Geolocation
POINT (15.490723 49.696062)
  • Exchange of Good Practices on Urban Cultural Development

    WHAT ARE WE LOOKING FOR?

    The City of Ostrava is an experienced partner in EU projects (Urban Innovative Actions, URBACT, Interreg). We seek partners, who would inspire each other, who would work on quality cultural services and who would create a developed cultural infrastructure by the tools of urbanism.

     

    OUR BACKGROUND

    Ostrava is a cultural metropolis. It is one of the three metropolitan regions of the Czech Republic. The city was undergoing a process of industrial transformation since the 1990s to become a city of European level fulfilling all areas of life quality. In a process of dynamic development and by implementing a range of projects and activities from the Strategic Development Plan 2017-2023, the Concept of Cultural Development for Ostrava with a 2030 horizon was set in a long-term cooperation with stakeholders.

     

    OUR ACHIEVEMENTS

    Our strategic efforts led to the European Capital of Culture 2015 candidacy. The city focused on regenerating the Lower Vítkovice brownfield area and on cultural services and theatres as a manifest that Ostrava intends to create a new perspective. Our flagship project is the planned construction of the Concert Hall, designed by the world-famous architect Steven Holl.

     

    Another projects, we are proud of, are the reconstruction of the former city slaughterhouse into a gallery of contemporary art, the construction plans for a Research Library or the project of a Regional Creative Hub.

     

    Every year, the city is hosting the Colours of Ostrava, a world-class summer festival of unique atmosphere. The festival takes place in the reconstructed industrial area of Dolní Vítkovice, a former brownfield.

     

    OUR STRUGGLES

    Based on its historical development, the city still struggles with an underdeveloped basic cultural infrastructure. The city image is still challenged by the perception of its industrial past as a city of labour, yet less of culture.

     

    Our status as a cultural centre is still not sufficient. So far, we have been focusing on the implementation of large investment projects. We feel that the potential of soft activities and alternative cultural approaches is still not fully used.

     

    Besides, Ostrava, including its city centre, is spatially fragmented by a series of physical and functional barriers. The permeability and connectivity within the existing infrastructure and especially within the planned infrastructure, for example in form of functional urban corridors, is insufficient and does not create suitable conditions for pedestrians. The city also struggles in many places with an unattractive physical environment and unused places.

     

    However, these conditions could serve as cultural laboratory for testing and developing diverse cultural activities. One of the priority activities of the 2030 Culture Strategy is to develop a concept of walkability (permeability) of selected urban corridors in relation to cultural infrastructure. There is a huge potential of connecting all the issues.

     

    PROJECT PARTNER OR LEAD PARTNER?

    Unfortunately, our personal capacities and topic experience do not allow us to apply as a Lead Partner. We will be glad to find a Lead Partner and to join a potential project as an active and motivated Project Partner.

    Dušan Pöllich
    City of Ostrava
    0
    Are you a candidate Lead Partner looking for partners
    Yes
    Are you a potential Partner looking for a Lead Partner
    Yes
    Your job title
    Strategic Planning Specialist
    Institution website
    https://www.ostrava.cz/en?set_language=en
    Urban planning
  • Effective and Coordinated Management of City Centre Entrepreneurs

    WHAT ARE WE LOOKING FOR?

    Ostrava would like to get inspired by other European cities and their experiences (and share our experiences) as it comes to the management of city centres. The project participants would create a set of tools for shared services of local entrepreneurs and to create a communication platform for local service providers. Another project aim is to draft a methodology, eventually an action plan for developing the set of tools and the communication platform for local entrepreneurs.

     

    OUR BACKGROUND

    In its Strategic Development Plan 2017-2023, Ostrava set up strategic goals for the city development, including the goal to revive the historic city centre and to optimize the environment for entrepreneurship. Ostrava wants to support local entrepreneurs, their networking, the building of a common strategy, communication, and development in particular neighbourhoods. A by-product of this cooperation should be the development of public space, in which the local entrepreneurs do their business, including the historic city centre.

     

    OUR ACHIEVEMENTS

    Ostrava successively implements its Strategic Development Plan 2017-2023, with a 2030 horizon. For involving 20 thousand inhabitants and city visitors into the creation of the Strategic Development Plan, Ostrava was awarded the URBACT Good Practice City price, which honours the participation of inhabitants in course of city planning and city development. Beyond that, we have experiences with the participation in 3 URBACT projects, the outcomes of which are being successfully implemented on a local level.

     

    OUR STRUGGLES

    As in other European cities of similar size and character, the so-called high streets can be found in Ostrava. High streets are business streets with a higher density of stores and restaurants, the most of which neither communicate, nor collaborate with each other. In recent years, Ostrava faces the problem of an exodus from the city centre, empty streets, and the lack of attractiveness.

     

    One of the possibilities, how to attract people back to the outdoor space of streets and back into the historic city centre, can be to diversify the range of goods, of stores and restaurants and to create an appealing quality of the public space, which surrounds them.

     

    According to the international good practice, a solution to the described problems can be the town centre management. The town centre management can be, in a slightly simplified manner, characterized as a soft tool for the revitalization and revival of city centres, based on the process of communication and coordination between supply and demand.

     

    Practical examples of the proposed soft activities are round table discussions with local entrepreneurs in the city centre, personal backup of communication and education for entrepreneurs in the city centre, regular and systematic communication with landlords and tenants, participation on the maintenance of public space around stores and sidewalk cafes or shared marketing of local retail and gastronomy business.

     

    Important aspects are not only the networking and communication of public service and entrepreneurs, but also the communication between the entrepreneurs themselves, such as the coordination of opening hours, of common events etc. A pilot project in a particular street would make it possible, to validate the proposed soft activities.

     

    PROJECT PARTNER OR LEAD PARTNER?

    Unfortunately, our personal capacities and topic experience do not allow us to apply as a Lead Partner. We will be glad to find a Lead Partner and to join a potential project as an active and motivated Project Partner.

    Dušan Pöllich
    City of Ostrava
    0
    Are you a candidate Lead Partner looking for partners
    Yes
    Are you a potential Partner looking for a Lead Partner
    Yes
    Your job title
    Strategic Planning Specialist
    Institution website
    https://www.ostrava.cz/en?set_language=en
    Urban planning
  • Coordination of Accessible Good Quality Housing

    WHAT ARE WE LOOKING FOR?

    Ostrava would like to get inspired by other European cities and their experiences (and share our experiences) with the development of tools for enhancing the accessibility of good-quality housing, such as the creation of a methodology or of an action plan for starter appartements for new incomers, talented people, or expats.

     

    OUR BACKGROUND

    Ostrava successively implements its Strategic Development Plan 2017-2023, with a 2030 horizon. For involving 20 thousand inhabitants and city visitors into the creation of the Strategic Development Plan, Ostrava was awarded the URBACT Good Practice Award, which honours the participation of inhabitants in course of city planning and city development. Beyond that, we have experiences with the participation in 3 URBACT projects, the outcomes of which are being successfully implemented on a local level.

     

    OUR ACHIEVEMENTS

    One of the goals of the Strategic Development Plan is to create a broader portfolio of good-quality housing, including rental housing of many kinds. Another strategic goal is the city-wide conceptual development of housing, of its design and quality. These goals are in accordance with our long-term vision of Ostrava as a city, which attracts young, hardworking, and talented people and is no longer a city, which people choose to leave.

     

    OUR STRUGGLES

    Despite the high amount of vacant appartements, the city administration does not dispose with enough housing of the required quality and structure, which we could propose to young families with children.

     

    The dissatisfaction with housing quality is one the most frequent reasons for leaving the town, according to surveys. Students often consider leaving Ostrava after graduation, as the city does not appear attractive in terms of housing possibilities.

     

    To attract or maintain young, hardworking, and talented people, we should offer them advantageous starting conditions for housing. At the same time, we should carry out a series of urbanistic projects, as it comes to housing and attractive environment. Good-quality housing should be accessible also for people with special needs. Despite the current portfolio of free apartments, there is a lack of good-quality housing, which would be accessible for all groups of inhabitants.

     

    PROJECT PARTNER OR LEAD PARTNER?

    Unfortunately, our personal capacities and topic experience do not allow us to apply as a Lead Partner. We will be glad to find a Lead Partner and to join a potential project as an active and motivated Project Partner.

    Dušan Pöllich
    City of Ostrava
    0
    Are you a candidate Lead Partner looking for partners
    Yes
    Are you a potential Partner looking for a Lead Partner
    Yes
    Your job title
    Strategic Planning Specialist
    Institution website
    https://www.ostrava.cz/en?set_language=en
    Urban planning
  • Municipal reward system

    History and goal: Our city has very few active people and we also have a problem with patriotism of citizens. Because of our history of displacement of citizens and replacement of most residents after World War II combined with the communist era, very few people have a deeper connection to the city. We would like to change this particular situation and help citizens gain pride and respect for their neighbourhood and city through a reward system.

     

    Key aspects:

    • Set up reward system for the citizens, who are doing anything voluntary (definition)
    • Increase of interest about citizens neighbourhood and participation in the city.
    • Develop better relationship between the city hall and the citizens.
    • Help to set up better relationship between neighbours in the housing estate
    • Improving the relationship with public spaces
    • Help to increase cultural and sports life of citizens
    • The involvement of all municipal and private stakeholders in the participation
    • Increase quality of life

     

    We believe that through our reward system we can support the local value system, improve interpersonal relations between neighbours and improve the relationship with their neighbourhood. At the same time, we hope to improve and increase interest in cultural or sporting events.

    Marek Koníř
    City of Usti nad Labem
    90378
    0
    Are you a candidate Lead Partner looking for partners
    Yes
    Are you a potential Partner looking for a Lead Partner
    Yes
    Your job title
    Strategic Development Officer
    Institution website
    www.usti-nad-labem.cz
    Governance
  • Plzeňské děti dokazují, že hudba spojuje napříč městy, státy, národy i etniky

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    23/12/2022

    Město Plzeň se v loňském roce rozhodlo využít hudbu jako nástroj sociální změny a v rámci OP URBACT III se společně s dalšími šesti městy zapojilo do Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage, která je zaměřena na inkluzi sociálně znevýhodněných dětí prostřednictvím performativních umění, především skupinové výuky hudby.

