chance Action Planning Network, the city of Naples (IT) adopted a participative approach to renewal a large abandoned building in the city. Today, the building serves as a place where citizens and civil initiatives are encouraged to meet, exchange and, most importantly, express interest to implement pilot projects through temporary use. No permanent use is foreseen for this building, making the spaces lively and ever-evolving. Naples was awarded with an URBACT Good Practice, thanks to this initiative and later continued its URBACT journey leading the Civic eState Transfer Network.
Despite having a long tradition of participatory governance, the city of Ghent (BE) has also learnt a lot from Naples and other partners by participating in the Civic eState Transfer Network. With knowledge gathered along the way, the municipality co-designed a bottom-up approach on how to support citizens’ initiatives, including providing legal and administrative support. Their pilot action included a temporary use of an abandoned church owned by the city, where citizens were given access to build their own project with public support.
How else can cities support civic ecosystems?
Ensuring that NGOs and civil initiatives with access to space is one of the best ways, which local authorities can provide for local community. Certainly, this is not the only way and there is much more a city can do:
offer access to equipment NGOs and civil initiatives can use for their activities;
funding opportunities for their activities and their cooperation with the city (stable funding mechanisms spanning over a few years can provide NGOs stability, helping them to develop and professionalise). This can include innovative funding mechanisms fostering cooperation instead of competition and allowing equal opportunities for all;
create a way to promote the work of local NGOs and their activities (on websites, social media, monthly papers, community boards etc);
organise workshops and lectures, legal and accounting consultations to help NGOs develop and professionalise;
create events where NGOs can meet, exchange ideas, and establish new collaborations;
transfer some public functions to local NGOs, recognising their work and showing faith as well as shading burden on public administration and allowing for new and innovative approaches;
and formalise the cooperation between the city administration and NGOs by signing a letter of intent for cooperation.
How about you? How does your city support the local civic ecosystem? Tell us on social media and tag us @URBACT
Interested by other examples, check out The Power of Civic Ecosystems publication!
NGOs and civic initiatives are proving to be a key link to overcome the growing mistrust between public administrations and citizens. In cities across Europe, different forms of cooperation between cities and civil society have increasingly become important for the quality of life and services in cities, strengthening social cohesion and brining local communities close together.
The cities also have a role to play. Municipalities and city administrations can support these local networks by offering access to spaces, materials, knowledge and funding, as well as providing opportunities to cooperate. If considered, some factors and conditions can contribute to thriving communities and cities of equal opportunities. Some of these success factors are outlined below.
The power of civic ecosystems
Time after time, the NGOs and civil initiatives have proved to be strong allies to overcome various challenges and, as a consequence, to contribute to sustainable urban development. Connections and cooperation between local organisations, civil society and public administrations can create powerful synergies, not only building strong local networks, but also enabling the so-called “civic ecosystems”.
“In Europe there are more and more, not dozen but hundreds of big projects, millions of euros projects that are managed by NGOs and all kinds of cooperatives and social economy actors. These are the people who are actually reshaping our cities. It is really important to recognise the scale in which these organisations operate and are therefore really significant actors in our cities,” says Levente Polyak, co-founder of Eutropian and previous URBACT Lead Expert, at the conference The Power of Civic Ecosystems, which was held in Ljubljana last year.
NGO House in Riga (LV)
In a publication of the same name, Levente and other authors explored how to build better cooperation between public administrations and local civic societies, showcasing good practices that cities and NGOs can draw inspiration from. The publication leans on the lessons learnt from the ActiveNGOs Transfer Network, where the URBACT Good Practice-labeled NGO House in Riga (LV) was adapted by other EU cities.
Riga’s NGO House is a successful initiative, where the local administration acknowledged and seized the potential of civic ecosystems. Coordinated by the municipality, it contributes to a more democratic and inclusive society by offering equal opportunities and access to spaces, activities, events, trainings and much more. Since 2013, the NGO House has accomplished different objectives when it comes to the integration of people of different ages, social groups and nationalities. All by supporting existing NGOs and promoting citizens' awareness of local affairs.
As Irina Vasiljeva, from the City of Riga, explained “it's a space where NGOs can come, they can make their activities, they can get educated on different topics, it's a space where NGOs can start participation. For some NGOs, it's a cradle. When they start working, they come to NGO House, they get benefits that NGO House offers, become stronger and then they leave our nest, become independent and become the partners of Riga NGO House”.
Syracuse (IT) was among the partner cities from Active NGOs, which had the opportunity to learn from Riga – and the other project partners – co-designed three new civic spaces in their city. They had to re-consider how to put in practice the original good practice, as the municipality did not have as many public funds and large structures available to support such cooperation, at least not in the same way as Riga does. But that has not stopped the Syracuse city’s staff.
Instead, they have co-designed the spaces together with local associations who now manage them. They even formalised their collaboration by forming a governance model, called “House of Associations and Volunteers”, connecting all three civic spaces. A Memorandum of Understanding was signed by the Mayor and 27 active local organisations to ensure a smooth dynamic. As Levente Polyak also brought up at the conference, “the coexistence and collaboration of organisations make them more suitable to use each other's resources, to share resources, build projects together so in a way be more efficient than acting alone.”
Mesto Michalovce svojou účasťou v projekte URBSecurity, ktorý vznikol vďaka podpore operačného programu URBACT III vyjadrilo jasnú víziu a projektový zámer – budovať bezpečné mesto spolu so širokou verejnosťou prostredníctvom Pocitovej mapy a v spolupráci s expertmi vytvoriť Manuál tvorby verejných priestranstiev Mesta Michalovce.
