Stát se URBACT expertem Vám může otevřít dveře k různým příležitostem, při kterých budete moci podporovat schválené sítě a další aktivity v rámci programu. Potřebujeme odborníky – jednotlivce, nikoliv konsorcia nebo poradenské agentury – s praktickými a akademickými zkušenostmi v širokém spektru oborů souvisejících s udržitelným rozvojem měst. Zájemci se mohou zapojit kdykoli. Výzva pro experty URBACT zůstává otevřená až do roku 2027.

Schválení Vedoucí experti (URBACT Lead Experts) mohou podporovat sítě měst po celou dobu trvání projektu a také poskytovat různé ad-hoc expertízy v souladu se svou specializací. Experti schválení pro ad-hoc odbornou podporu (URBACT Ad-hoc Experts) mohou být kdykoli požádáni probíhajícími sítěmi měst o poskytnutí pomoci týkající se různých činností sítě.

Tým expertů URBACT IV se neustále rozrůstá a pravidelně přijímá nové tváře. Celý proces hodnocení může od podání žádosti trvat až jeden měsíc. Poté budou profily schválených expertů zveřejněny v našem portfoliu, kde mohou zapojená města vyhledávat jejich profily, specializaci a dovednosti.

Nedávno byla schválena první skupina URBACT expertů, mezi kterými můžete najít i několik tváří z České republiky! Jsou to:

           🔵 Andrea Barickmanová (Ad-hoc Expert)

           🔵 Kamila Gamalová (Lead Expert i Ad-hoc Expert)

           🔵 Viktor Květoň (Ad-hoc Expert)

           🔵 Katarína Svitková (Lead Expert i Ad-hoc Expert)

Zveme především města, která jsou zapojena do 30 vybraných sítí měst Action Planning Networks, aby naše portfolio URBACT Expertů pečlivě prozkoumala a vybrala si vhodné kandidáty, kteří jim budou oporou po celou dobu trvání projektů!

Prozkoumejte portfolio URBACT Expertů!

Procesem zelené transformace procházíme již delší dobu a dnes se nacházíme v tzv. rozhodující dekádě, během které vlády, města, organizace, podniky i jednotlivci musí urychlit udržitelná řešení všech světových výzev od chudoby a rovnosti žen a mužů až po změnu klimatu, a dosáhnout ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2022 uvedl, že ve všech odvětvích a regionech byl zaznamenán pokrok v plánování a realizaci adaptačních opatření. Ovšem tento pokrok je nerovnoměrně rozložený mezi státy a stále existují velké mezery v adaptaci. IPCC upozorňuje, že mnoho iniciativ upřednostňuje okamžité a krátkodobé řešení klimatických rizik oproti dlouhodobé zelené transformaci, které vede k trvalé udržitelnosti.

Evropská zelená dohoda: Přeměna klimatických a environmentálních výzev v příležitosti

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropskou unii a celý svět existenční hrozbu. Proto v posledních letech získala zelená transformace v Evropské unii značnou pozornost a zformovala se v novou evropskou strategii růstu – Evropskou zelenou dohodu.

Cílem této strategie je přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, zajistit hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Evropa se tedy snaží přetavit současné klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci pro všechny. K dosažení úspěšné zelené transformace také významně přispívá přechod na digitální technologie. Evropská zelená dohoda podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím podpory zelených technologií, cirkulární ekonomiky, výzkumu a inovací, zeleným financováním a ochranou životního prostředí.

Zelená transformace: Nové paradigma pro rozvoj měst

Důležitým mezníkem Evropské zelené dohody je snížení emisí CO₂ eq. o 55 % do roku 2030 oproti roku 1999. I zde hrají zásadní roli města. Ve městech je produkováno více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropská města zabírají pouze 4 % plochy EU, ale žije v nich více než 75 % obyvatel. Navíc celosvětově se ve městech spotřebuje více než 65 % veškeré energie. Města jsou centry ekonomické aktivity, sociálních změn a inovací, i proto se v nich zhmotňují další environmentální, sociální a ekonomické problémy. Zároveň mají předpoklad stát se hybnou silou v ekologickém přechodu.