    O své zkušenosti s projektem a jeho přínosem pro žáky i školu samotnou se s námi podělil Vlastimil Šiška, ředitel 16. ZŠ a MŠ Plzeň, který je vzácným příkladem osvíceného lídra a pedagoga, který dokazuje, že kreativní formy vzdělávání mají potenciál významně ovlivnit budoucnost žáků a podobu naší společnosti.

    Articles
    From urbact
    Off
    Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?

    Před zapojením do projektu byla situace ve městě poměrně stabilizovaná. Plzeň zaujímá v rámci západních Čech dominantní postavení v oblasti průmyslu, obchodu a kultury.  Na území města se nenacházejí klasické „sociálně vyloučené lokality“. Hlavní cílovou skupinou projektu jsou žáci, kteří docházejí do hlavní budovy na Americké třídě 30. Z celkového počtu 408 dětí je kvalifikovaným odhadem 255 romského původu (62,5 %), 155 žáků pochází z ciziny (38,73 %) a 93 žáků (22,8 %) pochází ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (neúplné rodiny, ubytovny, apod.). Škola tedy čelí velmi výrazné výzvě z hlediska inkluze hned několika cílových skupin od Romů přes občany s cizí státní příslušností s odlišným mateřským jazykem po sociálně znevýhodněné děti žijící v neúplných rodinách, na ubytovnách apod. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině škola v posledním roce přijala 90 dětí, jejichž inkluze mezi stávající žáky je také velmi důležitá.

    Co jste od projektu očekávali?

    Očekávali jsme zapojení dětí, žáků, ale i jejich zákonných zástupců do volnočasových aktivit uskutečňovaných školou bez nutnosti se na těchto aktivitách finančně podílet. Cílem bylo vzbudit v dětech zájem o hudbu jako prostředku k sebevyjádření a zároveň ukázat možnost smysluplně využít volný čas. Současně je dobrá praxe OnStage pro 16. ZŠ a MŠ cestou, jak změnit dosavadní profilaci školy.

    Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?

    Inspirací z dobré praxe bylo hned několik, které jsme se rozhodli přenést. Jedna z prvních věcí byl nákup hudebních nástrojů (cajóny, jembe, bonga, orfovy nástroje aj.), které jsme začali používat v hodinách hudební výchovy jako jednu z motivací k aktivnímu zapojení žáků v hodinách. Využití rytmických nástrojů v rámci hudební výchovy jsme měli možnost shlédnout při exkurzi do ZŠ nám. 28. října, kterou jsme absolvovali při návštěvě Brna, nositele dobré praxe. Velmi nás zaujal způsob práce s dětmi založený na metodě El Sistema, což je hudebně-vzdělávací program spočívající ve skupinové výuce hudby. Po vzoru brněnské ZŠ Merhautovy jsme v září tohoto roku otevřeli skupinovou výuku „Hry na akustickou kytaru“. Škola se inspirovala také brněnským Sborem ONSTAGE, který funguje ve spolupráci s IQ Roma servis, z. s. a Amaro Records, a na I. stupni založila pěvecký sbor „Duháček“. Sbor měl mezi dětmi takový úspěch, že se v tomto školním roce otevřel sbor i pro žáky II. stupně s názvem „Déčko“.  

     

    Plzen Duhacek

     

    Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?

    Přínos vidíme v poznávání nových lidí-přátel, metod výuky (skupinová hra na hudební nástroje), alternativních přístupů k vokální tvorbě a rozvoji kreativních přístupů a směrů.

    Mohli byste nám představit již realizované aktivity?

    Již realizovanými aktivitami jsou pěvecký sbor pro I. st. pod vedením sbormistryně Nikoly Kubešové, pěvecký sbor pro II. st. pod vedením sbormistra Jaro Smejkala a skupinová výuka hry na akustickou kytaru pod vedením lektora Petra Švantnera. Pěvecký sbor I. st. „Duháček“ zaznamenal první velký úspěch při vystoupení na radnici města v rámci předávání ocenění pracovníkům školství za školní rok 2021/22. Pěvecký sbor pro II. st. „Déčko“ dostal příležitost v listopadu vystoupit na Monitorovacím výboru OP URBACT, kde se představí divákům ze zemí napříč celou Evropou.

    O finanční stránku projektu se velmi zasadila radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, které se podařilo zajistit dva sponzory z řad velkých městských firem (Plzeňské městské dopravní podniky a Vodárna Plzeň). Z těchto financí bylo zajišťováno především materiální zajištění projektu (nákup hudebních nástrojů, ozvučení apod.). Finance na realizaci nám poskytlo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti.

    Jaký byl na nové hudební programy ohlas?

    Všechny tři zavedené aktivity se setkaly s velkým ohlasem a zájmem ze strany dětí. „Duháček“ je již zavedenou aktivitou, a proto došlo pouze k náboru členů za ty, kteří již ve sboru nejsou. Sbor pro II. st. „Déčko“ byl naplněn na současných 21 členů a byl prozatím vyhlášen stop stav. Stejně tak výuka „Hry na akustickou kytaru“ je naplněna do dvou skupin v celkovém počtu 11 členů (5 a 6 dětí/skupina). Jinými slovy moc dětí, ale málo lektorů.

    Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?

    Z mého pohledu jsme pracovali v projektu jako jeden ucelený tým, kde každý znal svou pozici a roli v zapojení do projektu. Radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, iniciovala zapojení města do projektu a aktivně se podílela při získávání financí na realizaci aktivit. Odbor školství v čele s vedoucí odboru, Dagmar Škrlantovou, a referentkou a zároveň koordinátorkou projektu, Alicí Vogeltanzovou, se pak stal garantem celého projektu (získávání financí a administrace). Zástupci zapojené školy měli na starosti zajištění praktických aktivit (komunikace se žáky, jejich rodiči, nákup materiálního vybavení, uzavření DPP s lektory, administrativa bezprostředně spojená s fungováním obou sborů a zájmového útvaru). Zástupci PONTONU, z. s. pak šířili osvětu u dětí, které navštěvují podprahový klub Pixla. Odbor kultury pro děti zajistil a zajistí filmové a divadelní představení zdarma. Patronem projektu se stal sólista opery divadla J. K. Tyla, Miro Bartoš.

    Plzen Duhacek

    Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?

    Chceme udržet stávající pěvecké sbory a jejich hudební aktivity včetně výuky hry na kytaru. Záleží nám na prezentaci činností a aktivit na veřejnosti (např. rozsvícení vánočního stromu) a zajištění publicity daných aktivit. Plánujeme navýšení finančních prostředků v rozpočtu školy na pokrytí nákladů na DPP a nákup dalšího materiálního vybavení. Do budoucna chceme řešit prostorové zajištění a uložení hudebních nástrojů. Jedinou slabou stránkou zajištění udržitelnosti navržených aktivit je stránka finanční. Jsme však v této oblasti aktivní, jelikož vidíme, že mají hudební programy pro naše děti smysl. Zapojili jsme se do výzvy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy s názvem „Implementace Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy“, jejímž cílem je podpora 400 znevýhodněných škol v období 2022 – 2025. Pokud bude naše žádost schválena, můžeme získat prostředky např. na učitele volnočasových aktivit, zážitkové vzdělávací programy apod.

    Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?

    Osobní zkušenost se zapojením do iniciativy je vcelku pozitivní. Oceňuji možnost poznat kolegy z jiných koutů České republiky. Ačkoliv jsme každý z jiného oboru nebo odvětví, či na jiné pozici v rámci projektu, všichni máme stejný cíl a vizi, že hudba spojuje napříč městy, státy, národy a etniky. Skvělá byla také možnost poznat nové metody, které se v určitém měřítku dají využít nejen v základních školách, ale i ve střediscích volného času, podprahových klubech apod.

    Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?

    Klíčová je úzká a aktivní spolupráce se zřizovatelem školy a dalšími představiteli města napříč všemi odbory. Důležitá je také komunikace celého implementačního týmu, včetně time managementu dílčích aktivit projektu. Pokud chcete uspět, zajistěte si okolo sebe tým kreativců se společným cílem.

     

    Rozhovor s ředitelem zapojené školy Vlastimilem Šiškou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.

  • Broumov odstartoval díky tanci sociální změnu ve městě

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    23/12/2022

    Díky Česko-slovenské iniciativě pro přenos dobré praxe OnStage, která je realizována v rámci OP URBACT III, chce Broumov podpořit integraci a dát příležitost sociálně znevýhodněným osobám, aby mohly participovat na veřejném životě a kultuře. Cílem je podpořit budování soudržnosti a dobrých sousedství. Vizí města je projekt, který vytvoří bezpečný prostor pro setkávání a spolupráci různých subjektů a institucí, v jehož rámci vzniknou volnočasové kroužky pro děti bez rozdílu, kde se bude učit nejen performativní umění, ale také se budou budovat zdravé vztahy mezi dětmi i rodinami těchto dětí. Přínos projektu pro město, pro děti i realizační tým nám popsala koordinátorka projektu, Pavla Jenková.

    Articles
    From urbact
    Off
    Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?

    Broumovsko je součástí bývalých Sudet. Podobně jako i v jiných částech pohraničí, i zde došlo po druhé světové válce k vystěhování obyvatel německé národnosti, z nichž odešlo více než 22 000 lidí. Drtivá většina pozdějších obyvatel přišla do oblasti v rámci poválečného osídlování pohraničí. Sociální vyloučení v Broumově charakterizuje především existence jednotlivých domů v městské zástavbě, případně samostatně stojící starší domy, a týká se téměř výhradně Romů. Sociální jevy s tímto spojené vedou k nepochopení mezi majoritou a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Broumov vykazuje nejvyšší podíl osob v exekuci v rámci Královéhradeckého kraje. Z hlediska podílu je zde také nejvíce příjemců příspěvků na bydlení i příspěvků na živobytí v kraji. Město rovněž eviduje z hlediska podílu nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v kraji. Podíl předčasných odchodů ze základního vzdělávání je pak druhý nejvyšší v kraji, a to 10 %. Sociálně patologické jevy u mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou podpořeny ztíženou dostupností nabízených volnočasových aktivit pro tuto skupinu obyvatel.