O peračný program URBACT pomáha mestám vyvíjať pragmatické riešenia, ktoré sú nové a udržateľné a ktoré integrujú hospodárske, sociálne a environmentálne dimenzie, podporovať inovatívne mestské politiky v oblasti ochrany a bezpečnosti naprieč celou EÚ, zahŕňa integrovaný a participatívny prístup k mestskej bezpečnosti s cieľom zlepšiť kvalitu života občanov, hospodársky rozvoj, ale aj inteligentný, udržateľný a inkluzívny rast miest. Zároveň sa program považuje za hnaciu silu zmien v celej Európe tým, že umožňuje spoluprácu a výmenu nápadov medzi mestami v rámci sietí.
Jednou z takýchto sietí je práve URBSecurity, ktorá spája členovportugalského mesta Leira zo španielskeho Madridu, talianskej Parmy a Faenzy, írskeho Longfordu, belgického Mechelenu, gréckej Pelly, maďarského Szabolcsu a, samozrejme, nášho Mesta Michalovce. Nosnou aktivitou siete pre akčné plánovanie „URBSecurity“ v rámci nadnárodnej spolupráce je vzájomná výmena skúseností v oblasti mestskej bezpečnosti. Hlavným cieľom siete je vytvorenie miestnych integrovaných akčných plánov, ktoré zahŕňajú integrovaný a participatívny prístup k mestskej bezpečnosti.
MESTO MICHALOVCE LEŽÍ V SRDCI REGIÓNU ZEMPLÍN, JE ADMINISTRATÍVNYM CENTROM OKRESU a centrom juhovýchodného regiónu Slovenska. Poloha mesta poskytuje ideálne podmienky pre jeho komunikačné napojenie na dopravné komunikácie východozápadného smeru s medzinárodným významom. Plán rozvoja mesta na roky 2019 – 2022 obsahuje prioritu mesta vytvoriť SMART CITY s nasledujúcim strategickým cieľom: 2.1 Bezpečnosť – jeden z prioritných cieľov mesta (vybudovať bezpečné ihriská so SMART funkciami, vybudovať bezpečné verejné priestranstvá so SMART systémami). Jej súčasťou je aj priorita BEZPEČNOSŤ OBČANA, zameraná na oblasť trestnej, dopravnej a environmentálnej bezpečnosti občanov v meste.
Michalovce si v rámci projektu URBSecurity vytvorili vlastnú mestskú miestnu skupinu URBACT (ULG). ULG sa snažila reagovať na výzvy občanov mesta s cieľom zlepšiť kvalitu ich života. Aby sme to dosiahli, podporili sme komunikáciu s obyvateľmi a umožnili sme im vyjadriť svoje pocity týkajúce sa bezpečnosti a ochrany vo verejných priestoroch. Z tohto dôvodu sme spustili modul „Pocitovej mapy“ vytvorenej novej vrstvy v geografickom informačnom systéme. Bol to užitočný nástroj na dosiahnutie nášho ďalšieho projektového cieľa – odborne vypracovať Manuál tvorby bezpečných priestranstiev Mesta Michalovce.
Formulár vypĺňaný rezidentmi mesta Michalovce v Pocitovej mape Bodky predstavujú bezpečné vs. nebezpečné priestory popísané rezidentmi Mesta Michalovce
VYTVORENÝ MANUÁL ANALYZUJE AKTUÁLNY STAV MESTA MICHALOVCE, POUKAZUJE NA JEHO POZITÍVA i negatíva, ponúka východiskové riešenia, ale najmä obsahuje základné normy pri budovaní logického a využiteľného mestského priestoru. V jednotlivých logických a štruktúrovaných kapitolách sú definované princípy a pravidlá pre vytvorenie kvalitného verejného priestranstva. Je nástrojom, ktorý má ovplyvňovať úroveň verejných priestranstiev stanovením celkovej vízie a zásad ich rozvoja, obnovy a tvorby. Manuál má slúžiť pre plánovanie a stratégiu mesta ako podklad pri zadávaní zákaziek riešiacich verejný priestor. Je určený všetkým subjektom, ktoré sú súčasťou tvorby a obnovy verejného priestoru mesta. Navrhované riešenia boli prezentované aj na URBACT City Festivale, ktorý sa konal v Pantine (Francúzsko) v júni 2022.
Manuál spracovali architekti firmy mmm projects s.r.o., vybranej v procese verejného obstarávania. Dokument je spracovaný pútavou formou, názornými obrázkami, fotografiami a príkladmi, svojím obsahom a spracovaním zaujme aj laickú verejnosť. Hoci súčasné podmienky Michaloviec nie sú uspokojivé, skutočnosť, že mesto má dôležitý strategický dokument vypracovaný v podobe Manuálu verejných priestranstiev, je prvým krokom v snahe o zmenu. Zároveň ide o prvý dokument Mesta Michalovce, ktorý sa venuje problematike verejných priestorov v tomto meste, a preto sa viacerými prvkami zaoberá len okrajovo. Prvky zelene, mestský mobiliár, vonkajšie osvetlenie, technická infraštruktúra, materiály a povrchy, zariadenia, objekty sú komplexne rozpracované v samostatných dokumentoch.
Manuál bude súčasťou procesu verejného obstarávania zameraného na verejný priestor a s ním súvisiace komponenty. Význam Manuálu vyjadrilo Mesto Michalovce jasne, keď ho označilo za strategický dokument vo svojom Programe hospodárskeho a sociálneho rozvoja vypracovanom na roky 2022 – 2030 a je súčasťou koncepčného dokumentu Bezpečné Michalovce, ktorý bude finalizovaný v roku 2023.