V oblasti rozvoje měst je zelená transformace přístup, který staví udržitelnost do centra plánování a rozhodování. Přijetí nových politik, technologií a postupů, které podporují energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou mobilitu, zelenou infrastrukturu či oběhové hospodářství, přináší řadu výhod pro samotná města. Těmi mohou být zvýšení kvality života obyvatel, energetická soběstačnost, snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení odolnosti vůči výkyvům počasí. Tento přístup vyžaduje zapojení všech aktérů městského ekosystému od urbanistů přes politiky, neziskové organizace, podniky až po občanskou společnost.

K dosažení zeleného přechodu ve městech EU je tedy zapotřebí i společného úsilí. Je třeba identifikovat a překonat překážky při realizaci iniciativ zelené transformace a sdílet osvědčené postupy napříč městy. Společnou prací mohou města EU dosáhnout udržitelnou, prosperující a spravedlivou budoucnost pro všechny. Proto je zelená transformace jedním z průřezových témat programu URBACT IV, což znamená, že by se sítě URBACT měly v rámci svých projektů zabývat i zelenou transformací. Webové stránky URBACT poskytují řadu příkladů úspěšných iniciativ ve městech EU.

Zelená transformace v českých městech

Téma zelené transformace měst je i v České republice velmi přítomné, a to nejen díky podpoře z fondů EU a dalších zdrojů:

⪼ Řada českých měst je součástí Paktu starostů a primátorů s dobrovolným závazkem ke zvýšení energetické účinnosti, k dlouhodobému využití obnovitelných zdrojů energie a ke snižování emisí CO₂ na jejich území. #PripravBrno je iniciativou města Brna, které do snižování emisí skleníkových plynů zapojuje občany a firmy.

⪼ Česká města vytvářejí místní adaptační strategie zaměřené na zabezpečení budoucnosti a udržitelného fungování měst v podmínkách měnícího se klimatu.

⪼ Město Liberec se jako jediné město v České republice stalo součástí EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Tato mise si klade za cíl zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.

⪼ Mezi nejvíce ambiciózní a komplexní přístupy k zelené transformaci patří hl. město Praha, které vytvořilo Pražský klimatický plán s hlavním závazkem snížit emise CO₂ o 45 % do roku 2030. Klimatický plán je nástrojem pro celkovou restrukturalizaci pražského hospodářství a prosazování moderních a udržitelných technologií. Je zaměřený na čtyři pilíře klimaticky odpovědné politiky města: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.

Strategie pro udržitelnou budoucnost

Tématem udržitelnosti a zelené transformace se zabývaly URBACT sítě již v minulém programovém období, existuje tedy řada zkušeností a příkladů z desítek evropských měst. Právě výměna zkušeností mezi evropskými experty, integrované plánování, pilotování opatření v malém měřítku a zapojování dalších aktérů, kteří jsou součástí každého procesu URBACT sítě, patří mezi základní aspekty úspěšných řešení zelené transformace. Mezi klíčové výzvy a oblasti, ve kterých by města měla realizovat své politiky a opatření, patří:

Udržitelná městská mobilita: Sektor dopravy je druhým největším producentem emisí v ČR. Investice do udržitelné mobility povedou nejen ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, ale i ke zdravějšímu obyvatelstvu a příjemnějšímu veřejnému prostoru ve městech. Tématu transformace dopravní infrastruktury směrem ke konceptu 15minutových měst, snížení používání osobních automobilů, propojení čtvrtí a přírody se věnovala síť RiConnect.

Obnovitelná energie: Nedávným impulsem pro zvýšení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelné energie byla pro řadu českých měst nevyprovokovaná a neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny paliv a rozšířily se obavy o bezpečnost dodávek energií v EU. Přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, města zajišťují svoji energetickou bezpečnost, a zároveň snižují svou uhlíkovou stopu. Na transformaci energetiky prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s občany se zaměřila síť Vilawatt.

Zelená infrastruktura: Zelená infrastruktura je síť vodních a zelených prvků ve městech i mimo ně, která přináší řadu ekologických, sociálních i hospodářských funkcí. Primárně se jedná o opatření vycházející z přírody a zaměřené na zadržování vody, zlepšení ovzduší, snížení teploty ve městě či zvýšení odolnosti města vůči projevům klimatické změny. Zelená infrastruktura ovšem plní několik funkcí najednou: doprava, zachování biologické rozmanitosti, odvodňování nebo vytvoření míst pro trávení volného času. Tématem životního prostředí ve městech a potravinovou bezpečností se zabývala síť BeePathNet, jejímž cílem bylo provázat téma zelené infrastruktury s městským včelařstvím.