    Co jste od projektu očekávali?

    Město díky dobré praxi města Brna chtělo prohloubit integraci sociálně znevýhodněných osob do majoritní společnosti a veřejného kulturního života. Cílem byla jejich destigmatizace, a to jak na úrovni jednotlivců, tak celé komunity. Cílem projektu je podpořit vznik nových přátelství a tzv. dobrých sousedství - vztahů mezi sousedy, které jsou založené na poznání jeden druhého, přátelství, solidaritě a toleranci. Našim primárním cílem bylo stáhnout děti z ulice a dát jim smysluplné využití času po škole. Šli jsme do toho s tím, že to může být první projekt, který odstartuje v Broumově změnu. Chtěli jsme, aby se nám podařilo něco, co se může označit za dobrou praxi a pak můžeme chodit po městě a říkat, ale vidíte, funguje to a jde to. Pro nás byl projekt nástroj změny a té dobré praxe, kterou můžeme Broumov a myšlení lidí posouvat dál. Rovněž jsme měli zájem o získání know-how, financí a nových partnerství.

    Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali? 

    Broumov navázal na dobrou praxi města Brna především způsobem práce s dětmi, založené na metodě El Sistema, hudebně-vzdělávacím programu spočívajícím ve skupinové výuce hudby. Město se rovněž rozhodlo inspirovat upraveným programem TANDEM, kde lektoři za dětmi docházejí na základní školy a vedou odpolední kurzy, které jsou dětem poskytovány zdarma. Program byl realizován ve španělském městě L´Hospitalet de Llobregat a je jím inspirována i dobrá praxe města Brna. Konkrétně se Broumov vydal především cestou skupinové výuky tance. Otevřeny byly tři kroužky – dva pohybově-taneční kroužky a kroužek scénického tance. Díky inspirace z brněnské ZŠ Merhautovy byl otevřen i kroužek skupinové výuky hry na kytaru „Hledá se nový Django“, v němž jsou využívány i rytmické nástroje, doprovod za pomocí tleskání a zpěv. Velkou inspirací je pro město i brněnský Sbor ONSTAGE. Do budoucna je plánováno založení podobného sboru. Celková kapacita nových kroužků je 78 dětí a v současnosti je aktivně zapojeno 63 dětí.

    Broumov_Django

     

    Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?

    Získali jsme spoustu inspirace a větší vhled do tématu. Dalo by se to rozdělit na tři stupně - přínos pro město, přínos pro děti a přínos pro lidi, kteří na projektu pracují, a tým naší kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028. Městu projekt přinesl nový pohled na situaci, změnu přemýšlení o daném tématu. Díky OnStage jsme dokázali propojit organizace, které tady byly, ale působily každá na svém písečku. Podařilo se nám je propojit, nastavit komunikaci v rámci místní pracovní skupiny projektu a oni sami pak vymysleli společné vystoupení dětí, což považuji za super věc.

    Děti jsou nadšené, že se mohou kroužků účastnit. Jsou spolutvůrci toho, co dělají. Přináší si svoje písničky, mají nápady, co by se mohlo dělat, a tak je to velmi baví. Jsou nadšené z veřejných vystoupení a toho, že jim lidi tleskají. Myslím si, že to zvyšuje jejich sebedůvěru a pozici ve společnosti. Díky těmto vystoupením se mohou cítit lépe a jako právoplatní členové společnosti. To mi připadá důležité.

    Našemu týmu to také moc pomohlo, protože jsme navázali spolupráci s dalšími stakeholdery, prohloubili jsme spolupráci na lokální úrovni a zároveň jsme získali partnery i mimo město.  Bylo pro mě moc inspirativní jet za Trenčínem, který v loni získal titul Evropské hlavní město kultury, seznámit se s nimi a sdílet informace. Je skvělé, že se máme na koho obrátit a můžeme konzultovat. Nedávno jsme si např. vyměňovali materiály s ředitelem 16. ZŠ a MŠ Plzeň. 

    Mohli byste nám představit již realizované aktivity?

    Máme aktivní místní pracovní skupinu. Pět lektorů se zúčastnilo školení v Brně. Otevřeli jsme čtyři kroužky a již se nám podařilo zrealizovat taneční vystoupení v rámci akce Ty tvoříš Broumov a akce na náměstí s názvem Oslavuj a oživuj Broumov. Děti vystupovaly i na Dni volného času, kde se každý rok prezentují všechny volnočasové kroužky na Broumovsku.

    Pokud jste již nějaké programy zavedli, s jakým se setkaly ohlasem?

    Podařilo se nám zapojit pohybově-taneční kroužek ze Základní a Praktické školy, který funguje od října r. 2021. Děti nám vystupovaly na několika akcích a vždy se to setkalo s velkým ohlasem – přišla spousta rodičů, ale i dalších diváků z minority i majority. Projekt rovněž vyvolal velký zájem lektorů a podařilo se nám zapojit i lektory z romské komunity. Lektoři jsou nadšení a oceňují náš přátelský přístup. Snažíme se s nimi hodně komunikovat, nemusí dělat žádnou administrativu a mohou se soustředit na děti. Vycházíme jim vstříc a posloucháme je.  Minulý týden měli první setkání, kde se všichni společně sešli a plánovali společné vystoupení.

    Broumov_dance
     
    Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem? 

    Všechny zapojené subjekty mají velký podíl na tom, že se projekt povedl. ZUŠ iniciovala společné vystoupení, Džas Dureder a Začít spolu nás propojili s romskou komunitou, Základní a Praktická škola Broumov poskytla prostory a skvělou lektorku… Stakeholderů byla celá řada a všichni byli přínosem.  

    Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?

    Finance na počáteční fungování navržených volnočasových kroužků nám poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti. Aktivně však vyhledáváme další finance a již nyní máme zdroje na celý školní rok 2022/23, jelikož nám vyšla žádost o dotaci z Národního plánu obnovy. Už teď sháníme finance na další školní rok – rádi bychom, aby si školy projekt vzaly za své a financovaly ho. Byli bychom rádi, aby se i po skončení projektu čas od času setkala místní pracovní skupina. V současnosti plánujeme společné vystoupení, které se má uskutečnit v únoru příštího roku. Hodně o sobě dáváme vědět a snažíme se zapojit co nejvíce lidí a institucí.

    Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?

    Získali jsme nová přátelství a partnerství a toho si moc vážíme. Pro mě osobně bylo hrozně důležité jet do Paříže na URBACT City Festival a seznámit se tam s lidmi i na mezinárodní úrovni a navázat nová partnerství. Rádi bychom se zapojili do připravované výzvy URBACT IV. Těch věcí, co nám to přineslo, je spousta.

    Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?

    Nebojte se a nenechte se odradit počátečními negativními reakcemi. Zapojte co nejvíce stakeholderů, institucí, organizací a jednotlivců – buďte otevření. Sdílejte a dávejte o sobě vědět.

     

    Rozhovor s koordinátorkou projektu Pavlou Jenkovou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.

  • Neratovice díky skupinové výuce hudby usilují o změnu ve společnosti

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    Roman Krouzecky
    16/12/2022

    Neratovice se ve snaze o zlepšení politiky soudržnosti společnosti ve městě zapojilo do Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage. Hlavní vizí města je zlepšení inkluze sociálně znevýhodněných dětí a jejich rodičů z řad majority, romské komunity a rostoucí komunity mezinárodních občanů prostřednictvím skupinové výuky hry na hudební nástroje. Cílem města je zpřístupnit program všem sociálním skupinám.

    Articles
    From urbact
    Off

    Zapojení do projektu inicioval starosta města, Roman Kroužecký, který je sám nadšeným hudebníkem a je velmi otevřený inovativním projektům, které mají potenciál posouvat město kupředu. Koordinace projektu se ujala Jitka Melicharová, která ve Středočeském kraji pracuje jako sociální pracovnice a v následujícím rozhovoru se s námi podělila o své zkušenosti.

    Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?

    Děti nízkopříjmových a znevýhodněných rodin majority a děti z minority neměly, kde a jak trávit svůj volný čas. Většinu času trávily na ulici, což vedlo ke vzniku sociálně-patologických jevů. Tato problematika velmi trápí osvícené zástupce minorit, kteří jsou vzdělaní a chtějí, aby děti z jejich komunity byly rovněž vzdělané. Děti se nemohly realizovat v tom, co je baví, oslovuje a na co mají talent. Osvícení a vzdělaní zástupci minorit nebyli vyslechnuti, natož podporováni ve svých iniciativách začleňování a efektivního praktického vzdělávání svých členů komunity způsobem jím blízkým a odpovídajícím.

    Co jste od projektu očekávali?

    Očekávali jsme možnost realizovat potřebné kroužky a vzdělávání talentovaných dětí, příležitost pro rozvoj dětí a celkové zapojení komunit do dění ve městě – festivaly, Dny dětí, zábavné programy spolků apod. Mělo být dosaženo zvýšení pocitu sounáležitosti. Město chce projekt využít také k rozvoji případných skrytých talentů a napomoci těmto talentům s přístupem k adekvátnímu vzdělání.

    Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali? 

    Inspirovala nás možnost spolupráce s městskými spolky, neziskovými organizacemi a zejména propojení s městskými základními školami. Úžasné je využití městských prostor a nejrůznějších materiálních a finančních zdrojů k realizaci bezplatných volnočasových aktivit pro děti. Nadšení jsme byli z možnosti zapojení minorit a sociálně znevýhodněných rodin formou hudebního tělesa sdružující nejrůznější talenty a nadšence mezi dětmi. Město Brno nás inspirovalo metodou skupinové výuky El Sistema – ZŠ Merhautova nás oslovila skupinovou výukou hry na kytary a ZŠ nám. 28. října nás zase zaujala využíváním rytmických nástrojů.