Príklady návrhov riešení pre komunikáciu motorovej dopravy, Príklady návrhov riešení pre ihriská a športoviská,
HLAVNOU ÚLOHOU MANUÁLU JE INICIOVAŤ A MOTIVOVAŤ ŠIROKÚ VEREJNOSŤ MESTA k vytvoreniu živého, bezpečného, udržateľného a zdravého mesta. A práve udržateľnosť mesta sa bude zvyšovať, ak veľkú časť dopravného systému bude tvoriť „zelená mobilita“, chodci, cyklistika a verejná doprava. Tieto formy dopravy prinášajú veľké výhody hospodárstvu, životnému prostrediu, obmedzujú spotrebu emisií, znižujú hladinu hluku, a teda podporujú zdravú mestskú politiku, ktorej sa mesto bude v budúcnosti venovať aj v rámci nových výziev programu URBACT IV.
Článok uverejnený v časopise URBANITA: Mgr. Mária Hoľanová, referát implementácie projektov, MsÚ Michalovce
Svět čelí bezprecedentním výzvám: od změny klimatu, přes vyčerpání zdrojů, až po zvyšování nerovností mezi lidmi, a města stojí v čele těchto výzev. Hlavním cílem v environmentální oblasti je udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C a usilovat o omezení nárůstu teploty o 1,5 °C oproti předindustriální úrovni. Řešením je Green Transition, česky také zelená transformace nebo přechod k udržitelnosti, který označuje období mezi současností, kdy je náš způsob života dlouhodobě neudržitelný, a dobou, kdy lidská činnost nebude ohrožovat stav a ekosystém planety.
Procesem zelené transformace procházíme již delší dobu a dnes se nacházíme v tzv. rozhodující dekádě, během které vlády, města, organizace, podniky i jednotlivci musí urychlit udržitelná řešení všech světových výzev od chudoby a rovnosti žen a mužů až po změnu klimatu, a dosáhnout ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2022 uvedl, že ve všech odvětvích a regionech byl zaznamenán pokrok v plánování a realizaci adaptačních opatření. Ovšem tento pokrok je nerovnoměrně rozložený mezi státy a stále existují velké mezery v adaptaci. IPCC upozorňuje, že mnoho iniciativ upřednostňuje okamžité a krátkodobé řešení klimatických rizik oproti dlouhodobé zelené transformaci, které vede k trvalé udržitelnosti.
Evropská zelená dohoda: Přeměna klimatických a environmentálních výzev v příležitosti
Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropskou unii a celý svět existenční hrozbu. Proto v posledních letech získala zelená transformace v Evropské unii značnou pozornost a zformovala se v novou evropskou strategii růstu – Evropskou zelenou dohodu.
Cílem této strategie je přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, zajistit hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Evropa se tedy snaží přetavit současné klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci pro všechny. K dosažení úspěšné zelené transformace také významně přispívá přechod na digitální technologie. Evropská zelená dohoda podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím podpory zelených technologií, cirkulární ekonomiky, výzkumu a inovací, zeleným financováním a ochranou životního prostředí.
Zelená transformace: Nové paradigma pro rozvoj měst
Důležitým mezníkem Evropské zelené dohody je snížení emisí CO2 eq. o 55 % do roku 2030 oproti roku 1999. I zde hrají zásadní roli města. Ve městech je produkováno více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropská města zabírají pouze 4 % plochy EU, ale žije v nich více než 75 % obyvatel. Navíc celosvětově se ve městech spotřebuje více než 65 % veškeré energie. Města jsou centry ekonomické aktivity, sociálních změn a inovací, i proto se v nich zhmotňují další environmentální, sociální a ekonomické problémy. Zároveň mají předpoklad stát se hybnou silou v ekologickém přechodu.
V oblasti rozvoje měst je zelená transformace přístup, který staví udržitelnost do centra plánování a rozhodování. Přijetí nových politik, technologií a postupů, které podporují energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou mobilitu, zelenou infrastrukturu či oběhové hospodářství, přináší řadu výhod pro samotná města. Těmi mohou být zvýšení kvality života obyvatel, energetická soběstačnost, snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení odolnosti vůči výkyvům počasí. Tento přístup vyžaduje zapojení všech aktérů městského ekosystému od urbanistů přes politiky, neziskové organizace, podniky až po občanskou společnost.
K dosažení zeleného přechodu ve městech EU je tedy zapotřebí i společného úsilí. Je třeba identifikovat a překonat překážky při realizaci iniciativ zelené transformace a sdílet osvědčené postupy napříč městy. Společnou prací mohou města EU dosáhnout udržitelnou, prosperující a spravedlivou budoucnost pro všechny. Proto je zelená transformace jedním z průřezových témat programu URBACT IV, což znamená, že by se sítě URBACT měly v rámci svých projektů zabývat i zelenou transformací. Webové stránky URBACT poskytují řadu příkladů úspěšných iniciativ ve městech EU.
Zelená transformace v českých městech
Téma zelené transformace měst je i v České republice velmi přítomné, a to nejen díky podpoře z fondů EU a dalších zdrojů:
⪼ Řada českých měst je součástí Paktu starostů a primátorů s dobrovolným závazkem ke zvýšení energetické účinnosti, k dlouhodobému využití obnovitelných zdrojů energie a ke snižování emisí CO2 na jejich území. #PripravBrno je iniciativou města Brna, které do snižování emisí skleníkových plynů zapojuje občany a firmy.
⪼ Česká města vytvářejí místní adaptační strategie zaměřené na zabezpečení budoucnosti a udržitelného fungování měst v podmínkách měnícího se klimatu.
⪼ Město Liberec se jako jediné město v České republice stalo součástí EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Tato mise si klade za cíl zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.
