Svět čelí bezprecedentním výzvám: od změny klimatu, přes vyčerpání zdrojů, až po zvyšování nerovností mezi lidmi, a města stojí v čele těchto výzev. Hlavním cílem v environmentální oblasti je udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C a usilovat o omezení nárůstu teploty o 1,5 °C oproti předindustriální úrovni. Řešením je Green Transition, česky také zelená transformace nebo přechod k udržitelnosti, který označuje období mezi současností, kdy je náš způsob života dlouhodobě neudržitelný, a dobou, kdy lidská činnost nebude ohrožovat stav a ekosystém planety.
Procesem zelené transformace procházíme již delší dobu a dnes se nacházíme v tzv. rozhodující dekádě, během které vlády, města, organizace, podniky i jednotlivci musí urychlit udržitelná řešení všech světových výzev od chudoby a rovnosti žen a mužů až po změnu klimatu, a dosáhnout ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2022 uvedl, že ve všech odvětvích a regionech byl zaznamenán pokrok v plánování a realizaci adaptačních opatření. Ovšem tento pokrok je nerovnoměrně rozložený mezi státy a stále existují velké mezery v adaptaci. IPCC upozorňuje, že mnoho iniciativ upřednostňuje okamžité a krátkodobé řešení klimatických rizik oproti dlouhodobé zelené transformaci, které vede k trvalé udržitelnosti.
Evropská zelená dohoda: Přeměna klimatických a environmentálních výzev v příležitosti
Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropskou unii a celý svět existenční hrozbu. Proto v posledních letech získala zelená transformace v Evropské unii značnou pozornost a zformovala se v novou evropskou strategii růstu – Evropskou zelenou dohodu.
Cílem této strategie je přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, zajistit hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Evropa se tedy snaží přetavit současné klimatické a environmentální výzvy v příležitosti a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci pro všechny. K dosažení úspěšné zelené transformace také významně přispívá přechod na digitální technologie. Evropská zelená dohoda podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím podpory zelených technologií, cirkulární ekonomiky, výzkumu a inovací, zeleným financováním a ochranou životního prostředí.
Zelená transformace: Nové paradigma pro rozvoj měst
Důležitým mezníkem Evropské zelené dohody je snížení emisí CO2 eq. o 55 % do roku 2030 oproti roku 1999. I zde hrají zásadní roli města. Ve městech je produkováno více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropská města zabírají pouze 4 % plochy EU, ale žije v nich více než 75 % obyvatel. Navíc celosvětově se ve městech spotřebuje více než 65 % veškeré energie. Města jsou centry ekonomické aktivity, sociálních změn a inovací, i proto se v nich zhmotňují další environmentální, sociální a ekonomické problémy. Zároveň mají předpoklad stát se hybnou silou v ekologickém přechodu.
V oblasti rozvoje měst je zelená transformace přístup, který staví udržitelnost do centra plánování a rozhodování. Přijetí nových politik, technologií a postupů, které podporují energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou mobilitu, zelenou infrastrukturu či oběhové hospodářství, přináší řadu výhod pro samotná města. Těmi mohou být zvýšení kvality života obyvatel, energetická soběstačnost, snížení dopadu na životní prostředí a zvýšení odolnosti vůči výkyvům počasí. Tento přístup vyžaduje zapojení všech aktérů městského ekosystému od urbanistů přes politiky, neziskové organizace, podniky až po občanskou společnost.
K dosažení zeleného přechodu ve městech EU je tedy zapotřebí i společného úsilí. Je třeba identifikovat a překonat překážky při realizaci iniciativ zelené transformace a sdílet osvědčené postupy napříč městy. Společnou prací mohou města EU dosáhnout udržitelnou, prosperující a spravedlivou budoucnost pro všechny. Proto je zelená transformace jedním z průřezových témat programu URBACT IV, což znamená, že by se sítě URBACT měly v rámci svých projektů zabývat i zelenou transformací. Webové stránky URBACT poskytují řadu příkladů úspěšných iniciativ ve městech EU.
Zelená transformace v českých městech
Téma zelené transformace měst je i v České republice velmi přítomné, a to nejen díky podpoře z fondů EU a dalších zdrojů:
⪼ Řada českých měst je součástí Paktu starostů a primátorů s dobrovolným závazkem ke zvýšení energetické účinnosti, k dlouhodobému využití obnovitelných zdrojů energie a ke snižování emisí CO2 na jejich území. #PripravBrno je iniciativou města Brna, které do snižování emisí skleníkových plynů zapojuje občany a firmy.
⪼ Česká města vytvářejí místní adaptační strategie zaměřené na zabezpečení budoucnosti a udržitelného fungování měst v podmínkách měnícího se klimatu.
⪼ Město Liberec se jako jediné město v České republice stalo součástí EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Tato mise si klade za cíl zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.
⪼ Mezi nejvíce ambiciózní a komplexní přístupy k zelené transformaci patří hl. město Praha, které vytvořilo Pražský klimatický plán s hlavním závazkem snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Klimatický plán je nástrojem pro celkovou restrukturalizaci pražského hospodářství a prosazování moderních a udržitelných technologií. Je zaměřený na čtyři pilíře klimaticky odpovědné politiky města: udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.