Oběhové hospodářství: Cílem oběhového hospodářství je zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů po co nejdelší dobu hospodářského cyklu a po skončení jejich používání je vrátit do výrobního cyklu, čímž se zároveň minimalizuje množství odpadu. Na strategické úrovni města zpracovávají tzv. cirkulární skeny materiálních toků, ze kterých vznikají cirkulární strategie s nejrůznějšími opatřeními. Mezi nejčastější formy podpory oběhového hospodářství patří sdílené dílny, re-use centra a nábytkové banky. Na rozvoj cirkulární ekonomiky ve městech se zaměřila síť Resourceful Cities, prostřednictvím vytváření městských center zdrojů, zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné používání, opravy a recyklaci.

Zapojení občanů: Pro zelenou tranzici je zapotřebí zapojení a získání podpory občanů. Města by proto měla organizovat osvětové akce, vzdělávat občany a zapojovat je do plánování a realizace udržitelných opatření. Tím se u občanů vybuduje pocit vlastnictví, odpovědnosti a vytvoří se kultura udržitelnosti. Participace různých aktérů ve městě je nedílnou součástí metody URBACT. Na zapojení obyvatel do rozhodování a plánování města se zaměřila síť ActiveCitizens, které se jako partner účastnil i český zástupce – Hradec Králové.

Závěr

Výše uvedené přístupy jsou jen několika příklady způsobů, jakými mohou města podpořit zelenou transformaci. Úspěch zelené transformace bude nakonec záviset na odhodlání, inovacích a kreativitě městských aktérů, kteří musí spolupracovat na vytvoření udržitelné budoucnosti pro všechny. Pozitivní změnu přináší i nové programové období URBACT IV, do jehož první výzvy se přihlásilo 52 sítí měst s návrhy vlastních projektů, tematicky nejčastěji zaměřených právě na zelenou transformaci, tedy udržitelnou městskou mobilitu nebo hospodaření s vodou a další.

Autor článku: Zdeněk Ondrák

Dne 9. ledna 2023 byla spuštěna první výzva programu URBACT IV zaměřená na tvorbu sítí měst „Action Planning Networks“ (APN).

Informační roadshow po krajských městech

Náš tým z Kontaktního místa URBACT pro ČR proto zamířil do krajských měst (a nejen tam), kde jsme účastníkům Informačních dní představili program URBACT a podmínky aktuálně vyhlášené výzvy pro sítě APN. V souladu s myšlenkou programu URBACT, kterou je mimo jiné i předávání dobré praxe, nás na většinu setkání doprovodili kolegové a kolegyně z několika českých měst, kteří už byli do programu URBACT zapojeni v přechozích letech, aby účastníkům prezentovali své přímé zkušenosti s projekty ze sítí URBACT III. Během Informačních dní jste se tedy mohli setkat také s projektovými manažery např. z Hradce Králové, Ostravy, Pardubic, Plzně nebo Brna.

Celkem jsme od ledna do konce března navštívili 13 měst, kde jsme se osobně setkali s téměř 130 zástupci českých měst a obcí! Děkujeme proto všem kolegům a kolegyním, kteří nám s přípravou našich Informačních dní v krajských městech pomáhali! Uspořádali jsme také 2 online Informační dny, kterých se dohromady účastnilo 70 posluchačů.

Jaká byla odezva na výzvu v České republice?

Výzva byla uzavřena 31. března 2023 a my už známe první čísla. Celkem se z České republiky zapojilo do výzvy pro sítě APN 9 měst s 11 projekty! Ústí nad Labem podávalo přihlášku jako vedoucí město sítě „Engaged community“, a stejně tak Broumov s projektem „Our towns are alive!“. Broumov se zároveň odvážil zapojit se do výzvy i jako partnerské město v další síti s vedoucím městem Milano (Itálie). Mezi českými městy, která se zapojila do sítí jako projektoví partneři, jsou také Písek, Kladno, Ostrava, Brno, Žďár nad Sázavou, Hradec Králové a Jablonec nad Nisou.