⪼ Mezi nejvíce ambiciózní a komplexní přístupy k zelené transformaci patří hl. město Praha, které vytvořilo Pražský klimatický plán s hlavním závazkem snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Klimatický plán je nástrojem pro celkovou restrukturalizaci pražského hospodářství a prosazování moderních a udržitelných technologií. Je zaměřený na čtyři pilíře klimaticky odpovědné politiky města: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.
Strategie pro udržitelnou budoucnost
Tématem udržitelnosti a zelené transformace se zabývaly URBACT sítě již v minulém programovém období, existuje tedy řada zkušeností a příkladů z desítek evropských měst. Právě výměna zkušeností mezi evropskými experty, integrované plánování, pilotování opatření v malém měřítku a zapojování dalších aktérů, kteří jsou součástí každého procesu URBACT sítě, patří mezi základní aspekty úspěšných řešení zelené transformace. Mezi klíčové výzvy a oblasti, ve kterých by města měla realizovat své politiky a opatření, patří:
Udržitelná městská mobilita: Sektor dopravy je druhým největším producentem emisí v ČR. Investice do udržitelné mobility povedou nejen ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, ale i ke zdravějšímu obyvatelstvu a příjemnějšímu veřejnému prostoru ve městech. Tématu transformace dopravní infrastruktury směrem ke konceptu 15minutových měst, snížení používání osobních automobilů, propojení čtvrtí a přírody se věnovala síť RiConnect.
Obnovitelná energie: Nedávným impulsem pro zvýšení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelné energie byla pro řadu českých měst nevyprovokovaná a neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny paliv a rozšířily se obavy o bezpečnost dodávek energií v EU. Přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, města zajišťují svoji energetickou bezpečnost, a zároveň snižují svou uhlíkovou stopu. Na transformaci energetiky prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s občany se zaměřila síť Vilawatt.
Zelená infrastruktura: Zelená infrastruktura je síť vodních a zelených prvků ve městech i mimo ně, která přináší řadu ekologických, sociálních i hospodářských funkcí. Primárně se jedná o opatření vycházející z přírody a zaměřené na zadržování vody, zlepšení ovzduší, snížení teploty ve městě či zvýšení odolnosti města vůči projevům klimatické změny. Zelená infrastruktura ovšem plní několik funkcí najednou: doprava, zachování biologické rozmanitosti, odvodňování nebo vytvoření míst pro trávení volného času. Tématem životního prostředí ve městech a potravinovou bezpečností se zabývala síť BeePathNet, jejímž cílem bylo provázat téma zelené infrastruktury s městským včelařstvím.
Oběhové hospodářství: Cílem oběhového hospodářství je zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů po co nejdelší dobu hospodářského cyklu a po skončení jejich používání je vrátit do výrobního cyklu, čímž se zároveň minimalizuje množství odpadu. Na strategické úrovni města zpracovávají tzv. cirkulární skeny materiálních toků, ze kterých vznikají cirkulární strategie s nejrůznějšími opatřeními. Mezi nejčastější formy podpory oběhového hospodářství patří sdílené dílny, re-use centra a nábytkové banky. Na rozvoj cirkulární ekonomiky ve městech se zaměřila síť Resourceful Cities, prostřednictvím vytváření městských center zdrojů, zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné používání, opravy a recyklaci.
Zapojení občanů: Pro zelenou tranzici je zapotřebí zapojení a získání podpory občanů. Města by proto měla organizovat osvětové akce, vzdělávat občany a zapojovat je do plánování a realizace udržitelných opatření. Tím se u občanů vybuduje pocit vlastnictví, odpovědnosti a vytvoří se kultura udržitelnosti. Participace různých aktérů ve městě je nedílnou součástí metody URBACT. Na zapojení obyvatel do rozhodování a plánování města se zaměřila síť ActiveCitizens, které se jako partner účastnil i český zástupce – Hradec Králové.
Závěr
Výše uvedené přístupy jsou jen několika příklady způsobů, jakými mohou města podpořit zelenou transformaci. Úspěch zelené transformace bude nakonec záviset na odhodlání, inovacích a kreativitě městských aktérů, kteří musí spolupracovat na vytvoření udržitelné budoucnosti pro všechny. Pozitivní změnu přináší i nové programové období URBACT IV, do jehož první výzvy se přihlásilo 52 sítí měst s návrhy vlastních projektů, tematicky nejčastěji zaměřených právě na zelenou transformaci, tedy udržitelnou městskou mobilitu nebo hospodaření s vodou a další.
URBACT cities and networks have been very active in the development of innovative approaches and solutions when it comes to public procurement and gender-sensitive responses. Their practical insights and experience are told in the different modules of the Strategic Public Procurement Online Course. Some municipalities have also taken advantage of it to re-think the ways we produce, distribute and consume food. Read on to see how cities are taking matters into their own hands.
Food Public Procurement: what and why?
Food procurement relates to the provisioning of food, via catering services (with or without supply), canteens, and vending machines. It targets the public sector and sectors managed by public authorities: school and childcare centres, health and welfare centres (including hospitals), senior or retirement homes, and public administrations.
Paying attention to the way this food is purchased by public authorities is crucial. The overall environmental impact of the food system is undeniable: it contributes to 1/3 of GHG emissions globally and drive up socio-economic and health inequalities. In addition, within the agricultural sector in Europe, livestock farming is responsible for 78% of biodiversity loss and 81% of global warming. Food waste of the catering sector is also estimated to account for 14% of all EU waste, accounting for almost 12.5 million tonnes. Energy produced effectively by the catering sector could, for example, achieve savings of more than 20% leading to a saving of EUR 95 million (80 million GBP) per year and reducing national energy consumption by over 4 000 million kWh per year.