Strategie pro udržitelnou budoucnost
Tématem udržitelnosti a zelené transformace se zabývaly URBACT sítě již v minulém programovém období, existuje tedy řada zkušeností a příkladů z desítek evropských měst. Právě výměna zkušeností mezi evropskými experty, integrované plánování, pilotování opatření v malém měřítku a zapojování dalších aktérů, kteří jsou součástí každého procesu URBACT sítě, patří mezi základní aspekty úspěšných řešení zelené transformace. Mezi klíčové výzvy a oblasti, ve kterých by města měla realizovat své politiky a opatření, patří:
Udržitelná městská mobilita: Sektor dopravy je druhým největším producentem emisí v ČR. Investice do udržitelné mobility povedou nejen ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, ale i ke zdravějšímu obyvatelstvu a příjemnějšímu veřejnému prostoru ve městech. Tématu transformace dopravní infrastruktury směrem ke konceptu 15minutových měst, snížení používání osobních automobilů, propojení čtvrtí a přírody se věnovala síť RiConnect.
Obnovitelná energie: Nedávným impulsem pro zvýšení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelné energie byla pro řadu českých měst nevyprovokovaná a neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny paliv a rozšířily se obavy o bezpečnost dodávek energií v EU. Přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, města zajišťují svoji energetickou bezpečnost, a zároveň snižují svou uhlíkovou stopu. Na transformaci energetiky prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru s občany se zaměřila síť Vilawatt.
Zelená infrastruktura: Zelená infrastruktura je síť vodních a zelených prvků ve městech i mimo ně, která přináší řadu ekologických, sociálních i hospodářských funkcí. Primárně se jedná o opatření vycházející z přírody a zaměřené na zadržování vody, zlepšení ovzduší, snížení teploty ve městě či zvýšení odolnosti města vůči projevům klimatické změny. Zelená infrastruktura ovšem plní několik funkcí najednou: doprava, zachování biologické rozmanitosti, odvodňování nebo vytvoření míst pro trávení volného času. Tématem životního prostředí ve městech a potravinovou bezpečností se zabývala síť BeePathNet, jejímž cílem bylo provázat téma zelené infrastruktury s městským včelařstvím.
Oběhové hospodářství: Cílem oběhového hospodářství je zachovat hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů po co nejdelší dobu hospodářského cyklu a po skončení jejich používání je vrátit do výrobního cyklu, čímž se zároveň minimalizuje množství odpadu. Na strategické úrovni města zpracovávají tzv. cirkulární skeny materiálních toků, ze kterých vznikají cirkulární strategie s nejrůznějšími opatřeními. Mezi nejčastější formy podpory oběhového hospodářství patří sdílené dílny, re-use centra a nábytkové banky. Na rozvoj cirkulární ekonomiky ve městech se zaměřila síť Resourceful Cities, prostřednictvím vytváření městských center zdrojů, zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné používání, opravy a recyklaci.
Zapojení občanů: Pro zelenou tranzici je zapotřebí zapojení a získání podpory občanů. Města by proto měla organizovat osvětové akce, vzdělávat občany a zapojovat je do plánování a realizace udržitelných opatření. Tím se u občanů vybuduje pocit vlastnictví, odpovědnosti a vytvoří se kultura udržitelnosti. Participace různých aktérů ve městě je nedílnou součástí metody URBACT. Na zapojení obyvatel do rozhodování a plánování města se zaměřila síť ActiveCitizens, které se jako partner účastnil i český zástupce – Hradec Králové.
Závěr
Výše uvedené přístupy jsou jen několika příklady způsobů, jakými mohou města podpořit zelenou transformaci. Úspěch zelené transformace bude nakonec záviset na odhodlání, inovacích a kreativitě městských aktérů, kteří musí spolupracovat na vytvoření udržitelné budoucnosti pro všechny. Pozitivní změnu přináší i nové programové období URBACT IV, do jehož první výzvy se přihlásilo 52 sítí měst s návrhy vlastních projektů, tematicky nejčastěji zaměřených právě na zelenou transformaci, tedy udržitelnou městskou mobilitu nebo hospodaření s vodou a další.
Dne 9. ledna 2023 byla spuštěna první výzva programu URBACT IV zaměřená na tvorbu sítí měst „Action Planning Networks“ (APN).
Informační roadshow po krajských městech
Náš tým z Kontaktního místa URBACT pro ČR proto zamířil do krajských měst (a nejen tam), kde jsme účastníkům Informačních dní představili program URBACT a podmínky aktuálně vyhlášené výzvy pro sítě APN. V souladu s myšlenkou programu URBACT, kterou je mimo jiné i předávání dobré praxe, nás na většinu setkání doprovodili kolegové a kolegyně z několika českých měst, kteří už byli do programu URBACT zapojeni v přechozích letech, aby účastníkům prezentovali své přímé zkušenosti s projekty ze sítí URBACT III. Během Informačních dní jste se tedy mohli setkat také s projektovými manažery např. z Hradce Králové, Ostravy, Pardubic, Plzně nebo Brna.
Celkem jsme od ledna do konce března navštívili 13 měst, kde jsme se osobně setkali s téměř 130 zástupci českých měst a obcí! Děkujeme proto všem kolegům a kolegyním, kteří nám s přípravou našich Informačních dní v krajských městech pomáhali! Uspořádali jsme také 2 online Informační dny, kterých se dohromady účastnilo 70 posluchačů.
Jaká byla odezva na výzvu v České republice?