    Neratovice

     

    Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?

    Největším přínosem byly zdroje informací (koho, kde a jak oslovit, jakým způsobem získat finanční podporu či materiální zdroje), možnosti motivace k získání stakeholderů a udržení personálních zdrojů k dlouhodobé realizaci projektu. Obrovskou oporou je nám zejména národní expertka OP URBACT a tým Ministerstva pro místní rozvoj, který má projekt na starosti.

    Projekt nám umožnil oslovit vůdčí členy minority, kteří si hudební programy vzali za své, a díky jejich nadšení se zapojila řada dalších členů minority. Aktivně se účastní jednání a jde vidět, že je projekt oslovil a že jim udělalo radost, že se o ně konečně někdo zajímá a poslouchá je. Díky OnStage se podařilo zaktivizovat členy minority a navázat dialog s majoritou.

    Mohli byste nám představit již realizované aktivity?

    Již v únoru r. 2022 byli vytipováni potencionální lektoři pro jednotlivé programy skupinové výuky hudby, které jsme, jako místní pracovní skupina, vytvořili. Po úspěšném absolvování školení lektorů v Brně v březnu r. 2022 se vykrystalizovala skupinka nejkvalitnějších, nejobětavějších a nejschopnějších lektorů, kteří začali pracovat na konkrétní tvorbě jednotlivých programů. Na květnovém setkání naší místní pracovní skupiny lektoři postupně představili své detailně propracované programy včetně sumarizace nákladů na zakoupení hudebních nástrojů. Výsledkem bylo schválení dvou typů programů a rozdání úkolů pro zrealizování objednávek hudebních nástrojů a postupné získávání finančních prostředků na jejich zakoupení. Jednotliví členové pracovní skupiny postupně oslovovali významné firmy, podniky či nadace s požadavkem na sponzorský dar. Bohužel jsme v předprázdninové době neuspěli, ale díky pravidelné finanční podpoře z Ministerstva pro místní rozvoj v celkové výši 200 000 Kč jsme realizaci nemuseli vzdát a většinu hudebních nástrojů jsme zakoupili z těchto financí. V srpnu r. 2022 jsme se úspěšně dohodli s vedením Základní a Praktické školy Neratovice, kde nás s radostí, pochopením, ale hlavně nadšením pro myšlenku našeho projektu přijala osvícená paní ředitelka Ivana Pechová, která nám otevřela všechny dveře své školy a od září s námi intenzivně spolupracuje na rozjezdu skupinové výuky tamějších žáků.

    V říjnu byly otevřeny dva hudební programy. Každá ze tříd se schází dvakrát týdně ke skupinové výuce hry na hudební nástroje či zábavné formě seznamování se s nejrůznějšími hudebními nástroji a uměleckými choreografiemi. „Praktická třída, určená pro žáky II. stupně, se zaměřuje na skupinovou výuku hry na kytaru, housle, piáno a rytmické nástroje. Děti mají možnost vyzkoušet si, který nástroj je jejich srdci nejbližší. „Hernička“, určená pro žáky I. stupně, je zaměřená na volnou výuku hry na rytmické nástroje a vytváření tanečních kreací zábavnou formou. Děti mají možnost vyzkoušet si i zpěv a dramatický projev. Lektoři dávají dětem volný prostor pro seberealizaci, aby se mohly zapojit dle svého talentu a pocitů. Obě skupiny žáků se pravidelně scházejí v odpoledních hodinách hned po vyučování ve vybraných prostorech své základní školy. Výuka včetně zapůjčování hudebních nástrojů je zcela zdarma. Zatím se zapojilo 29 žáků.

    Pokud jste již nějaké programy zavedli, s jakým se setkaly ohlasem?

    Vytvořené programy skupinové výuky hudby se již nyní setkávají s obrovským zájmem tamějších dětí či jejich rodičů, jelikož hudba, tanec a zábava ve volném čase je přesně to, co většina dětí zná, umí a hlavně je to baví.

    Neratovice

     

    Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem? 

    Patronem a iniciátorem celého projektu je pan starosta Roman Kroužecký. Nejúžasnější a nejobětavější byla právě již zmíněná paní ředitelka Ivana Pechová. Obrovskou počáteční a průběžnou eminencí našeho projektu byl pan ředitel Společenského domu Neratovice, Petr Svoboda.

    Paní ředitelka Pechová nám od prvního oslovení naslouchala, vyjadřovala nejen podporu a vstřícnost, ale i potřebné podněty k dosažení cíle vytýčeného naší pracovní skupinou. Její nadšení, otevřenost a důvěra vedla k rychlým efektivním výsledkům včetně vhodných prostor k realizaci projektu. Pan ředitel Svoboda díky svému přehledu, kontaktům a zkušenostem dopřál naší pracovní skupině velmi kvalitní nábor lektorů, získání potřebných prostor k uskladňování hudebních nástrojů a v neposlední řadě flexibilní využití prostor kulturního domu k hromadnému zkoušení či realizaci veřejných vystoupení hudebních těles našich žáků.

    Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?

    Našim největším přáním je v příštím roce rozšířit naše programy i do ostatních dvou městských základních škol a umožnit tak seberealizaci a vzdělávací a rozvíjející možnosti dětem z dalších nízkopříjmových či sociálně znevýhodněných rodin v našem městě.

    Díky obrovskému nasazení, nadšení a láskyplnému přístupu našich kvalitních lektorů a absolutní podpoře vedení města, které postupně zpracovává finanční plán pro dlouhodobou udržitelnost projektu, je zde velká pravděpodobnost pokračování a zdokonalování projektu.

    Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?

    Účast na tomto projektu mi dala možnost realizovat jednu z mých dlouhodobých představ o změně ve společnosti. Možnost zrealizovat jednu z částí chybně nastaveného systému – efektivní podpora nízkopříjmových a sociálně znevýhodněných rodin bez rozdílů. Díky zapojení do projektu OnStage se zlepšuji v koordinaci práce, lidských zdrojů, učím se novým odborným úkolům (zpracovávání plánů, programů, tvorba podnětů na základě evropských či dokonce mezinárodních zkušeností).

    Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?

    Nejdůležitější je mít zmapované konkrétní potřeby a nedostatky cílové skupiny, mít obrovskou chuť docílit změny a dostatečně motivovat cílovou skupinu vhodnou volbou programů, lektorů a vyhlídkou na pozitivní budoucnost vedoucí k dosažení jejich přání/cílů.

    Rozhovor se starostou Neratovic Romanem Kroužeckým vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.

  • Iniciativa a úsilí českých měst v naplňování SDGs

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    10/12/2022

    V roce 2015 nás vyrazilo 193 na cestu s cílem naplnit SDGs

    Articles

    Ti (193 členských států), kdo se v roce 2015 na Valném shromáždění OSN zavázali naplňovat Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj – globální rozvojový program, který stanovuje 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs, Sustainable Development Goals), se nyní nachází v půlce cesty na jejich dosažení. Tato cesta má společný cíl, ale pro každého na ní čeká něco jiného.

     

    SDGs_cz

     

    Hybná síla v podobě místních samospráv

    Vliv a transformační síla místních samospráv v roli naplňování SDGs není reflektována pouze v samotném cíli 11 „vytvořit bezpečná, odolná a udržitelná města a obce“, ale je zde přesah i v ostatních SDGs. Tento cíl zde není náhodou, ale je výsledkem četných vyjednávání o podobě Agendy 2030. Jak odpovědnost za naplňování SDGs přebírá kromě státu také město? Města řeší kulturu, sociální problémy, plánování a územní rozvoj, energetiku či dopravu a zodpovídají za realizaci vlastních investic. Globální závazky tak aplikují na lokální úrovni, a co víc, mají nejlepší předpoklad zapojit do plnění těchto závazků místní komunity.

    SDGs je fenomén uplatnitelný nejen ve strategickém plánování pro obce, města, regiony a stát, ale i v samostatně působících organizacích a společenstvích. Přináší kompletní nákupní seznam a pomáhá neopomenout žádnou z rozvojových oblastí. SDGs jsou aplikovatelná ve strategickém plánování, monitoringu (sledování indikátorů udržitelného rozvoje), při plánování soukromých i veřejných investic, slouží jako jednotný jazyk v případě mezinárodní spolupráce, která prostřednictvím SDGs může hledat řešení a sdílet zkušenosti v konkrétních oblastech. Jihlava se např. připojila do pilotní sítě 19 evropských měst: Global Goals for Cities (Globální cíle pro města). Tento projekt pomáhá zapojeným městům nejen s výměnou zkušeností při akceleraci dosahování SDGs, ale i s přípravou integrovaného akčního plánu.

    Že lze aktivně podpořit adaptaci, mitigaci, kulturu, vyřešit mnohé soc. problémy, zajistit základní služby nebo cirkulatritu a minimalizaci odpadů aj. na místní úrovni, nám ukazují česká města prostřednictvím svých různorodých aktivit. Města navíc do svých aktivit zapojují i soukromý sektor – firmy, občanskou společnost, školy a jiné instituce. Místní samosprávy jsou tvůrci regionálních politik, které navazují na ty národní a jsou katalyzátory změn. Nikdo nepochybuje o jejich přední úloze v prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni.

     

    Krajina a emise v rukou měst

    Města se připravují na klimatickou změnu (SDG 11 a 13) tak, aby snížila možná rizika a dopady s ní spojené (adaptace) nebo se snaží aktivně přispět a dostát globálním klimatickým závazkům (mitigace). Začněme u strategií, které své vize proměňují ve skutečné projekty. Každé město se v rámci svého strategického plánování může individuálně připravovat na rizika spojená s klimatickou změnou a snížit svou zranitelnost např. kvalitně zpracovanou adaptační strategií. Adaptační strategie statutárního města Jihlavy, která pečlivě zpracovala analytickou a implementační část, jež navrhuje konkrétní řešení v podobě projektů týkajících se proměn v krajině, využití smart prvků např. prostřednictvím používání automatizovaného měření v rámci městské senzorické sítě, příp. revitalizace budov či veřejného prostoru.