In terms of economic impact, the current food system sustains unfair working conditions practices for farmers and their respective difficult to access land and to sustainable production. Not to mention the working conditions of migrant workers. With regards to the fact that, on average, 85 million meals are catered every day in the EU (over 50% through contract catering), and that there are about 3.7 million vending machines in Europe that are run by around 10 000 different companies (mostly SMEs and family businesses that employ directly more than 85 000 people and many more in supportive industries), sustainable food procurement in public institutions provides an enormous potential to push market demand for greener products.
In terms of social and health-related impact, the current mainstream food system has led to a higher risk for disease and mortality in Europe: unhealthy diets are responsible for 49% of cardiovascular diseases, with an estimated annual cost of EUR102 billion for health systems and society; and with 16-22% of EU school-age children are overweight, 1/4 of them are obese. Last but not least, 36.2 million people, including children, cannot afford a quality meal every second day, which could be compensated by healthy school meals to a certain extent.
As such, using food procurement strategically can impact the whole society directly. First by promoting the purchase of certified (ideally organic) products, seasonal products, reducing the called "food miles", and reducing packaging and food waste. Procurement can lower pesticides and antibiotic residues in food air and water pollution and greenhouse emissions. Then by promoting the purchase of certified (ideally fair trade) local products. Procurement can support the fair retribution of producers, boost local economy and employment, supporting local entrepreneurship and innovation, increase or convert organic production. And finally, by promoting the purchase of sustainable products and healthy meals and raising awareness. Procurement can contribute to the reduction of obesity, health problems, boast local communities’ prosperity and wellbeing.
Some URBACT cities have been exemplary in seeking to identify practical solutions for the transition of their food procurement processes. Below some city cases:
Engaging users and the market in Liège
The city of Liège (BE), partner in the BIOCANTEENS#2 Transfer Network developed a strong knowledge of their local producers, while adapting the needs of their local canteens to their local offer. The city starts all its tendering processes by an analysis of the needs with the food users, such as canteens managers and cooks: products used, their quantities, frequencies and other relevant factors. The research then focuses on local producers and enterprises that could potentially respond to these needs, leading to drafting specifications corresponding to both needs and offer.
Market engagement also enables the city to build the capacity of the market to meet their requirement(s), inform on the design of the procurement and contract, and help suppliers to submit quality bids. This process also tests the maturity of the market, the feasibility of the procurement, the level of technical and product innovation, the type of exiting composition and the concern about sustainability. Once the city is certain that producers can deliver healthy and diversified meals, the tenders integrate a new selection criteria.
It is important to note that market engagement is legally possible under Article 40 of Directive 2014/24/EU, provided that legal consideration are taken into consideration, as transparent and non-discriminatory process, not providing unfair advantage, keeping a record of all market engagement activities, giving equal access to all suppliers and treat all suppliers equally.
Training, supporting, monitoring and control in the Region of Brussels-Capital
The Region of Brussels-Capital (BE), was the Lead Partner of the URBACT II Sustainable Food in Urban Communities Network, which designed a complete training and support for school canteens and caterers: awareness-raising for future catering professionals, pilot projects with catering companies, training schemes, support with communication tools and equipment, and access to a help desk. This scheme is linked to the Good Food labelling of canteens, part of the Region Sustainable Food Strategy – the Good Food Strategy that is now in its second version.
The Region also published detailed Guidelines for canteens which stress the importance of control and monitoring, in order to ensure that the contractor commitments are respected in the delivery of contracts. It can take the form of an administrative monitoring (e.g. on a trimester basis), as well as -surprise (bi-)monthly check at the place of production (in case of on-site production). A third check is only necessary if there is any doubt about a possible problem. The guidelines also distinguish canteens with food prepared on the spot or delivered, describing criteria in concrete details and technical clauses.
Combining procurement solutions for more sustainability in Torres Vedras
As part of its Sustainable School Food Programme, which aims to provide healthy school meals in a social, ecological and sustainable way, the city of Torres Vedras (PT) a partner of the BioCanteens original Transfer Network looks out at food procurement concerns for its municipal kitchens, which prepare 1 400 meals per day. The city seeks to purchases raw food material exclusively and directly from local producers and suppliers, with the following combined solutions:
Lots for raw food material: organic fruits, conventional fruits, organic vegetables, conventional vegetables, meat, fish, grocery, bread and eggs.
Decision criteria applicate a percentage for: price, samples for quality evaluation, technical data sheets of the products, freshness related to the food transport time (minutes).
Mandatory conditions for supply: bulk products (if applicable), specific capacity of the suppliers, and replacement of non-acceptable products by quality issues.
Mandatory documents: price, products data sheets, document to evaluate freshness through the distance of the food production/storage.
Indeed, the 2014 Directives allow contracting authorities to both: exclude companies from tendering for not meeting certain conditions (exclusion criteria); and select the most suitable companies to bid based on technical ability and previous experience in relation to the subject matter of the contract (selection criteria).
Creating a whole food ecosystem using procurement as a lever in Mouans-Sartoux
Mouans-Sartoux (FR), is a flagship URBACT city that has achieved and shared its secret recipe for years now, especially as the Lead Partner of both editions of the BioCanteens Transfer Networks. As part of its overall transition, it has used procurement as a main tool to ensure the coherence of its entire food ecosystem. By combining lots, market engagement, use of labels, weights and criteria, in its tenders it has sought the pave the way and leading role cities can play. Yet, procurement is only one of the tools used to this end, and the dynamics go beyond food itself (see the image below). The experience of this city has been told using different formats (kitchen micro-good practices, Education Micro-good practices, set-up of a Maison de l’Alimentation Durable, among many others) and stories.