Výzva byla uzavřena 31. března 2023 a my už známe první čísla. Celkem se z České republiky zapojilo do výzvy pro sítě APN 9 měst s 11 projekty! Ústí nad Labem podávalo přihlášku jako vedoucí město sítě „Engaged community“, a stejně tak Broumov s projektem „Our towns are alive!“. Broumov se zároveň odvážil zapojit se do výzvy i jako partnerské město v další síti s vedoucím městem Milano (Itálie). Mezi českými městy, která se zapojila do sítí jako projektoví partneři, jsou také Písek, Kladno, Ostrava, Brno, Žďár nad Sázavou, Hradec Králové a Jablonec nad Nisou.
Kdy budeme znát výsledky?
Z 52 návrhů sítí, které se do výzvy přihlásilo, bude na konci května 2023 vybráno maximálně 30 sítí, které budou moci začít své projekty v rámci programu URBACT realizovat. Držíme palce všem 11 sítím s českými partnery, aby jejich žádosti byly úspěšné!
Do konce tohoto programového období nás čeká vyhlášení ještě minimálně 4 výzev, do kterých se budou moci česká města zapojit. Už v příštím roce by měly být vyhlášeny výzvy pro tvorbu sítí „Innovation Transfer Mechanism“ a sdílení příkladů dobré praxe „Good Practice“.
Ve společnosti roste množství dat, zvyšuje se tedy potřeba je sbírat cíleně a výběrově, ale zároveň využívat již existující datové zdroje a propojovat je navzájem.
Nejinak je tomu i v oblasti městského rozvoje. Datová vybavenost roste nejen v souvislosti s tím, že je existence a správa určitých dat vyžadována zákonem (v oblasti školství, matrik, územně analytických podkladů ad.), municipality jsou si také vědomy, že detailní data, jejich propojení a interpretace mohou velmi pomoci při nastavování opatření, která povedou k efektivní správě. Nemusí se ale jednat pouze o vlastní sběr dat na úrovni obce, relevantní data ve veřejném prostoru často již existují.
Proč jsou data důležitá pro veřejnou správu?
⪼ Lepší veřejná správa a management.
⪼ Finanční a časová efektivita – možnost cílit opatření chytře a ve vhodném rozsahu tam, kde je jich nejvíce potřeba a ne plošně.
⪼ Nová data nebo nová kombinace dat mohou přinést nové perspektivy a nadhled na situaci.
⪼ Možnost přinést do veřejné správy nové vědecké poznatky, využití zkušeností z jiných regionů.
Jaká data mají obce nejčastěji k dispozici?
⪼ Vlastní sběr dat – data sbíraná na základě zákonné povinnosti.
⪼ Data sbíraná v souvislosti s lepší správou města – obec se rozhodne sbírat konkrétní data nad rámec zákonné povinnosti nebo i lépe využívat propojovat data.
⪼ Veřejně dostupná data – sbírá a produkuje je jiný subjekt (např. orgán státní správy, úřad, akademická sféra, ale i soukromá sféra) a poskytuje je veřejnosti (nebo jen veřejné správě) zdarma.
⪼ Soukromá data – vlastník dat je za úplatek poskytuje dalším subjektům.
Kde získat konkrétní data
Data na nadnárodní úrovni – většinou se jedná o data za EU, umožňují srovnání s dalšími státy, ale často jsou pouze za velké územní celky, nejčastěji za celý stát nebo úroveň NUTS2 regionu. Využít lze Portál evropských dat, data ze statistického úřadu EU Eurostat, data produkovaná organizacemi OSN a OECD.
Očekávaný růst populace mezi lety 2021-2050 za NUTS2 regiony, Eurostat
Data poskytována orgány státní správy na národní úrovni – některé rezorty poskytují veřejnosti a municipalitám data, které tematicky souvisí s jejich působností. Data jsou poskytovaná ve formě konkrétních veřejných datasetů nebo v poslední době ministerstva zpřístupňují a vizualizují data pomocí softwarových nástrojů jako např. ArcGis online nebo Power Bi. Pro obce můžou být velmi relevantní data z Mapového portálu veřejné správy, který provozuje Ministerstvo vnitra, data z oblasti životního prostředí jsou dostupná na portálu Cenia, Ministerstvo pro místní rozvoj provozuje Mapový portál, který zobrazuje mj. informace o technické a občanské vybavenosti jednotlivých obcí.
Velmi užitečný je Monitor státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, kde je možné sledovat čerpání rozpočtů jednotlivých obcí, strukturu jejich čerpání nebo výši zadluženosti obce. V oblasti dotací provozuje Ministerstvo financí Jednotný dotační portál, kde jsou zveřejněny aktuální otevřené výzvy jednotlivých národních dotačních titulů některých ministerstev a subjektů.
Monitor státní pokladny, Ministerstvo financí
Velkým zdrojem dat je především Český statistický úřad, který sbírá data průběžně – měsíčně, ročně, ale také provádí jednou za 10 let Sčítání lidí, domů a bytů. Všechna otevřená data ČSÚ jsou uvedena v Katalogu produktů ČSÚ, ve Veřejné databázi lze generovat základní data za konkrétní území, např. obec. Data ze Sčítání 2021 jsou zveřejňována postupně na webu Sčítání.
Užitečná data a podklady pro oblast územního plánování a regionální rozvoje poskytuje na svém webu ČÚZK. Zajímavé podklady pro municipality nabízí také agentura CzechInvest, například se jedná o data, která vznikla v rámci projektu Pasportizace podnikatelského prostředí včetně mapy vhodné lokalizace podnikatelských aktivit. CzechInvest také publikuje relevantní statistiky Česko v datech.