Kdy budeme znát výsledky?

Z 52 návrhů sítí, které se do výzvy přihlásilo, bude na konci května 2023 vybráno maximálně 30 sítí, které budou moci začít své projekty v rámci programu URBACT realizovat. Držíme palce všem 11 sítím s českými partnery, aby jejich žádosti byly úspěšné!

A jaký zájem byl o výzvu pro APN v Evropě? Podívejte se na grafiku: https://urbact.eu/apn-call-first-findings

A jaké výzvy budou vyhlášeny příště?

Do konce tohoto programového období nás čeká vyhlášení ještě minimálně 4 výzev, do kterých se budou moci česká města zapojit. Už v příštím roce by měly být vyhlášeny výzvy pro tvorbu sítí „Innovation Transfer Mechanism“ a sdílení příkladů dobré praxe „Good Practice“.

Sledujte naše české webové stránky a Facebook, kde pro Vás sdílíme aktuality programu URBACT v českém jazyce!

Nejinak je tomu i v oblasti městského rozvoje. Datová vybavenost roste nejen v souvislosti s tím, že je existence a správa určitých dat vyžadována zákonem (v oblasti školství, matrik, územně analytických podkladů ad.), municipality jsou si také vědomy, že detailní data, jejich propojení a interpretace mohou velmi pomoci při nastavování opatření, která povedou k efektivní správě. Nemusí se ale jednat pouze o vlastní sběr dat na úrovni obce, relevantní data ve veřejném prostoru často již existují.

Proč jsou data důležitá pro veřejnou správu?

⪼ Lepší veřejná správa a management.

⪼ Finanční a časová efektivita – možnost cílit opatření chytře a ve vhodném rozsahu tam, kde je jich nejvíce potřeba a ne plošně.

⪼ Nová data nebo nová kombinace dat mohou přinést nové perspektivy a nadhled na situaci.

⪼ Možnost přinést do veřejné správy nové vědecké poznatky, využití zkušeností z jiných regionů.

Jaká data mají obce nejčastěji k dispozici?

⪼ Vlastní sběr dat – data sbíraná na základě zákonné povinnosti.

⪼ Data sbíraná v souvislosti s lepší správou města – obec se rozhodne sbírat konkrétní data nad rámec zákonné povinnosti nebo i lépe využívat propojovat data.

⪼ Veřejně dostupná data – sbírá a produkuje je jiný subjekt (např. orgán státní správy, úřad, akademická sféra, ale i soukromá sféra) a poskytuje je veřejnosti (nebo jen veřejné správě) zdarma.

⪼ Soukromá data – vlastník dat je za úplatek poskytuje dalším subjektům.

Kde získat konkrétní data

Data na nadnárodní úrovni – většinou se jedná o data za EU, umožňují srovnání s dalšími státy, ale často jsou pouze za velké územní celky, nejčastěji za celý stát nebo úroveň NUTS2 regionu. Využít lze Portál evropských dat, data ze statistického úřadu EU Eurostat, data produkovaná organizacemi OSN a OECD.

Očekávaný růst populace mezi lety 2021-2050 za NUTS2 regiony, Eurostat

Data poskytována orgány státní správy na národní úrovni – některé rezorty poskytují veřejnosti a municipalitám data, které tematicky souvisí s jejich působností. Data jsou poskytovaná ve formě konkrétních veřejných datasetů nebo v poslední době ministerstva zpřístupňují a vizualizují data pomocí softwarových nástrojů jako např. ArcGis online nebo Power Bi. Pro obce můžou být velmi relevantní data z Mapového portálu veřejné správy, který provozuje Ministerstvo vnitra, data z oblasti životního prostředí jsou dostupná na portálu Cenia, Ministerstvo pro místní rozvoj provozuje Mapový portál, který zobrazuje mj. informace o technické a občanské vybavenosti jednotlivých obcí.