     

    elektrobus v Jihlavě
    Fotografie č. 1: Elektrobus v Jihlavě (vlastní fotodokumentace

     

    Dalším řešením je jít cestou adaptace a aktivního přičinění (mitigace) a zpracovat klimatický plán, který cíleně „draftuje“ cestu za snižováním emisí města – např. jako hl. město Praha. Ten přináší své řešení v podobě konkrétních projektů: zelené střechy na Praze 7, využívání dešťové vody, tvorba míst kombinujících rekreační prvky a přírodě blízkých řešení v krajině, nahrazování vozidel s konvenčními pohony za nízkoemisní až bezemisní atd. Město se však neskládá pouze ze zastavěné části, ale i krajiny. K základnímu pochopení krajinného rázu, jejího rozvoje či ochrany pomáhá tzv. územní studie krajiny (ÚSK), kterou si město může pořídit pro území svého celého katastru (SDG 11, 13, 15). Kvalitně zpracovanou ÚSK má např. pro svůj správní obvod město Černošice. Takto kvalitní podklad může být využit v dalších rozvojových aktivitách města s cílem ochránit cenné ekosystémové funkce krajiny.

    Město nastaví strategii, ale realizaci již může nechat v rukou příslušných organizací, expertů či škol. To platí i v případě obnovy krajinných prvků. Např. spolek Mokřady z. s. od roku 2012 začal s péčí o lokalitu Lesnovské mokřady (poblíž Jihlavy). Místo je tak revitalizované, probíhají zde čas od času edukační procházky a slouží veřejnosti i ohroženým druhům zvířat (viz fotografie č.2).

     

    mokřad
    Fotografie č. 2: Lesnovské mokřady (vlastní fotodokumentace)

     

    Město tvoříš ty, ty i ty

    V Jihlavě se aktivně hlásí k SDGs a Agendě 2030. Za poslední roky zde vyrostlo velké množství zajímavých projektů a město podporuje principy udržitelného rozvoje nejen v rámci realizace místní Agendy 21, členstvím v Národní síti Zdravých měst, ale i podporou participativních mechanismů. Zapojení veřejnosti do dialogu o městě a tvorby městského prostoru je přitom klíčové.

    Že partnerství veřejného a soukromého sektoru má smysl, ukázala např. spolupráce předního zaměstnavatele BOSCH DIESEL (SDG 4, 11, 17) a Jihlavy. I soukromý sektor může mít pozitivní vliv na rozvojové aktivity města. Navíc forma spolupráce na jediném projektu dokáže navzájem vyřešit hned několik problémů na obou stranách. Město Jihlava postrádalo volná místa pro děti v mateřských školách, na druhé straně chtěla firma BOSCH DIESEL zatraktivnit technické vzdělávání dětí či svým zaměstnancům pohlídat děti ve školce „o něco déle“. Tato spolupráce dala vzniknout internátní školce Bystrouška (viz fotografie č.3).

     

    materska skolka
    Fotografie č. 3: školka Bystrouška (vlastní fotodokumentace)

     

    Veřejný prostor slouží pro odpočinek, vzdělávání, setkávání či sport – slouží tedy lidem. Některé podpořené projekty radnic cílí na komunity (SDG 11), volný čas i „zvelebování“ právě onoho veřejného prostoru. Mnohé unikátní projekty vznikají právě v rámci partnerství nejrůznějších aktérů (SDG 17). Jako příklad můžeme uvést projekt Plechárny na Praze 14 nebo spolupráci občanů, knihoven s městem, která dala vzniknout integračním, edukačním a poradenským místům v celé ČR.

     

    Kvantová teleportace – sdílení zkušeností v udržitelnosti mezi městy

    Dobré myšlenky a realizace je potřeba sdílet, a to nejen mezi městy v ČR ale i s těmi zahraničními. Nejen program URBACT pomáhá rozvíjet a sdílet vědomosti, které jsou nezbytné pro rozvoj udržitelných lidských sídel. Je zde celá řada dalších iniciativ a sdružení, a ta síťují mnohá města mezi sebou (SDG 11, 17). Jaká to jsou? Města se mohou připojit např. k Národní síti zdravých měst, Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima nebo k partnerství v rámci Městské agendy EU. Společný cíl si mnohá města určují prostřednictvím různých iniciativ. Pokud se město připojí, získá partnery na společné cestě, demonstruje svůj postoj ke konkrétnímu tématu nebo obecně buduje vlastní „image“. Na mnohé tak zapůsobil např. Liberec, který se zapojil do EU Mise – 100 klimaticky neutrálních měst. Této neutrality by měla EU města dosáhnout do r. 2030. Mimo jasně stanoveného cíle, networkingové aktivity a velmi pozitivní „image“ města, získají také poradenství na míru a příležitost zapojit se do velkých inovačních projektů v celkové hodnotě 360 mil. eur z prostředků Horizont Evropa. Města tak nyní musí zpracovat celkový plán na dosažení této neutrality v odvětvích jako je např. nakládání s odpady, doprava či energetika. Je dobře vidět, že se i česká města aktivně snaží o odpovědný přístup a přijímají globální závazky.

    Města jsou zkrátka iniciačně-kreativními středisky, kde rozvijí nejrůznější aktivity a svým angažmá přímo i nepřímo, vědomě i nevědomě navazují na cíle udržitelného rozvoje, ukazují svůj odpovědný přístup k rozvoji území, pečují o krajinu, napomáhají řešit sociální nerovnosti a starají se, aby se u nás dobře žilo.

    vysocina
    Fotografie č. 4: Vysočina (vlastní fotografie)

     

    Autorka článku: Bea Hanousková

     

     

     

     

     

     

     

     

    Network
    From urbact
    Off
  • Města pro všechny: co přináší perspektiva genderové rovnosti?

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    08/12/2022

    Proč bychom měli chtít víc žen-starostek? Jak se v gentrifikovaných městských čtvrtích bydlí osamělým seniorkám? A proč se zabývat plánováním jiných dětských hřišť? Tento článek nastiňuje, kde všude se v plánování a řízení měst objevuje otázka genderu, a jak tato perspektiva může pomoct budovat lepší města pro život. 

    Articles
    Gender equality

    Co je a není genderová rovnost? Boření mýtů.

    Genderová perspektiva jako hnutí proti mužům, abstraktní téma odtržené od každodenní reality lidí, vykonstruovaná idea, jež odklání pozornost od “reálných“ problémů jako chudoba a regionální rozdíly. V českém veřejném prostoru se často vyskytují různé dezinterpretace tématu genderu, což nevede ke konstruktivní diskusi.

     

    Už méně zaznívá, že ekonomická prosperita států (a měst) je přímo spojená s mírou rovnosti příležitostí jejich obyvatel. Data jsou jasná: větší rodová rovnost koreluje s vyšší ekonomickou prosperitou celé společnosti, kvalitnějším vzděláním dětí a lepší možností seberealizace – pro každého.

     

    Pohled genderové rovnosti tak přináší nové perspektivy pro řešení stávajících problémů. Otevírá nové otázky v oblasti ekonomiky, kultury a veřejného prostoru. I proto má smysl rovnost řešit na úrovni států, regionů, měst a obcí.

     

    Řídit město pro všechny: samospráva a komunikace

    Samospráva měst je klíčovou úrovní politiky ovlivňující kvalitu života a prostor, ve kterém se všichni denně pohybujeme. To je také důvod, proč bychom měli usilovat o rovnoměrné zastoupení rodových perspektiv, přičemž cílem je reflektovat potřeby a reality všech obyvatel bez rozdílů. Faktem zůstává, že evropská města řídí převážně muži – poměr žen-starostek je v současnosti 15 %. Výrazné rozdíly lze pozorovat mezi severem a západem Evropy, kde ženské zastoupení odpovídá 36 %, a východní Evropou, kde je to 2-4 %.

     

    V komunálních volbách v Česku v září 2022 bylo do zastupitelstev zvoleno necelých 30 % žen. Výhradně mužské zastupitelstvo bylo zvoleno v 423 obcích, zatímco výhradně ženské jenom ve 4. Vedení a řízení měst tedy zůstává převážně mužskou záležitostí. Přesto lze pozorovat snahy o dosažení větší rovnováhy. Hlavní město Praha schválilo Plán podpory rovnosti žen a mužů v Magistrátu HMP na období 2022–2024, s cílem řešit kromě jiného otázky diverzity pracovního prostředí, prevenci diskriminace, nebo také rovné zastoupení na vedoucích pozicích.

    urbact gender

     

    Jak je to s příjmy? Ekonomická rovnost

    O příjmové nerovnosti se v českém veřejném prostoru debatuje již léta. Faktem zůstává, že v Česku ženy vydělávají v průměru o téměř pětinu méně než muži. Takzvaný „gender pay gap“ neboli „rodově podmíněný rozdíl v příjmech“ je realitou i ve zbytku Evropské unie, přičemž v průměru dosahuje 16 %. S tím souvisí také nižší penze seniorek v porovnání se seniory, kde rozdíl dosahuje až 30 % (v souvislosti s výraznými výdaji za bydlení ve větších městech tato skutečnost představuje pro osaměle žijící seniorky vážný problém).

     

    Systematické znevýhodnění žen na trhu práce souvisí s „penalizací“ péče o malé děti nebo větším zapojením do pečujících profesí, kde jsou průměrné výdělky nižší, a naopak menším zastoupením na vyšších a vedoucích pozicích. V posledních letech se v každém případě zvyšuje povědomí o těchto rozdílech. Kromě relativně kontroverzní veřejné debaty o kvótách vznikají iniciativy pro vytváření podmínek pro větší zapojení žen a dívek do vědy, IT nebo byznysu. Vedení měst tyto iniciativy často přímo nebo nepřímo podporují.