Další doplňkové zdroje dat – tato sekce popisuje další datové zdroje, která vznikají v neziskovém nebo soukromém sektoru, která mohou přinést nový úhel pohledu na společenská a ekonomická témata. Obce datech každoročně porovnává kvalitu života v českých obcích na základě vybraných ukazatelů. Web Zmapováno umožňuje porovnat vybraná území na základě konkrétních ukazatelů, podobné nabízí také prohlížečka regionálních dat DataPAQ od společnosti PAQ Research. Zajímavé jsou také výstupy datových novinářů, např. Mapa podnikání v Česku nebo Mapa rodáků.
Mapa kriminality, Otevřená společnost, o.p.s.
Data v oblasti veřejné správy a politiky zveřejňuje Hlídač státu, např. přehledy čerpání dotací a veřejných zdrojů a mnohé další. Otevřená společnost připravila např. Mapu exekucí, ale také Mapu kriminality. Existují také weby, které se věnují bezbariérovému pohybu ve městě – Mapa bez bariér nebo Vozejkmap. Atlas Čechů, který vyvinula společnost Behavio, zobrazuje sociologickou charakteristiku české společnosti. Existují také placené zdroje dat, např. Clevermaps.
Datové a prostorové podklady – pro oblasti vizualizace dat jsou potřebné také vhodné vrstvy, které tvoří podklad pro vizualizaci dat nebo samotná data pro analýzu. Základní vrstvu dat administrativního členění ČR doplněnou a údaje ČSÚ a základní statistiky z územně analytických podkladů poskytuje společnost Arcdata, zajímavý je třeba projekt Historický GIS Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který zpřístupňuje historická prostorová a statistická data. Ze zahraničí se dají využít weby Open Layers nebo Free GIS Data, která poskytují širokou paletu datasetů.
Jak data využívat chytře a neztratit se v nich
Výše byly popsány možné zdroje dat. Jedná se o širokou nabídku, ze které si dá vybrat spoustu užitečných dat, ale zároveň může nastat zmatení nad tím, která data jsou potřebná a v jakých formátech. Dobré řízení není spojené jen s tím, že máme k dispozici širokou datovou základnu. Mnohem důležitější je umět si vybrat ta relevantní data a umět je vhodně zkombinovat a interpretovat. Jaká jsou tedy doporučení?
⪼ Zhodnoťte si jaká data a v jakých tematických oblastech jsou pro vás nejpotřebnější. Toto souvisí především s tématy vašeho strategického rozvoje. Jiná data jsou relevantní pro metropoli s dynamickým vývojem pracovního trhu a širokou a diverzifikovanou ekonomikou, jiná data jsou relevantní pro menší obec v hospodářsky a sociálně ohrožené oblasti.
⪼ Hlídejte původ a důvěryhodnost dat.
⪼ Upřednostňujte aktuální data a data za co nejrelevantnější velikost územní jednotky (pro plánování rozvoje obce s snažit pracovat s daty, která jsou sbírána na úrovni obce).
⪼ V datových analýzách je dobré výsledky za konkrétní obec srovnávat s daty podobných obcí nebo třeba s republikovým průměrem.
⪼ Pro oblasti, kde neexistují vhodná data, je vhodné provést vlastní sběr dat.
⪼ Často může být velmi přínosné pouze více sdílet již existující data v rámci úřadu. Všechna data by měla být vhodně kategorizována a lokalizována na jednom místě v rámci městského úřadu a dostupná všech zaměstnancům, jejichž pracovní agenda je vyžaduje.
Město Plzeň se v loňském roce rozhodlo využít hudbu jako nástroj sociální změny a v rámci OP URBACT III se společně s dalšími šesti městy zapojilo do Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage, která je zaměřena na inkluzi sociálně znevýhodněných dětí prostřednictvím performativních umění, především skupinové výuky hudby.
O své zkušenosti s projektem a jeho přínosem pro žáky i školu samotnou se s námi podělil Vlastimil Šiška, ředitel 16. ZŠ a MŠ Plzeň, který je vzácným příkladem osvíceného lídra a pedagoga, který dokazuje, že kreativní formy vzdělávání mají potenciál významně ovlivnit budoucnost žáků a podobu naší společnosti.
Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?
Před zapojením do projektu byla situace ve městě poměrně stabilizovaná. Plzeň zaujímá v rámci západních Čech dominantní postavení v oblasti průmyslu, obchodu a kultury. Na území města se nenacházejí klasické „sociálně vyloučené lokality“. Hlavní cílovou skupinou projektu jsou žáci, kteří docházejí do hlavní budovy na Americké třídě 30. Z celkového počtu 408 dětí je kvalifikovaným odhadem 255 romského původu (62,5 %), 155 žáků pochází z ciziny (38,73 %) a 93 žáků (22,8 %) pochází ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (neúplné rodiny, ubytovny, apod.). Škola tedy čelí velmi výrazné výzvě z hlediska inkluze hned několika cílových skupin od Romů přes občany s cizí státní příslušností s odlišným mateřským jazykem po sociálně znevýhodněné děti žijící v neúplných rodinách, na ubytovnách apod. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině škola v posledním roce přijala 90 dětí, jejichž inkluze mezi stávající žáky je také velmi důležitá.
Co jste od projektu očekávali?
Očekávali jsme zapojení dětí, žáků, ale i jejich zákonných zástupců do volnočasových aktivit uskutečňovaných školou bez nutnosti se na těchto aktivitách finančně podílet. Cílem bylo vzbudit v dětech zájem o hudbu jako prostředku k sebevyjádření a zároveň ukázat možnost smysluplně využít volný čas. Současně je dobrá praxe OnStage pro 16. ZŠ a MŠ cestou, jak změnit dosavadní profilaci školy.
Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?
Inspirací z dobré praxe bylo hned několik, které jsme se rozhodli přenést. Jedna z prvních věcí byl nákup hudebních nástrojů (cajóny, jembe, bonga, orfovy nástroje aj.), které jsme začali používat v hodinách hudební výchovy jako jednu z motivací k aktivnímu zapojení žáků v hodinách. Využití rytmických nástrojů v rámci hudební výchovy jsme měli možnost shlédnout při exkurzi do ZŠ nám. 28. října, kterou jsme absolvovali při návštěvě Brna, nositele dobré praxe. Velmi nás zaujal způsob práce s dětmi založený na metodě El Sistema, což je hudebně-vzdělávací program spočívající ve skupinové výuce hudby. Po vzoru brněnské ZŠ Merhautovy jsme v září tohoto roku otevřeli skupinovou výuku „Hry na akustickou kytaru“. Škola se inspirovala také brněnským Sborem ONSTAGE, který funguje ve spolupráci s IQ Roma servis, z. s. a Amaro Records, a na I. stupni založila pěvecký sbor „Duháček“. Sbor měl mezi dětmi takový úspěch, že se v tomto školním roce otevřel sbor i pro žáky II. stupně s názvem „Déčko“.
Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?
Přínos vidíme v poznávání nových lidí-přátel, metod výuky (skupinová hra na hudební nástroje), alternativních přístupů k vokální tvorbě a rozvoji kreativních přístupů a směrů.
Mohli byste nám představit již realizované aktivity?
Již realizovanými aktivitami jsou pěvecký sbor pro I. st. pod vedením sbormistryně Nikoly Kubešové, pěvecký sbor pro II. st. pod vedením sbormistra Jaro Smejkala a skupinová výuka hry na akustickou kytaru pod vedením lektora Petra Švantnera. Pěvecký sbor I. st. „Duháček“ zaznamenal první velký úspěch při vystoupení na radnici města v rámci předávání ocenění pracovníkům školství za školní rok 2021/22. Pěvecký sbor pro II. st. „Déčko“ dostal příležitost v listopadu vystoupit na Monitorovacím výboru OP URBACT, kde se představí divákům ze zemí napříč celou Evropou.
O finanční stránku projektu se velmi zasadila radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, které se podařilo zajistit dva sponzory z řad velkých městských firem (Plzeňské městské dopravní podniky a Vodárna Plzeň). Z těchto financí bylo zajišťováno především materiální zajištění projektu (nákup hudebních nástrojů, ozvučení apod.). Finance na realizaci nám poskytlo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti.
Jaký byl na nové hudební programy ohlas?
Všechny tři zavedené aktivity se setkaly s velkým ohlasem a zájmem ze strany dětí. „Duháček“ je již zavedenou aktivitou, a proto došlo pouze k náboru členů za ty, kteří již ve sboru nejsou. Sbor pro II. st. „Déčko“ byl naplněn na současných 21 členů a byl prozatím vyhlášen stop stav. Stejně tak výuka „Hry na akustickou kytaru“ je naplněna do dvou skupin v celkovém počtu 11 členů (5 a 6 dětí/skupina). Jinými slovy moc dětí, ale málo lektorů.
Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?
Z mého pohledu jsme pracovali v projektu jako jeden ucelený tým, kde každý znal svou pozici a roli v zapojení do projektu. Radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, iniciovala zapojení města do projektu a aktivně se podílela při získávání financí na realizaci aktivit. Odbor školství v čele s vedoucí odboru, Dagmar Škrlantovou, a referentkou a zároveň koordinátorkou projektu, Alicí Vogeltanzovou, se pak stal garantem celého projektu (získávání financí a administrace). Zástupci zapojené školy měli na starosti zajištění praktických aktivit (komunikace se žáky, jejich rodiči, nákup materiálního vybavení, uzavření DPP s lektory, administrativa bezprostředně spojená s fungováním obou sborů a zájmového útvaru). Zástupci PONTONU, z. s. pak šířili osvětu u dětí, které navštěvují podprahový klub Pixla. Odbor kultury pro děti zajistil a zajistí filmové a divadelní představení zdarma. Patronem projektu se stal sólista opery divadla J. K. Tyla, Miro Bartoš.
Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?
Chceme udržet stávající pěvecké sbory a jejich hudební aktivity včetně výuky hry na kytaru. Záleží nám na prezentaci činností a aktivit na veřejnosti (např. rozsvícení vánočního stromu) a zajištění publicity daných aktivit. Plánujeme navýšení finančních prostředků v rozpočtu školy na pokrytí nákladů na DPP a nákup dalšího materiálního vybavení. Do budoucna chceme řešit prostorové zajištění a uložení hudebních nástrojů. Jedinou slabou stránkou zajištění udržitelnosti navržených aktivit je stránka finanční. Jsme však v této oblasti aktivní, jelikož vidíme, že mají hudební programy pro naše děti smysl. Zapojili jsme se do výzvy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy s názvem „Implementace Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy“, jejímž cílem je podpora 400 znevýhodněných škol v období 2022 – 2025. Pokud bude naše žádost schválena, můžeme získat prostředky např. na učitele volnočasových aktivit, zážitkové vzdělávací programy apod.
Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?