Mapový portál veřejné správy, Ministerstvo vnitra

Data v oblasti dopravy poskytuje Ministerstvo dopravy. Údaje o vytíženosti jednotlivých komunikací lze získat z Celostátního sčítání dopravy, které provádí Ředitelství silnic a dálnic a jeho výsledky jsou k dispozici na Mapovém portálu ŘSD. Data v oblasti vzdělávání jsou dostupná ve Statistice školství MŠMT, pro oblast zdravotnictví jsou nejrelevantnější data ÚZIS - Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která byla hojně využívaná v době covidové pandemie. Pro sociální oblast data poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Velmi užitečný je Monitor státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, kde je možné sledovat čerpání rozpočtů jednotlivých obcí, strukturu jejich čerpání nebo výši zadluženosti obce. V oblasti dotací provozuje Ministerstvo financí Jednotný dotační portál, kde jsou zveřejněny aktuální otevřené výzvy jednotlivých národních dotačních titulů některých ministerstev a subjektů.

Monitor státní pokladny, Ministerstvo financí

Velkým zdrojem dat je především Český statistický úřad, který sbírá data průběžně – měsíčně, ročně, ale také provádí jednou za 10 let Sčítání lidí, domů a bytů. Všechna otevřená data ČSÚ jsou uvedena v Katalogu produktů ČSÚ, ve Veřejné databázi lze generovat základní data za konkrétní území, např. obec. Data ze Sčítání 2021 jsou zveřejňována postupně na webu Sčítání.

Užitečná data a podklady pro oblast územního plánování a regionální rozvoje poskytuje na svém webu ČÚZK. Zajímavé podklady pro municipality nabízí také agentura CzechInvest, například se jedná o data, která vznikla v rámci projektu Pasportizace podnikatelského prostředí včetně mapy vhodné lokalizace podnikatelských aktivit. CzechInvest také publikuje relevantní statistiky Česko v datech.

Další doplňkové zdroje dat – tato sekce popisuje další datové zdroje, která vznikají v neziskovém nebo soukromém sektoru, která mohou přinést nový úhel pohledu na společenská a ekonomická témata. Obce datech každoročně porovnává kvalitu života v českých obcích na základě vybraných ukazatelů. Web Zmapováno umožňuje porovnat vybraná území na základě konkrétních ukazatelů, podobné nabízí také prohlížečka regionálních dat DataPAQ od společnosti PAQ Research. Zajímavé jsou také výstupy datových novinářů, např. Mapa podnikání v Česku nebo Mapa rodáků.

Mapa kriminality, Otevřená společnost, o.p.s.

Data v oblasti veřejné správy a politiky zveřejňuje Hlídač státu, např. přehledy čerpání dotací a veřejných zdrojů a mnohé další. Otevřená společnost připravila např. Mapu exekucí, ale také Mapu kriminality. Existují také weby, které se věnují bezbariérovému pohybu ve městě – Mapa bez bariér nebo Vozejkmap. Atlas Čechů, který vyvinula společnost Behavio, zobrazuje sociologickou charakteristiku české společnosti. Existují také placené zdroje dat, např. Clevermaps.

Datové a prostorové podklady – pro oblasti vizualizace dat jsou potřebné také vhodné vrstvy, které tvoří podklad pro vizualizaci dat nebo samotná data pro analýzu. Základní vrstvu dat administrativního členění ČR doplněnou a údaje ČSÚ a základní statistiky z územně analytických podkladů poskytuje společnost Arcdata, zajímavý je třeba projekt Historický GIS Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který zpřístupňuje historická prostorová a statistická data. Ze zahraničí se dají využít weby Open Layers nebo Free GIS Data, která poskytují širokou paletu datasetů.

Jak data využívat chytře a neztratit se v nich

Výše byly popsány možné zdroje dat. Jedná se o širokou nabídku, ze které si dá vybrat spoustu užitečných dat, ale zároveň může nastat zmatení nad tím, která data jsou potřebná a v jakých formátech. Dobré řízení není spojené jen s tím, že máme k dispozici širokou datovou základnu. Mnohem důležitější je umět si vybrat ta relevantní data a umět je vhodně zkombinovat a interpretovat. Jaká jsou tedy doporučení?

⪼ Zhodnoťte si jaká data a v jakých tematických oblastech jsou pro vás nejpotřebnější. Toto souvisí především s tématy vašeho strategického rozvoje. Jiná data jsou relevantní pro metropoli s dynamickým vývojem pracovního trhu a širokou a diverzifikovanou ekonomikou, jiná data jsou relevantní pro menší obec v hospodářsky a sociálně ohrožené oblasti.

⪼ Hlídejte původ a důvěryhodnost dat.