     

    Bezpečí domova. Veřejné služby ve městě

    Městská bytová politika je také otázkou nerovnosti, jelikož nedostatek bytů disproporčně dopadá na ženy. Domácnosti s jedním rodičem (typicky matkou) anebo osamělé žijící seniorky (ženy se dožívají vyššího věku než muži, jejich průměrné penze jsou ale nižší) jsou častěji chronicky nebo akutně ohrožené chudobou. Problémem jsou stoupající ceny energií, gentrifikace spojená s městskou turistikou, nedostatek obecných bytů a veřejných investic obecně. Řešení nabízí města jako Paříž nebo Berlín, podporující projekty kooperativního a multigeneračního bydlení a dostupnost městských bytů obecně. V českém kontextu lze uvést brněnskou iniciativu Housing first, nebo projekt připravovaného městského domu na Praze 7.

     

    Relevantní otázkou je také domácí násilí. Už v období před pandemií Covidu-19 statistiky uváděly, že každá třetí žena v Evropě se stala obětí nějaké formy sexuálního násilí. Pandemie a s ní spojené omezení škol a pracovišť prodloužily čas strávený ve společných domácnostech a prohloubily problém násilí mezi partnery a vůči dětem. Data ukazují také nárůst úzkostí a depresí u dětí a mladých lidí, kteří byli v největší míře izolováni od svých sociálních kontaktů. Programy sociální podpory a prevence se objevují v řadě měst Španělska nebo v Londýně, ale také v Česku.

    gender urbact

     

    Hřiště pro všechny. Městské plánování a veřejný prostor

    Rodová rovnost se odráží také v oblasti urbánního plánování. V posledních letech se v městské architektuře a urbanismu stále častěji mluví o budování měst vstřícnějších k potřebám žen a dívek. Vychází se z předpokladu, že existující systém plánování a řízení měst by měl lépe reflektovat specifické potřeby ženské poloviny společnosti. Ženy využívají veřejný prostor jinak, častěji řeší otázku bezpečnosti, v menší míře řídí auto nebo jezdí na kole a ve větší míře používají veřejnou dopravu.

     

    Za pozitivní příklady se v tomto ohledu považují Vídeň nebo Barcelona, kde v posledních letech došlo k implementaci řady důležitých projektů. Města budují kromě klasických sportovních hřišť také komfortní a bezpečná prostranství přizpůsobená preferencím mladých dívek. Řeší se způsob a rozsah veřejného osvětlení, kvalita povrchu pěších cest, bezbariérovost pro kočárky, nebo bezpečnostní prvky v městské dopravě. Umělecká a kreativní tvorba žen a dívek dostává ve městech větší prostor než doposud. V českých městech se tohle téma v plánování na systematické rovině teprve otevírá.

     

    Město, diverzita a identita. Kdo jsou „všichni“?

    Většina politik a iniciativ řešící gender v českém kontextu redukuje tuto otázku na rovnováhu mezi muži a ženami (do velké míry toto zjednodušení používá i tento článek). Je proto důležité zmínit, že k otázce genderu v její komplexitě nelze přistupovat binárně. Obyvateli měst jsou i lidé s jinou než většinovou sexuální orientací, LGBTQ+. Lze tvrdit, že perspektiva těchto lidí je často reflektována ještě v menší míře, než je tomu u řešení otázek mužsko-ženské rovnováhy, která přece jenom zaznívá v mainstreamu politiky a praxe řízení měst. Nedávné události v Bratislavě připomínají, že je nevyhnutelné řešit otázky politického zastoupení, městského plánování, sociální podpory i bezpečnosti všech lidí bez rozdílu.  

    urbact gender

     

    Kam dál s rovností ve městech: URBACT IV

    Města po celé Evropě a světě řeší podobné otázky spojené se snahou dosáhnout lepší rovnováhy a pomoct všem obyvatelům bez rozdílů realizovat svůj potenciál. Genderová perspektiva diverzifikuje, obohacuje a zlepšuje život ve městech. Rodová rovnost je také jednou ze základních linií spolupráce partnerských měst v programu URBACT IV pro období 2021-2027. Otázkou zůstává, do jaké míry se podaří přenést tento pohled z relativního okraje politického zájmu a integrovat ho do základních východisek rozvoje států a měst. Česká republika prostřednictvím nové Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030 vysílá v tomto směru pozitivní signál. Praktická implementace bude ale v mnohém záviset na přístupu vedení měst, organizací, univerzit, škol a také firem. A nakonec zejména na přístupu každé(ho) z nás. 

     

    Autorka článku: Katarína Svitková, PhD

    From urbact
    Off
  • České a slovenské deti zažívajú úspech vďaka iniciatíve OnStage

    Share on FacebookShare on TwitterShare on LinkedIn
    08/12/2022

    V septembri 2022 si české a slovenské mestá zapojené do Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage v rámci Operačného programu URBACT vymenili svoje poznatky, skúsenosti, úspechy a výzvy, ktoré získali počas viac ako 12 mesiacov.

    Articles

    Projekt trvá od júna 2021 a v súčasnosti - po období plánovania - sa vo všetkých mestách realizujú pilotné aktivity, ktoré budú trvať (minimálne) do konca roka 2022, kedy sa projekt končí. Je v ňom zapojených 7 miest. Štyri zo Slovenska:  Banská Bystrica, Lučenec, Nitra, Trenčín a tri z Českej republiky: Broumov, Neratovice, Plzeň. Mestá sa líšia svojou veľkosťou, svojím významom v regióne, personálnymi kapacitami, skúsenosťami s realizáciou projektov, partnerským prístupom k plánovaniu a rozhodovaniu. Jedno majú spoločné – využívajú (okrem svojich) skúsenosti z Mesta Brna, ktoré projekt pod názvom OnStage – Hudobné školy pre sociálnu zmenu realizovalo v rokoch 2018-2021 v rámci účasti v sieti prenosu dobrej praxe v programe URBACT. Mestá zapojené do iniciatívy OnStage aplikujú prvky vyučovacej metódy El Sistema, využívanej v mestskej hudobnej škole EMMCA v španielskom meste L´Hospitalet, ktorá ju už osemnásty rok využíva na podporovanie sociálnej zmeny v meste. „Výučba je vždy skupinová, flexibilná a inkluzívna. Cieľom nie je výsledok, ale samotná skúsenosť a osobný rozvoj, pozitívna socializácia v kolektíve, pocit spolupatričnosti a spoločnej práce, podporovanie a spoluvytváranie (multi)kultúrnej povahy mesta,“ vysvetľuje Andrea Barickmanová, expertka pre prenos dobrej praxe OnStage z Mesta Brna. O aké znevýhodnenie pôjde a akú sociálnu zmenu chcú dosiahnuť, si mestá naplánovali sami, a to v tzv. miestnych pracovných skupinách (tzv. URBACT Local Groups), do ktorých pozvali čo najširší okruh ľudí – zástupcov samosprávy a ďalších inštitúcií v meste.

    OnStage logo

     

    „Keď sme s projektom začali v roku 2021, celý rok na plánovanie sa nám zdal pomerne dlhý. Avšak  zistili sme, že získať konkrétne inštitúcie, kde sa budú hudobné alebo tanečné hodiny realizovať, nájsť lektorov, porozumieť cieľom, metodike, dobrej praxi z Mesta Brna a vybrať si svoju cestu, potrebuje svoj čas. Nepomohlo nám ani náročné obdobie, ktoré zažíva naše školstvo v posledných rokoch, ovplyvnené hlavne pandémiou COVID-19 a potrebou  integrácie detí z Ukrajiny, na ktoré sme museli a stále musíme operatívne reagovať“, zaznievalo počas stretnutia od účastníkov.

    Stretnutie miest zapojených do Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage sa konalo v historickej radnici v Plzni
    Foto: Stretnutie miest zapojených do Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage sa konalo v historickej radnici v Plzni.

     

    Čo sa doteraz v zapojených mestách podarilo?

    V Plzni si povedali, že sa budú učiť na svojich úspechoch i chybách priamo počas realizácie a nebudú dlho plánovať (aplikovali princíp „learning by doing“). Začali teda s praktickými aktivitami už na jeseň 2021 a založili na 16-tej ZŠ a MŠ malý detský zbor pre deti z 1. až 3. ročníka. Nazvali ho Duháček, pretože aj škola sa volá Dúhová. Podľa Školského vzdelávanieho programu tejto školy je to preto, lebo dúha prepája vzdelávacie programy aj rôzne individuality detí, na jej konci je poklad – vzdelanie a to, že sa objavuje po daždi, je symbol toho, že deti, ktoré majú problémy, sa dočkajú v škole poznania a pozitívnych výsledkov. Aj preto je iniciatíva OnStage na tejto škole na správnom mieste a ako sme videli na vlastné oči, aj v správnych rukách. Detský zbor Duháček vedie zbormajsterka Nikola Kubešová, absolventka Konzervatória a Vyššej odbornej školy Jaroslava Ježka v Plzni, ktorá v súčasnosti účinkuje aj v muzikáli v Hudobnom divadle Karlín v Prahe. Patrónom projektu je Miro Bartoš, sólista opery divadla J.K.Tyla v Plzni. Obidvaja majú skúsenosti aj zo štúdia zameraného na pedagogiku. Deti zo zboru Duháček vystúpili v júli 2022 pri odovzdávaní ocenení pracovníkom v školstve na plzenskej radnici. V septembri 2022 majú už za sebou nábor do zboru aj pre 2. stupeň, 18 detí bude viesť zbormajster Jaro Smejkal. Začína sa aj skupinová výuka hry na akustickú gitaru v dvoch krúžkoch pod vedením lektora Petra Švantnera. Aj tu je kapacita naplnená.

    Duhacek Plzen OnStage
    Foto: Detský zbor Duháček, zbormajsterka Nikola Kubešová a patrón projektu Miro Bartoš.