Osobní zkušenost se zapojením do iniciativy je vcelku pozitivní. Oceňuji možnost poznat kolegy z jiných koutů České republiky. Ačkoliv jsme každý z jiného oboru nebo odvětví, či na jiné pozici v rámci projektu, všichni máme stejný cíl a vizi, že hudba spojuje napříč městy, státy, národy a etniky. Skvělá byla také možnost poznat nové metody, které se v určitém měřítku dají využít nejen v základních školách, ale i ve střediscích volného času, podprahových klubech apod.
Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?
Klíčová je úzká a aktivní spolupráce se zřizovatelem školy a dalšími představiteli města napříč všemi odbory. Důležitá je také komunikace celého implementačního týmu, včetně time managementu dílčích aktivit projektu. Pokud chcete uspět, zajistěte si okolo sebe tým kreativců se společným cílem.
Rozhovor s ředitelem zapojené školy Vlastimilem Šiškou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.
Díky Česko-slovenské iniciativě pro přenos dobré praxe OnStage, která je realizována v rámci OP URBACT III, chce Broumov podpořit integraci a dát příležitost sociálně znevýhodněným osobám, aby mohly participovat na veřejném životě a kultuře. Cílem je podpořit budování soudržnosti a dobrých sousedství. Vizí města je projekt, který vytvoří bezpečný prostor pro setkávání a spolupráci různých subjektů a institucí, v jehož rámci vzniknou volnočasové kroužky pro děti bez rozdílu, kde se bude učit nejen performativní umění, ale také se budou budovat zdravé vztahy mezi dětmi i rodinami těchto dětí. Přínos projektu pro město, pro děti i realizační tým nám popsala koordinátorka projektu, Pavla Jenková.
Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?
Broumovsko je součástí bývalých Sudet. Podobně jako i v jiných částech pohraničí, i zde došlo po druhé světové válce k vystěhování obyvatel německé národnosti, z nichž odešlo více než 22 000 lidí. Drtivá většina pozdějších obyvatel přišla do oblasti v rámci poválečného osídlování pohraničí. Sociální vyloučení v Broumově charakterizuje především existence jednotlivých domů v městské zástavbě, případně samostatně stojící starší domy, a týká se téměř výhradně Romů. Sociální jevy s tímto spojené vedou k nepochopení mezi majoritou a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Broumov vykazuje nejvyšší podíl osob v exekuci v rámci Královéhradeckého kraje. Z hlediska podílu je zde také nejvíce příjemců příspěvků na bydlení i příspěvků na živobytí v kraji. Město rovněž eviduje z hlediska podílu nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v kraji. Podíl předčasných odchodů ze základního vzdělávání je pak druhý nejvyšší v kraji, a to 10 %. Sociálně patologické jevy u mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou podpořeny ztíženou dostupností nabízených volnočasových aktivit pro tuto skupinu obyvatel.
Co jste od projektu očekávali?
Město díky dobré praxi města Brna chtělo prohloubit integraci sociálně znevýhodněných osob do majoritní společnosti a veřejného kulturního života. Cílem byla jejich destigmatizace, a to jak na úrovni jednotlivců, tak celé komunity. Cílem projektu je podpořit vznik nových přátelství a tzv. dobrých sousedství - vztahů mezi sousedy, které jsou založené na poznání jeden druhého, přátelství, solidaritě a toleranci. Našim primárním cílem bylo stáhnout děti z ulice a dát jim smysluplné využití času po škole. Šli jsme do toho s tím, že to může být první projekt, který odstartuje v Broumově změnu. Chtěli jsme, aby se nám podařilo něco, co se může označit za dobrou praxi a pak můžeme chodit po městě a říkat, ale vidíte, funguje to a jde to. Pro nás byl projekt nástroj změny a té dobré praxe, kterou můžeme Broumov a myšlení lidí posouvat dál. Rovněž jsme měli zájem o získání know-how, financí a nových partnerství.
Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?
Broumov navázal na dobrou praxi města Brna především způsobem práce s dětmi, založené na metodě El Sistema, hudebně-vzdělávacím programu spočívajícím ve skupinové výuce hudby. Město se rovněž rozhodlo inspirovat upraveným programem TANDEM, kde lektoři za dětmi docházejí na základní školy a vedou odpolední kurzy, které jsou dětem poskytovány zdarma. Program byl realizován ve španělském městě L´Hospitalet de Llobregat a je jím inspirována i dobrá praxe města Brna. Konkrétně se Broumov vydal především cestou skupinové výuky tance. Otevřeny byly tři kroužky – dva pohybově-taneční kroužky a kroužek scénického tance. Díky inspirace z brněnské ZŠ Merhautovy byl otevřen i kroužek skupinové výuky hry na kytaru „Hledá se nový Django“, v němž jsou využívány i rytmické nástroje, doprovod za pomocí tleskání a zpěv. Velkou inspirací je pro město i brněnský Sbor ONSTAGE. Do budoucna je plánováno založení podobného sboru. Celková kapacita nových kroužků je 78 dětí a v současnosti je aktivně zapojeno 63 dětí.
Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?
Získali jsme spoustu inspirace a větší vhled do tématu. Dalo by se to rozdělit na tři stupně - přínos pro město, přínos pro děti a přínos pro lidi, kteří na projektu pracují, a tým naší kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028. Městu projekt přinesl nový pohled na situaci, změnu přemýšlení o daném tématu. Díky OnStage jsme dokázali propojit organizace, které tady byly, ale působily každá na svém písečku. Podařilo se nám je propojit, nastavit komunikaci v rámci místní pracovní skupiny projektu a oni sami pak vymysleli společné vystoupení dětí, což považuji za super věc.