⪼ Upřednostňujte aktuální data a data za co nejrelevantnější velikost územní jednotky (pro plánování rozvoje obce s snažit pracovat s daty, která jsou sbírána na úrovni obce).

⪼ V datových analýzách je dobré výsledky za konkrétní obec srovnávat s daty podobných obcí nebo třeba s republikovým průměrem.

⪼ Pro oblasti, kde neexistují vhodná data, je vhodné provést vlastní sběr dat.

⪼ Často může být velmi přínosné pouze více sdílet již existující data v rámci úřadu. Všechna data by měla být vhodně kategorizována a lokalizována na jednom místě v rámci městského úřadu a dostupná všech zaměstnancům, jejichž pracovní agenda je vyžaduje.

Autorka článku: Ivana Moravcová

Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?

Před zapojením do projektu byla situace ve městě poměrně stabilizovaná. Plzeň zaujímá v rámci západních Čech dominantní postavení v oblasti průmyslu, obchodu a kultury.  Na území města se nenacházejí klasické „sociálně vyloučené lokality“. Hlavní cílovou skupinou projektu jsou žáci, kteří docházejí do hlavní budovy na Americké třídě 30. Z celkového počtu 408 dětí je kvalifikovaným odhadem 255 romského původu (62,5 %), 155 žáků pochází z ciziny (38,73 %) a 93 žáků (22,8 %) pochází ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (neúplné rodiny, ubytovny, apod.). Škola tedy čelí velmi výrazné výzvě z hlediska inkluze hned několika cílových skupin od Romů přes občany s cizí státní příslušností s odlišným mateřským jazykem po sociálně znevýhodněné děti žijící v neúplných rodinách, na ubytovnách apod. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině škola v posledním roce přijala 90 dětí, jejichž inkluze mezi stávající žáky je také velmi důležitá.

Co jste od projektu očekávali?

Očekávali jsme zapojení dětí, žáků, ale i jejich zákonných zástupců do volnočasových aktivit uskutečňovaných školou bez nutnosti se na těchto aktivitách finančně podílet. Cílem bylo vzbudit v dětech zájem o hudbu jako prostředku k sebevyjádření a zároveň ukázat možnost smysluplně využít volný čas. Současně je dobrá praxe OnStage pro 16. ZŠ a MŠ cestou, jak změnit dosavadní profilaci školy.

Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?

Inspirací z dobré praxe bylo hned několik, které jsme se rozhodli přenést. Jedna z prvních věcí byl nákup hudebních nástrojů (cajóny, jembe, bonga, orfovy nástroje aj.), které jsme začali používat v hodinách hudební výchovy jako jednu z motivací k aktivnímu zapojení žáků v hodinách. Využití rytmických nástrojů v rámci hudební výchovy jsme měli možnost shlédnout při exkurzi do ZŠ nám. 28. října, kterou jsme absolvovali při návštěvě Brna, nositele dobré praxe. Velmi nás zaujal způsob práce s dětmi založený na metodě El Sistema, což je hudebně-vzdělávací program spočívající ve skupinové výuce hudby. Po vzoru brněnské ZŠ Merhautovy jsme v září tohoto roku otevřeli skupinovou výuku „Hry na akustickou kytaru“. Škola se inspirovala také brněnským Sborem ONSTAGE, který funguje ve spolupráci s IQ Roma servis, z. s. a Amaro Records, a na I. stupni založila pěvecký sbor „Duháček“. Sbor měl mezi dětmi takový úspěch, že se v tomto školním roce otevřel sbor i pro žáky II. stupně s názvem „Déčko“.  

Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?

Přínos vidíme v poznávání nových lidí-přátel, metod výuky (skupinová hra na hudební nástroje), alternativních přístupů k vokální tvorbě a rozvoji kreativních přístupů a směrů.

Mohli byste nám představit již realizované aktivity?

Již realizovanými aktivitami jsou pěvecký sbor pro I. st. pod vedením sbormistryně Nikoly Kubešové, pěvecký sbor pro II. st. pod vedením sbormistra Jaro Smejkala a skupinová výuka hry na akustickou kytaru pod vedením lektora Petra Švantnera. Pěvecký sbor I. st. „Duháček“ zaznamenal první velký úspěch při vystoupení na radnici města v rámci předávání ocenění pracovníkům školství za školní rok 2021/22. Pěvecký sbor pro II. st. „Déčko“ dostal příležitost v listopadu vystoupit na Monitorovacím výboru OP URBACT, kde se představí divákům ze zemí napříč celou Evropou.