     

    Metódu El Sistema využíva aj riaditeľ školy Vlastimil Šiška na svojich hodinách hudobnej výchovy. Využíva rôzne nástroje, ktoré si vďaka financiám získaných z projektov a od sponzorov nakúpili. Navštívili sme ho na hodine na 2. stupni. Rýchle striedanie aktivít, trénovanie rytmu pomocou rôznych rytmických nástrojov, pochvala i prirodzená akceptácia chýb, smiech a zábava prináša žiakom nové zručnosti. Netreba poznať noty, aby sme cítili hudbu a vedeli sa ňou vyjadriť – to je jeden z princípov metódy El Sistema. Ďalším princípom je disciplína, časté opakovanie a –samozrejme, zapojenie všetkých. Vytvorenie takých podmienok, aby hodiny boli dostupné aj pre tých, ktorí majú talent, ale nemajú financie na návštevu špeciálnych kurzov, aj pre tých, čo si myslia, že talent nemajú, ale môžu sa rozvíjať svojím tempom, ako aj pre tých, ktorí hovoria iným jazykom, majú inú kultúru, pôvod, apod. To následne prináša motiváciu detí k väčšiemu záujmu o školu, o vzdelanie, získavajú pocit, že sú súčasťou triedy, školy, spoločnosti. „Práce na projektě nás baví, protože je konstruktivní“, hovorí Vlastimil Šiška a dodáva: „Padli jsme si se spoustou lidí do noty a navíc – tento projekt pozvedl renomé této školy.“ To je pre spoluprácu dôležité – nájsť spoločnú reč a napokon mať z toho radosť.

    hudebni vychova Plzen
    Foto: Navštívili sme hodinu hudobnej výchovy v 16tej ZŠ a MŠ v Plzni zameranú na prácu s rytmikou pod vedením Vlastimila Šišky.

     

    Hudobné a tanečné aktivity pre sociálnu zmenu

    Aj v ďalších šiestich mestách zaviedli, alebo od septembra 2022 zavádzajú nové aktivity. Okrem základných škôl aj v materských školách, v sociálnych zariadeniach, alebo v mimovládnych organizáciách. Cieľové skupiny sú rôzne: deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, z marginalizovaných rómskych komunít, so zdravotným znevýhodnením, cudzinci.

    V Broumove cielia na veľkú skupinu obyvateľov Rómov a v septembri 2022 uvádzajú do života štyri krúžky: dva pohybovo-tanečné pre deti zo Základnej školy a Praktickej školy a v Komunitnom centre Naděje, krúžok scénického tanca pre deti z Materskej škôlky „Začít spolu“ a skupinovú výuku hry na gitaru pre deti z detského domova, ktorú nazvali „Hledá se nový Django“.  „Po zlyhaní niektorých predchádzajúcich projektov v meste bolo teraz náročnejšie získať pre iniciatívu OnStage podporu. Rozhodli sme sa hovoriť o našich Rómoch otvorene, nie skryte ako predtým - ako o znevýhodnených osobách“, hovorí Pavla Jenková, projektová koordinátorka pre miestnu participáciu. „Zbierame rómske príbehy pamätníkov, ukazujeme Rómov v inom svetle, ako doteraz. Píšeme články, robíme fotografie. To, že o nás ľudia vedia, zvyšuje podporu projektu,“ vysvetľuje nový prístup. Už teraz je viditeľný prínos týchto aktivít -  vznikla nová spolupráca a nové partnerstvá, nové projekty – napríklad Broumovská klubovna, mení sa atmosféra v meste, aktivity sú vnímané pozitívne. Deti získavajú pocit, že na nich záleží, sú nadšené z prvých verejných vystúpení. „Pre nás samých je účasť v tejto iniciatíve tiež príležitosťou učiť sa“, dodáva Pavla Jenková. Vystúpenie detí sa pripravuje vo februári 2023 v rámci mestského podujatia Masopust. Bude to nielen vystúpenie, ale aj komunitné podujatie pre deti aj dospelých.

     

    Pavla Jenkova Broumov
    Foto: Pavla Jenková prezentuje skúsenosti z mesta Broumov v inicatíve OnStage na stretnutí v Plzni.

     

    Hudbu a tanec sa rozhodli využiť ako nástroj pre sociálnu zmenu aj v dvoch základných školách v meste Banská Bystrica. Hudobno-tanečný krúžok založili v Základnej škole Pieninská v marci 2022. Zamerali sa na žiakov so zdravotným znevýhodnením, ktorí sa ťažšie zapájajú do vyučovacieho procesu, deti z málo podnetného a sociálne slabšieho prostredia a so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Prostredníctvom hudobných a tanečných aktivít vedú deti k láskavosti, rešpektu, radosti a spolupráci, vytvárajú podmienky na tvorbu priateľstiev v triede, upevňujú v deťoch vedomie, že všetci sme súčasťou a prínosom pre spoločnosť. Do aktivít vykonávaných v rámci projektu zakomponovali aj výuku angličtiny, kde deti prirodzenou a hudobno – pohybovou formou majú možnosť učiť sa cudzí jazyk mimo školského vyučovacieho procesu, čo je mimoriadne prínosné pre deti, ktorých rodičia si nemôžu dovoliť platiť krúžky anglického jazyka v jazykových školách. Deti už úspešne vystupovali na slávnostnom podujatí k 30. výročiu založenia školy v máji a pri príležitosti oceňovania najúspešnejších žiakov banskobystrických základných škôl v júni 2022. Vystúpenia priniesli deťom veľkú radosť, pocit hrdosti a úspechu a mali veľmi pozitívne ohlasy aj u rodičov. „Projekt podporujú aj kolegyne a vedenie školy a do podpory a  propagácie sa zapojilo aj mesto Banská Bystrica. Do konca roka 2022 plánujeme s deťmi navštíviť predškolské zariadenia a vytvoriť vianočný program pre rodičov v rámci triedy“, hovorí Ivica Káčerová, ktorá krúžok vedie a pridáva tri tipy pre úspešnosť projektu:

    • určiť si hlavný cieľ, čo v rámci projektu chceme deťom odovzdať,
    • motivovať deti, aby sa cítili milované, uznávané, v bezpečí a túžili sa zapájať do aktivít s radosťou a túžbou spoznávať,
    • vytvárať vhodné prostredie na úspešnú realizáciu vyššie uvedených cieľov, ktoré sme si stanovili, posunutie detí k uvedomovaniu si a využitiu svojho potenciálu.
    vystoupeni deti Banska Bystrica
    Foto: Vystúpenie detí z hudobno-tanečnej triedy, ZŠ Pieninská, Banská Bystrica.

     

    V Základnej škole Trieda SNP 20 v Banskej Bystrici si dali za cieľ motivovať žiakov rómskeho pôvodu a zo sociálne znevýhodneného prostredia k účasti na vyučovaní prostredníctvom poobedných aktivít na druhom stupni, kde by sa žiaci venovali rozšírenej hudobnej výchove. Po úvodných stretnutiach a nábore nových žiakov majú v krúžku 15 detí. Ich hlavným plánom je vytvoriť spevácke teleso doprevádzané hudobnými nástrojmi. Počas nasledujúcich mesiacov sa pripravia na vystúpenie pred spolužiakmi a na školskej Vianočnej akadémii 2022, ktorú každoročne organizujú. „Najdôležitejším tipom, ako úspešne zrealizovať tento projekt, je mať kolegov, ktorí sú iniciatívni, zodpovední, kreatívni a hlavne ochotní pracovať so žiakmi aj napriek nízkemu finančnému ohodnoteniu,“ zdôrazňuje  Sergej Čabala, riaditeľ ZŠ Trieda SNP 20.

     

    Banska Bystrica
    Foto: Hudobný krúžok v Základnej škole Trieda SNP 20 v Banskej Bystrici.

     

    V meste Lučenec realizujú voľnočasové aktivity pre deti s rodičmi v sociálnom zariadení OZ Za Dôstojný život – Zariadenie núdzového bývania. Deti sú vo veku 2 – 7 rokov, preto lektorky pracujú zároveň aj s ich rodičmi. Majú za sebou prvé stretnutia, počas ktorých realizovali základné pohybové a hudobné aktivity. „Avšak je naozaj rozdiel pracovať s deťmi z podnetného rodinného prostredia a s deťmi zo znevýhodneného sociálneho i rodinného prostredia. Rodičia a zákonní zástupcovia sa nie všetci hneď zapájajú do našich činností. Zatiaľ sme však len na začiatku našej spolupráce, takže predpokladáme, že sa to časom zlepší“, hovoria lektorky Marianna Žilková a Anna Čemeričková, ktoré majú bohaté skúsenosti s vedením podobných aktivít s rodičmi a deťmi z podnetného rodinného prostredia, ktoré vedú v miestnom Centre voľného času. „Je zaujímavé sledovať, že deti zo sociálne znevýhodneného prostredia sú živšie, smelšie a aktívnejšie, prejavujú nadšenie, radosť z nového, vytrhnutie zo stereotypu, ale ich rodičia sú hanblivejší a niektorí menej aktívni. Je to pochopiteľné, v ich situácii im príliš do spevu a tanca nie je. Naším cieľom je povzbudiť ich do činnosti, pomôcť im pochopiť, že to, čo možno nebolo vo veku ich detí dopriate im, nech sa snažia dopriať vlastným deťom. A aj svojou činnosťou a zapájaním sa do našich aktivit si môžu posilniť svoje vzťahy. Veríme, že tento spôsob, ktorý im a ich deťom umožní stráviť pár hodín do týždňa v pozitívnej atmosfére, zanechá na vývine ich detí kladnú stopu.“ A čo je podľa nich dôležité? Vytrvať, nedať sa odradiť a poukazovať na význam a zmysel všetkého, čo robíme.“

     

    Lucenec
    Foto: Lektorky Marianna Žilková a Anna Čemeričková vedú hudobno-pohybové aktivity v Zariadení núdzového bývania OZ Za dôstojný život v Lučenci.