Děti jsou nadšené, že se mohou kroužků účastnit. Jsou spolutvůrci toho, co dělají. Přináší si svoje písničky, mají nápady, co by se mohlo dělat, a tak je to velmi baví. Jsou nadšené z veřejných vystoupení a toho, že jim lidi tleskají. Myslím si, že to zvyšuje jejich sebedůvěru a pozici ve společnosti. Díky těmto vystoupením se mohou cítit lépe a jako právoplatní členové společnosti. To mi připadá důležité.
Našemu týmu to také moc pomohlo, protože jsme navázali spolupráci s dalšími stakeholdery, prohloubili jsme spolupráci na lokální úrovni a zároveň jsme získali partnery i mimo město. Bylo pro mě moc inspirativní jet za Trenčínem, který v loni získal titul Evropské hlavní město kultury, seznámit se s nimi a sdílet informace. Je skvělé, že se máme na koho obrátit a můžeme konzultovat. Nedávno jsme si např. vyměňovali materiály s ředitelem 16. ZŠ a MŠ Plzeň.
Mohli byste nám představit již realizované aktivity?
Máme aktivní místní pracovní skupinu. Pět lektorů se zúčastnilo školení v Brně. Otevřeli jsme čtyři kroužky a již se nám podařilo zrealizovat taneční vystoupení v rámci akce Ty tvoříš Broumov a akce na náměstí s názvem Oslavuj a oživuj Broumov. Děti vystupovaly i na Dni volného času, kde se každý rok prezentují všechny volnočasové kroužky na Broumovsku.
Pokud jste již nějaké programy zavedli, s jakým se setkaly ohlasem?
Podařilo se nám zapojit pohybově-taneční kroužek ze Základní a Praktické školy, který funguje od října r. 2021. Děti nám vystupovaly na několika akcích a vždy se to setkalo s velkým ohlasem – přišla spousta rodičů, ale i dalších diváků z minority i majority. Projekt rovněž vyvolal velký zájem lektorů a podařilo se nám zapojit i lektory z romské komunity. Lektoři jsou nadšení a oceňují náš přátelský přístup. Snažíme se s nimi hodně komunikovat, nemusí dělat žádnou administrativu a mohou se soustředit na děti. Vycházíme jim vstříc a posloucháme je. Minulý týden měli první setkání, kde se všichni společně sešli a plánovali společné vystoupení.
Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?
Všechny zapojené subjekty mají velký podíl na tom, že se projekt povedl. ZUŠ iniciovala společné vystoupení, Džas Dureder a Začít spolu nás propojili s romskou komunitou, Základní a Praktická škola Broumov poskytla prostory a skvělou lektorku… Stakeholderů byla celá řada a všichni byli přínosem.
Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?
Finance na počáteční fungování navržených volnočasových kroužků nám poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti. Aktivně však vyhledáváme další finance a již nyní máme zdroje na celý školní rok 2022/23, jelikož nám vyšla žádost o dotaci z Národního plánu obnovy. Už teď sháníme finance na další školní rok – rádi bychom, aby si školy projekt vzaly za své a financovaly ho. Byli bychom rádi, aby se i po skončení projektu čas od času setkala místní pracovní skupina. V současnosti plánujeme společné vystoupení, které se má uskutečnit v únoru příštího roku. Hodně o sobě dáváme vědět a snažíme se zapojit co nejvíce lidí a institucí.
Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?
Získali jsme nová přátelství a partnerství a toho si moc vážíme. Pro mě osobně bylo hrozně důležité jet do Paříže na URBACT City Festival a seznámit se tam s lidmi i na mezinárodní úrovni a navázat nová partnerství. Rádi bychom se zapojili do připravované výzvy URBACT IV. Těch věcí, co nám to přineslo, je spousta.
Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?
Nebojte se a nenechte se odradit počátečními negativními reakcemi. Zapojte co nejvíce stakeholderů, institucí, organizací a jednotlivců – buďte otevření. Sdílejte a dávejte o sobě vědět.
Rozhovor s koordinátorkou projektu Pavlou Jenkovou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.
Neratovice se ve snaze o zlepšení politiky soudržnosti společnosti ve městě zapojilo do Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage. Hlavní vizí města je zlepšení inkluze sociálně znevýhodněných dětí a jejich rodičů z řad majority, romské komunity a rostoucí komunity mezinárodních občanů prostřednictvím skupinové výuky hry na hudební nástroje. Cílem města je zpřístupnit program všem sociálním skupinám.
Zapojení do projektu inicioval starosta města, Roman Kroužecký, který je sám nadšeným hudebníkem a je velmi otevřený inovativním projektům, které mají potenciál posouvat město kupředu. Koordinace projektu se ujala Jitka Melicharová, která ve Středočeském kraji pracuje jako sociální pracovnice a v následujícím rozhovoru se s námi podělila o své zkušenosti.
Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?
Děti nízkopříjmových a znevýhodněných rodin majority a děti z minority neměly, kde a jak trávit svůj volný čas. Většinu času trávily na ulici, což vedlo ke vzniku sociálně-patologických jevů. Tato problematika velmi trápí osvícené zástupce minorit, kteří jsou vzdělaní a chtějí, aby děti z jejich komunity byly rovněž vzdělané. Děti se nemohly realizovat v tom, co je baví, oslovuje a na co mají talent. Osvícení a vzdělaní zástupci minorit nebyli vyslechnuti, natož podporováni ve svých iniciativách začleňování a efektivního praktického vzdělávání svých členů komunity způsobem jím blízkým a odpovídajícím.
Co jste od projektu očekávali?