What if my city wants to go further?
Then above-mentioned examples are all accessible for interested readers to consult. And the cities that were used as examples for this article will undoubtedly be happy to share more about their experience. Other material can be found as part of the StratKit Interreg Baltic Sea project, the EU Food Policy Coalition paper on sustainable public procurement of food, and, the Manifesto for establishing minimum standards for public canteens across the EU.
Last but not, least, URBACT will carry on the debate and reflections on the subject of food procurement in the course of this year. So, stay tuned and be sure to check the URBACT Knowledge Hub!
Dne 9. ledna 2023 byla spuštěna první výzva programu URBACT IV zaměřená na tvorbu sítí měst „Action Planning Networks“ (APN).
Informační roadshow po krajských městech
Náš tým z Kontaktního místa URBACT pro ČR proto zamířil do krajských měst (a nejen tam), kde jsme účastníkům Informačních dní představili program URBACT a podmínky aktuálně vyhlášené výzvy pro sítě APN. V souladu s myšlenkou programu URBACT, kterou je mimo jiné i předávání dobré praxe, nás na většinu setkání doprovodili kolegové a kolegyně z několika českých měst, kteří už byli do programu URBACT zapojeni v přechozích letech, aby účastníkům prezentovali své přímé zkušenosti s projekty ze sítí URBACT III. Během Informačních dní jste se tedy mohli setkat také s projektovými manažery např. z Hradce Králové, Ostravy, Pardubic, Plzně nebo Brna.
Celkem jsme od ledna do konce března navštívili 13 měst, kde jsme se osobně setkali s téměř 130 zástupci českých měst a obcí! Děkujeme proto všem kolegům a kolegyním, kteří nám s přípravou našich Informačních dní v krajských městech pomáhali! Uspořádali jsme také 2 online Informační dny, kterých se dohromady účastnilo 70 posluchačů.
Jaká byla odezva na výzvu v České republice?
Výzva byla uzavřena 31. března 2023 a my už známe první čísla. Celkem se z České republiky zapojilo do výzvy pro sítě APN 9 měst s 11 projekty! Ústí nad Labem podávalo přihlášku jako vedoucí město sítě „Engaged community“, a stejně tak Broumov s projektem „Our towns are alive!“. Broumov se zároveň odvážil zapojit se do výzvy i jako partnerské město v další síti s vedoucím městem Milano (Itálie). Mezi českými městy, která se zapojila do sítí jako projektoví partneři, jsou také Písek, Kladno, Ostrava, Brno, Žďár nad Sázavou, Hradec Králové a Jablonec nad Nisou.
Kdy budeme znát výsledky?
Z 52 návrhů sítí, které se do výzvy přihlásilo, bude na konci května 2023 vybráno maximálně 30 sítí, které budou moci začít své projekty v rámci programu URBACT realizovat. Držíme palce všem 11 sítím s českými partnery, aby jejich žádosti byly úspěšné!
Do konce tohoto programového období nás čeká vyhlášení ještě minimálně 4 výzev, do kterých se budou moci česká města zapojit. Už v příštím roce by měly být vyhlášeny výzvy pro tvorbu sítí „Innovation Transfer Mechanism“ a sdílení příkladů dobré praxe „Good Practice“.
Among its core objectives, the EU cohesion policy has set as a first priority to create a more competitive and smarter Europe. But what does it mean to take the leap towards the digital transition? Read on to get a glimpse of how URBACT cities have faced today's challenges using tech solutions and ideas.
Piraeus (EL)
Blue Growth Entrepreneurship Competition
As part of its efforts to create new jobs and innovation opportunities within the local economy, Piraeus launched its blue growth entrepreneurship competition, which is recognised as an URBACT Good Practice. As a coastal city, with a strong maritime industry, it’s in the best interest of the city and its citizens to explore and take a dive into the blue economy. At the core of its practices it’s a contest, where business plans are prepared and submitted by aspiring entrepreneurs and then compared and judged against a set of predetermined criteria. The aim is to get potential entrepreneurs to explore new opportunities and set up growth opportunities within the digital economy.
One past winner is the Ferryhopper – an online ferry-ticketing marketplace that helps consumers with access to multi-trip tickets, which are sold by a whole range of different transport operators. This competition is an interesting example of how to intersectional priorities, with tech and digital opportunities in mind, can offer a huge potential. Piraeu’s experience has led the city to become Lead Partner in two Transfer Networks: BluAct (2018 - 2021) and BluAct Second Wave (2021 - 2023). The results have been outstanding and this Good Practice has become a source of inspiration beyond the EU. Most recently, the United Nations Development Programme has taken interest in it and the BluAct team has presented its work to citymakers in different countries.
Promotional video for the competition led by Mataro (ES), Project Partner of the BluAct Transfer Network
Jelgava (LV)
Supporting environmental data
As a Project Partner of the IoTxChange Action Planning Network (2019 – 2022), which was led by Fundão (PT), the city of Jelgava uses Internet of Things sensor technology since July 2021 to measure local meteo and environmental data. The municipality has seized the testing activities budget to use IoT as a policy instrument for the city change, with an overall goal to support farmers, other stakeholders and, more broadly, the civil society. As a pilot, Jelgava installed four stations with IoT connections in the downtown and farmers’ premises. Different type of data is collected – air temperature, soil humidity, rainfall, wind speed and wind direction – using two different heights, at 2 and 10 meters high, which is considered as proof of concept for the data validation, which should play a role if new sensors should be put into place.