O finanční stránku projektu se velmi zasadila radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, které se podařilo zajistit dva sponzory z řad velkých městských firem (Plzeňské městské dopravní podniky a Vodárna Plzeň). Z těchto financí bylo zajišťováno především materiální zajištění projektu (nákup hudebních nástrojů, ozvučení apod.). Finance na realizaci nám poskytlo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti.

Jaký byl na nové hudební programy ohlas?

Všechny tři zavedené aktivity se setkaly s velkým ohlasem a zájmem ze strany dětí. „Duháček“ je již zavedenou aktivitou, a proto došlo pouze k náboru členů za ty, kteří již ve sboru nejsou. Sbor pro II. st. „Déčko“ byl naplněn na současných 21 členů a byl prozatím vyhlášen stop stav. Stejně tak výuka „Hry na akustickou kytaru“ je naplněna do dvou skupin v celkovém počtu 11 členů (5 a 6 dětí/skupina). Jinými slovy moc dětí, ale málo lektorů.

Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?

Z mého pohledu jsme pracovali v projektu jako jeden ucelený tým, kde každý znal svou pozici a roli v zapojení do projektu. Radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, iniciovala zapojení města do projektu a aktivně se podílela při získávání financí na realizaci aktivit. Odbor školství v čele s vedoucí odboru, Dagmar Škrlantovou, a referentkou a zároveň koordinátorkou projektu, Alicí Vogeltanzovou, se pak stal garantem celého projektu (získávání financí a administrace). Zástupci zapojené školy měli na starosti zajištění praktických aktivit (komunikace se žáky, jejich rodiči, nákup materiálního vybavení, uzavření DPP s lektory, administrativa bezprostředně spojená s fungováním obou sborů a zájmového útvaru). Zástupci PONTONU, z. s. pak šířili osvětu u dětí, které navštěvují podprahový klub Pixla. Odbor kultury pro děti zajistil a zajistí filmové a divadelní představení zdarma. Patronem projektu se stal sólista opery divadla J. K. Tyla, Miro Bartoš.

Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?

Chceme udržet stávající pěvecké sbory a jejich hudební aktivity včetně výuky hry na kytaru. Záleží nám na prezentaci činností a aktivit na veřejnosti (např. rozsvícení vánočního stromu) a zajištění publicity daných aktivit. Plánujeme navýšení finančních prostředků v rozpočtu školy na pokrytí nákladů na DPP a nákup dalšího materiálního vybavení. Do budoucna chceme řešit prostorové zajištění a uložení hudebních nástrojů. Jedinou slabou stránkou zajištění udržitelnosti navržených aktivit je stránka finanční. Jsme však v této oblasti aktivní, jelikož vidíme, že mají hudební programy pro naše děti smysl. Zapojili jsme se do výzvy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy s názvem „Implementace Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy“, jejímž cílem je podpora 400 znevýhodněných škol v období 2022 – 2025. Pokud bude naše žádost schválena, můžeme získat prostředky např. na učitele volnočasových aktivit, zážitkové vzdělávací programy apod.

Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?

Osobní zkušenost se zapojením do iniciativy je vcelku pozitivní. Oceňuji možnost poznat kolegy z jiných koutů České republiky. Ačkoliv jsme každý z jiného oboru nebo odvětví, či na jiné pozici v rámci projektu, všichni máme stejný cíl a vizi, že hudba spojuje napříč městy, státy, národy a etniky. Skvělá byla také možnost poznat nové metody, které se v určitém měřítku dají využít nejen v základních školách, ale i ve střediscích volného času, podprahových klubech apod.

Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?

Klíčová je úzká a aktivní spolupráce se zřizovatelem školy a dalšími představiteli města napříč všemi odbory. Důležitá je také komunikace celého implementačního týmu, včetně time managementu dílčích aktivit projektu. Pokud chcete uspět, zajistěte si okolo sebe tým kreativců se společným cílem.

Rozhovor s ředitelem zapojené školy Vlastimilem Šiškou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.