     

    V meste Nitra zabezpečili trom základným školám širokú škálu hudobných nástrojov z rozpočtu mesta a už od januára 2022 sa deti zoznamovali s novými hudobnými nástrojmi a cvičili rytmiku, prevažne s učiteľmi hudobnej výchovy.  Od marca prebiehajú na troch základných školách poobedné krúžky - hra na gitaru a klávesy. Na jednej základnej škole funguje aj krúžok hry na bubnové nástroje. S deťmi pracujú dvaja lektori z miestnej rómskej komunity, dobrovoľník  a učitelia hudobnej výchovy. Dôležitou súčasťou iniciatívy v Nitre je aj posilnenie hodín hudobnej výchovy na ZŠ Krčméryho v prvom ročníku. V septembri 2022 zrealizovali dva bubnové workshopy v spolupráci s hudobným zoskupením Campana Batucada, tretí plánujú v októbri. Lektori z rómskej komunity sa zúčastnili školenia zameraného na prevenciu sociálno-patologických javov, pretože prevencia je súčasťou programu záujmového krúžku. „Základom úspechu je osloviť zaujímavých lektorov, ktorí pritiahnu deti a nebáť sa používať širokú škálu hudobných nástrojov“, hovorí Andrea Oravcová, projektová manažérka z Mestského úradu v Nitre. Na získanie financií na pokračovanie projektu aj v roku 2023 podali žiadosť na dotáciu cez Ministerstvo kultúry SR, kladné stanovisko dostali práve v deň konania stretnutia miest v Plzni. Plánujú ďalšie workshopy v priestoroch základných škôl s O Gadže Bašaven -ide o stretnutia s autoritami z rómskej komunity, ktorí sa presadili vďaka vzdelaniu i v hudobnej sfére. Pracujú tiež na vydaní spevníka rómskych piesní. Deti sa zapoja do kultúrneho programu v rámci mestských podujatí nielen v roku 2022, ale aj v ďalších rokoch. Už v roku 2022 budú deti z iniciatívy OnStage vystupovať v rámci otvoreného pódia počas mestskej akcie Vianočné mestečko 2022. Pri získavaní financií na pokračovanie rozbehnutých aktivít pokračujú podávaním žiadostí v ďalších grantových výzvach. Zvažujú aj možnosti spoločných medzinárodných projektov s ďalšími mestami.

    Prínosy zapojenia Mesta Nitra do iniciatívy OnStage vnímajú vo viacerých rovinách:

    • podpora záujmu o návštevu školského zariadenia,
    • rozvoj talentov a práca s rodičmi,
    • prevencia sociálno-patologických javov,
    • vnímanie školy ako miesta, kde je kultúra detí z marginalizovanej rómskej komunity rešpektovaná,
    • zvýšenie povedomia o hudobných nástrojoch,
    • možnosť operatívne rozšíriť pôvodný zámer  zapojenia detí z rómskej komunity o deti z Ukrajiny, čo napomáha ich ľahšiemu adaptovaniu sa v kolektíve napriek rečovej bariére.

     

    Nitra
    Foto: Bubnový workshop v spolupráci s hudobným zoskupením Campana Batucada v základných školách v Nitre sa stretol s veľkým úspechom.

     

    „Inklúziu a inkluzívne vzdelávanie chceme vnímať v širokom kontexte, teda adresované pre všetky deti a žiakov s najrôznejšími vzdelávacími potrebami. V samej podstate má vzdelávanie smerovať k istej kultúrnej homogenizácii, čo znamená, že každý účastník by na konci vzdelávacieho procesu mal disponovať takými kompetenciami (vedomosti, schopnosti, zručnosti, hodnoty), ktoré mu umožnia uplatniť sa v spoločnosti, v ktorej žije. Prostredníctvom Česko-slovenskej iniciatívy OnStage sa nám darí k týmto cieľom aspoň priblížiť a veríme, že sa nám podarí tento projekt aj naďalej rozvíjať“, uvádza Mesto Trenčín vo svojej prezentácii doterajších aktivít.

    V Trenčíne realizujú v rámci iniciatívy OnStage viacero aktivít v niekoľkých inštitúciách. Na Základnej škole Východná 9 bol vytvorený hudobný krúžok DRUMMERS. Deti prejavujú veľký záujem o krúžok, stále sa hlásia noví členovia, v novembri plánujú vystúpenie na akcii BUBNOVAČKA 2022. Nadšení sú aj rodičia a čo je hlavné, vedenie školy vníma iniciatívu pozitívne a má záujem o udržateľnosť projektu. Spojená škola internátna, Ľudovíta Stárka 12 nadviazala spoluprácu so ZŠ Veľkomoravská a realizujú spoločný spevácko – filmový krúžok. Bude prebiehať do mája 2023 s cieľom pokračovať aj v ďalšom období. V ZŠ Na dolinách 27 obnovili Folklórny súbor DOLINÁČIK. Záujem bol veľký, členmi sa stali deti rôznych vekových kategórií a aj deti so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. V Materskej škole Medňanského tiež rozšírili folklórny krúžok Meduška o nových členov, plánujú vystúpenia pre širokú verejnosť. Inkluzívne aktivity realizujú aj vo vzdelávacom centre KRTKO pod názvom Krtkov klub výnimočných – rozozvučme naše srdcia pre každého v spolupráci s Mterapio pre deti so znevýhodnením (klienti KRTKA) aj deti z Materskej školy Slimáčik a deti zo zahraničia. Ich cieľom je pomocou hudby, spevu a dychu za pomoci muzikofiletických techník pri práci s deťmi so zdravotným znevýhodnením a deťmi z intaktnej populácie v inkluzívnom prostredí prispieť k ich sociálnemu, psychickému a fyzickému rozvoju. Na aktivitách Klubu sa za pomoci spevu zameriavajú na podporu  rozvoja reči a precvičovanie správnej výslovnosti. Deti sa z aktivít tešia, je to pre nich niečo nové, čo doteraz nemohli zažívať a spokojní sú aj rodičia,“ informujú lektorky.

    „Zapojené školy, školské zariadenia a organizácie dostali vďaka projektu OnStage a Mestu Trenčín príležitosť na vytvorenie niečoho nového, zaujímavého a podporovať tak deti v okamžitom nadšení z viditeľných a počuteľných výsledkov,“ hovorí Martina Blažejová, koordinátorka projektu a špecialistka pre metodiku a riadenie základných škôl z Mestského úradu Trenčín. „Je vedecky dokázané, že deti, ktoré sú odmalička vedené k hudbe sú omnoho empatickejšie, úprimnejšie, senzitívnejšie a psychicky vyrovnanejšie. To je najväčším prínosom pre všetkých účastníkov aj vďaka projektu OnStage“.

    Krtkov klub
    Foto: Krtkov klub výnimočných v Trenčíne – skupiny Spevulka a Hudobníček.

     

    Do iniciatívy OnStage sa zapojilo aj Mesto Neratovice, ktoré sa snaží o zlepšenie inklúzie sociálne znevýhodnených detí a ich rodičov z rómskej komunity i majority, ako aj z rastúcej komunity medzinárodných občanov. O programoch nás informovala v Plzni expertka Kamila Gamalová. V Základnej škole a Praktickej škole otvorili dva hudobné programy – Praktická trieda a Hernička. Praktická trieda je určená pre žiakov II. stupňa a zameriava sa na skupinovú výučbu hry na gitaru, husle, klavír a rytmické nástroje. Hernička je zameraná na voľnú výučbu hry na rytmické nástroje a vytváranie tanečných kreácií zábavnou formou pre žiakov I. stupňa. Deti majú možnosť vyskúšať si aj spev a dramatický prejav. Lektori dávajú deťom voľný priestor na sebarealizáciu, aby sa mohli zapojiť podľa svojho talentu a pocitov. „Prenos dobrej praxe OnStage napomohol väčšej motivácii cieľových skupín k zapojeniu sa do diania v meste a zvýšeniu pocitu spolupatričnosti. Verím, že hudba má potenciál spájať a je skvelým nástrojom na začatie dialógu medzi majoritou a minoritou,“ odkazuje Roman Kroužecký, starosta mesta Neratovice.

     

    Neratovice
    Foto: Lektori z Neratovíc počas stretnutie lektorov OnStage v Brne v marci 2022.

     

    Záver

    Skúsenosti zo španielskeho mesta L´Hospitalet odovzdané počas medzinárodného projektu „OnStage – Hudobné školy pre sociálnu zmenu“ a od roku 2021 v rámci „Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage“ z Mesta Brna sme v siedmych českých a slovenských mestách prevzali a posunuli ďalej. Aj keď projekt ešte nekončí (pokračuje do konca decembra 2022), už teraz v mestách vidia prínosy pre deti, ich rodičov, ale aj aktérov, zapojených do miestnych pracovných skupín, ktoré iniciatívne, inovatívne a tvorivo pristupovali k porozumeniu príkladov dobrej praxe a k ich aplikovaniu vo svojich mestách podľa ich vlastnej východiskovej situácie, personálnych, finančných a iných možností. Držíme palce všetkým, ktorí by sa chceli zapojiť, alebo už sú zapojení v projekte OnStage – hlavne veľa chuti a pozitívneho myslenia, keď veci nepôjdu tak, ako si ich človek na začiatku predstavuje. Čas, ktorý je venovaný deťom, je ten najvzácnejší  – takže ak by ste možno mali pochybnosti v niektorých fázach projektu alebo o krokoch, ktoré by nešli tak jednoducho, stojí za to vydržať najmä kvôli deťom, ktorým to častokrát môže zmeniť ich život,“ odkazujú účastníci z Plzne.

     

     

    Text: Magdaléna Bernátová, expertka OP URBACT, NPTI Onstage

    Fotografie: Magdaléna Bernátová, Markéta Horská, URBACT a archív inštitúcií OZ Za dôstojný život, Vzdelávacie centrum OZ Krtko Trenčín, ZŠ Pieninská Banská Bystrica, ZŠ Trieda SNP 20, Banská Bystrica.

     

    Česko-slovenská iniciatíva OnStage je zriadená v rámci Operačného programu URBACT III.

    From urbact
    Off