Bassa Romagna (IT)
An app for sustainable food chain
Comprised by nine municipalities, the Union of Bassa Romagna took part in the FOOD CORRIDORS Action Planning Network (2019 – 2022) to promote sustainable food systems in the framework of health, environment and climate change. Using an integrated approach, this territory has chosen to focus on the local economy by, among other things, enabling the creation of food start-ups and relying on tech to innovate the local value chain. When it came to social and environmental aspects, the concept of proximity, also known as “food to fork” or “0 km”, was key. Together with their URBACT Local Group, the municipalities planned different actions on food redistribution to support NGOs and tackle poverty, while avoiding waste – a surplus for solidarity.
Other actions included territorial marketing initiatives to support responsible and health local food consumption. In addition, during the lifespan of the network, people became increasingly aware of the potential of digital tools, due to the pandemic’s constraints. Such context and ambitions led the network to use its testing activities budget to develop a brand new app. Currently available for Android phones, the app collects the geolocation of local producers, featuring the history of the companies, local markets and even tourism farms and other information for citizens and potential consumers in the area. New features are still on the making, notably for creating a repertory of typical local products. Other functionalities are also under reflection, such as food redistribution.
Saint Quentin (FR)
Engaging all citizens in the digital revolution
Saint Quentin’s has taken part in two Action Planning Networks (2019 – 2022), DigiPlace and ACTIVE CITIZENS. Following a strong political desire to face the main challenges of the future together – and implementing its 2050 strategy with a people-centric city approach – the city has also defined its digital plan. Based upon the principles to use new technologies to promote sustainable development, reduce costs and support local stakeholders in the ownership of digital tools, the city wanted to tackle the digital divide. Even if most public administrative services were made digital – as taxes and health services – about 20% of the local population were still feeling excluded to a lack of digital skills. This has prompted the city to invest, mainly through municipality, regional and state funds and other local resources, in activities to get closer to citizens, in simple but effective ways. The city has established several Solidarity Hubs, community spaces where people can access ICT facilities and support. Social cohesion is at the heart of ACTIVE CITIZENS, reason why the network was an occasion to further explore an involve locals in this inclusion process.
Barnsley (UK)
Adapt or die
As a British medium-sized city with big ambitions, the city has long been keen to develop a “new” economy based on innovation and the Industry 4.0, following the contracting of the mining industry in the 1980’s. A story many European cities and towns can relate to. To this end, for more than a decade the city has committed to growing higher value jobs, particularly within its creative, tech and digital sectors. At the heart of recent successes are the Barnsley Enterprise – an entrepreneurship programme, providing a one-stop-shop for local businesses that seek the City Council’s support – and the Digital Media Centres, physical hubs for creative and digital initiatives.
Barnsley was awarded an URBACT Good Practice label and has led three URBACT projects: the TechTown Action Planning Network (2015 – 2018) and the Transfer Networks Tech Revolution (2018 – 2021) and Tech Revolution 2.0 (2021 – 2023). Thanks to these experiences, the local council has developed beyond the town itself and, in 2022, was asked to pilot a regional digital strategy. Such achievement will allow the city to carry on its principles, while expanding its activities including in universities, residential, retail and travel facilities.
Barnsley (UK) interview during the Lisbon URBACT City Festival in 2018
Nyiregyhaza (HU)
An active business system to support the digital economy
Through its participation in the TechTown Action Planning Network (2015 - 2018) and, later, in the Tech Revolution Transfer Network (2018 - 2021), Nyiregyhaza has witnessed big transformations. The city has set up an active – and coordinated – business support service within its arms length Industrial Park Company. The city is now home to a new Technology and Innovation Centre with a stable operating budget, provided by the municipality, and with six full-time staff members, working on economic development, business support and investment promotion. The mayor now lists economic development and job creation as key priorities and seeks to focus on growth within the digital economy.
Oulu (FI)
Smart bins and digital twins
During its participation in the DigiPlace Action Planning Network (2019 – 2022), the city of Oulu (FI) collaborated with a start-up to develop an app for enabling waste collection on-demand for citizens as well as active monitoring of municipal waste bins. The on-demand option allows residents to use the app to request a collection when their bin is getting full, which leads to a collection being dynamically scheduled into the waste company’s collection route. This uses AI algorithms to calculate the optimal route for waste collection vehicles to move around the bins that need to be collected in the most efficient manner, only visiting bins when needed. A similar algorithm is linked with the municipal bin monitoring system, which tracks how much waste is in over 1 000 of the city’s bins using sensors, and schedules bins into the collection cycle when they become close to being full.
This experience has resulted in a 40% reduction in both the number of collections and of the number of vehicles needed in the fleet, with the associated reductions in cost and carbon emissions. Similarly, the Lead Partner of DigiPalce, the municipality of Messina (IT), has active management of its waste services using a network of sensors, cameras and associated machine learning and AI algorithms. These are both great examples of existing technology and know-how – IoT sensors, route optimisation, machine learning and video recognition – being combined to tackle real city challenges or to improve the efficiency and effectiveness of city services, while also learning from peers.
Bielsko – Biala (PL)
Creating a digital economy
Through their participation in the AS-TRANSFER Network (2021 – 2023) – a pilot collaboration between URBACT and the Urban Innovative Actions (UIA) to mainstream the lessons learnt from previous project – the municipality of Bielsko-Biala has drawn inspiration from the AS-FABRIK initiative in Bilbao (ES). The original project consisted of developing a comprehensive concept that offered new training schemes, partnerships and actions to accelerate digitalisation and boost innovation startups in the Spanish city. Throughout the pilot, the Polish city has developed in a participatory way an investment plan to further seize the Industry 4.0. The city has long been a pioneer when it comes to tech. Back in 2014, Biesko-Biala opened its first creative space and Poland’s first ever FabLab. If successful, the investment plan will enable the city to create a well-connected and vivid local innovation ecosystem with its existing Digital Innovation Hub at heart.
Aveiro (PT)
A card to simplify local services
Following Aveiro’s participation in the CARD4ALL Transfer Network (2018 – 2021), the city has become known as a digital cluster, a territory of innovation with a strong knowledge economy, dynamic university, centre for telecoms R&D, and innovative firms in the digital and traditional sectors. However, the increasing development of new digital solutions had created a complex system of providers, interfaces and information sources for various services around the city, which was increasingly hard for local people to navigate.The Municipality has been wanting In an attempt to simplify citizens’ access to public services and transform Aveiro into a smarter, more open, resilient and inclusive society, the municipality an Urban Innovative Actions (UIA) project in 2018. The Aveiro STEAM CITY, supporting the adoption of 5G and Internet of Things technologies. Based on the URBACT Good Practice of Gijon (ES), the Lead Partner from CARD4ALL, Aveiro has started by introducing a common card for all students across its different schools.
All services provided by the municipality and schools can be managed and paid with it. This includes the cafeteria, school supplies, photocopying, even access to the buildings and school-day extensions. Crucial preparatory actions included mapping different systems to ensure compatibility and ease of use. Almost simultaneously, the city also activated new online services, with a wide range of options. Today, different municipal departments are working together to create a broader citizen card system covering almost all sectors of local life, including mobility, education, sports, culture, tourism and IT. Each department acts as an intermediary with their own external service providers and concession holders, encouraging strong cross-sectoral cooperation.
Keeping up with the Digital Transition
URBACT's brand new online course
URBACT is committed to improving the digital transition in all programme activities: in EU responses to urban challenges and in the planning processes of all URBACT cities. Unsurprisingly, digital is among the three crosscutting priorities for this programming period (2021 - 2027) – alongside the green and the gender themes. Time after time, the programme has supported the knowledge dissemination on the subject, with TechPlace and, most recently, the Keeping Up with the Digital Transition Moodle, which is open to anyone who takes an interest in this topic.
Digital solutions and ideas are coming at us thick and fast, and it can be hard for city staff and politicians to keep up. It’s therefore important for cities to be able to navigate around this universe and take advantage of its full potential. Cities have a vital role to play in the digital transition, alongside the private sector. From green matters to participative governance, from education to economy, digital solutions can help urban practitioners to deliver better and more integrated approaches at local level. Start the course now and build your capacities!
Digitalni prehod (digital) je poleg načela enakosti spolov (gender) in skrbi za okolje (green) ena od osrednjih medsektorskih tematik in prioritet novega programa URBACT IV. URBACT si tako prizadeva za vključevanje digitalnega prehoda v vse dejavnosti programa, od odzivov EU na skupne urbane izzive do posameznih procesov načrtovanja v vseh URBACT mestih.
Z namenom okrepitve veščin mestnih strokovnjakov in oblikovalcev politik, da bi bolje razumeli osrednje koncepte in izzive, povezane z digitalnimi prehodi na ključnih področjih politik, so oblikovali serijo spletnih usposabljanj. Cilj je nuditi podporo , da bodo samozavestnejši pri uporabi digitalnih orodij in novih tehnologij kot načina za doseganje ciljev politike.
Usposabljanje ni namenjeno izkušenim uporabnikom. Predvsem je namenjeno posameznikom, ki bi se lahko opredelili kot tehnološki novinci, in/ali posameznikom iz manjših in srednje velikih mest. To so namreč mesta, ki lahko največ pridobijo z razumevanjem in sprejemanjem digitalnega prehoda. Usposabljanje je razvila skupnost TechPlace kot spletno platformo za mestne strokovnjake in oblikovalce politik, ki želijo z uporabo tehnologije doseči pozitivne spremembe. Cilj usposabljanja je ustvariti skupnost in varen prostor za izmenjavo, učenje in postavljanje »neumnih« vprašanj. Dobrodošli so predstavniki iz vseh URBACT mest in širše.
Usposabljanje je sestavljeno iz 6 modulov:
• Spoznavanje tehnologije - predstavitev osmih bistvenih tehnoloških izrazov: internet stvari (IoT), umetna inteligenca (AI) , roboti, droni, virtualna resničnost, razširjena resničnost (Augmented Reality, veriženje blokov (Blockchain) in 3D tiskanje.
• Digitalno okolje - raziskovanje, kako nam lahko digitalna orodja pomagajo bolje obvladovati sodobne izzive, povezane s podnebjem.
• Digitalna družba - raziskovanje, kako tehnologija in digitalizacija oblikujeta družbo in kako družba oblikuje digitalizacijo.
• Digitalno upravljanje - raziskovanje, kaj digitalna preobrazba pomeni za strukture upravljanja in organizacije ter zakaj je pomembna.
• Digitalno gospodarstvo - raziskovanje, kaj je digitalno gospodarstvo, kakšno vlogo bi lahko imelo mesto pri razvoju digitalnega gospodarstva in kako ga uresničiti.
• Spretno vodenje mesta - razmislek o tem, kako bi lahko mesta uporabila prožne metodologije, da bi se bolje odzivala na nenehno spreminjajoče se potrebe.
V okviru vsakega modula je na voljo kratek videoposnetek ali spletni seminar, pisne in video študije primerov, primeri uporabe v mestu ter številna gradiva in kratke naloge, s katerimi lahko preverite svoje razumevanje in napredek.
Moduli so zasnovani tako, da jih lahko uporabljate skupaj ali posamično, tako da se lahko vključite in prekinete ali pa si jih ogledate od začetka do konca.