Očekávali jsme možnost realizovat potřebné kroužky a vzdělávání talentovaných dětí, příležitost pro rozvoj dětí a celkové zapojení komunit do dění ve městě – festivaly, Dny dětí, zábavné programy spolků apod. Mělo být dosaženo zvýšení pocitu sounáležitosti. Město chce projekt využít také k rozvoji případných skrytých talentů a napomoci těmto talentům s přístupem k adekvátnímu vzdělání.
Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?
Inspirovala nás možnost spolupráce s městskými spolky, neziskovými organizacemi a zejména propojení s městskými základními školami. Úžasné je využití městských prostor a nejrůznějších materiálních a finančních zdrojů k realizaci bezplatných volnočasových aktivit pro děti. Nadšení jsme byli z možnosti zapojení minorit a sociálně znevýhodněných rodin formou hudebního tělesa sdružující nejrůznější talenty a nadšence mezi dětmi. Město Brno nás inspirovalo metodou skupinové výuky El Sistema – ZŠ Merhautova nás oslovila skupinovou výukou hry na kytary a ZŠ nám. 28. října nás zase zaujala využíváním rytmických nástrojů.
Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?
Největším přínosem byly zdroje informací (koho, kde a jak oslovit, jakým způsobem získat finanční podporu či materiální zdroje), možnosti motivace k získání stakeholderů a udržení personálních zdrojů k dlouhodobé realizaci projektu. Obrovskou oporou je nám zejména národní expertka OP URBACT a tým Ministerstva pro místní rozvoj, který má projekt na starosti.
Projekt nám umožnil oslovit vůdčí členy minority, kteří si hudební programy vzali za své, a díky jejich nadšení se zapojila řada dalších členů minority. Aktivně se účastní jednání a jde vidět, že je projekt oslovil a že jim udělalo radost, že se o ně konečně někdo zajímá a poslouchá je. Díky OnStage se podařilo zaktivizovat členy minority a navázat dialog s majoritou.
Mohli byste nám představit již realizované aktivity?
Již v únoru r. 2022 byli vytipováni potencionální lektoři pro jednotlivé programy skupinové výuky hudby, které jsme, jako místní pracovní skupina, vytvořili. Po úspěšném absolvování školení lektorů v Brně v březnu r. 2022 se vykrystalizovala skupinka nejkvalitnějších, nejobětavějších a nejschopnějších lektorů, kteří začali pracovat na konkrétní tvorbě jednotlivých programů. Na květnovém setkání naší místní pracovní skupiny lektoři postupně představili své detailně propracované programy včetně sumarizace nákladů na zakoupení hudebních nástrojů. Výsledkem bylo schválení dvou typů programů a rozdání úkolů pro zrealizování objednávek hudebních nástrojů a postupné získávání finančních prostředků na jejich zakoupení. Jednotliví členové pracovní skupiny postupně oslovovali významné firmy, podniky či nadace s požadavkem na sponzorský dar. Bohužel jsme v předprázdninové době neuspěli, ale díky pravidelné finanční podpoře z Ministerstva pro místní rozvoj v celkové výši 200 000 Kč jsme realizaci nemuseli vzdát a většinu hudebních nástrojů jsme zakoupili z těchto financí. V srpnu r. 2022 jsme se úspěšně dohodli s vedením Základní a Praktické školy Neratovice, kde nás s radostí, pochopením, ale hlavně nadšením pro myšlenku našeho projektu přijala osvícená paní ředitelka Ivana Pechová, která nám otevřela všechny dveře své školy a od září s námi intenzivně spolupracuje na rozjezdu skupinové výuky tamějších žáků.
V říjnu byly otevřeny dva hudební programy. Každá ze tříd se schází dvakrát týdně ke skupinové výuce hry na hudební nástroje či zábavné formě seznamování se s nejrůznějšími hudebními nástroji a uměleckými choreografiemi. „Praktická třída, určená pro žáky II. stupně, se zaměřuje na skupinovou výuku hry na kytaru, housle, piáno a rytmické nástroje. Děti mají možnost vyzkoušet si, který nástroj je jejich srdci nejbližší. „Hernička“, určená pro žáky I. stupně, je zaměřená na volnou výuku hry na rytmické nástroje a vytváření tanečních kreací zábavnou formou. Děti mají možnost vyzkoušet si i zpěv a dramatický projev. Lektoři dávají dětem volný prostor pro seberealizaci, aby se mohly zapojit dle svého talentu a pocitů. Obě skupiny žáků se pravidelně scházejí v odpoledních hodinách hned po vyučování ve vybraných prostorech své základní školy. Výuka včetně zapůjčování hudebních nástrojů je zcela zdarma. Zatím se zapojilo 29 žáků.
Pokud jste již nějaké programy zavedli, s jakým se setkaly ohlasem?
Vytvořené programy skupinové výuky hudby se již nyní setkávají s obrovským zájmem tamějších dětí či jejich rodičů, jelikož hudba, tanec a zábava ve volném čase je přesně to, co většina dětí zná, umí a hlavně je to baví.
Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?
Patronem a iniciátorem celého projektu je pan starosta Roman Kroužecký. Nejúžasnější a nejobětavější byla právě již zmíněná paní ředitelka Ivana Pechová. Obrovskou počáteční a průběžnou eminencí našeho projektu byl pan ředitel Společenského domu Neratovice, Petr Svoboda.
Paní ředitelka Pechová nám od prvního oslovení naslouchala, vyjadřovala nejen podporu a vstřícnost, ale i potřebné podněty k dosažení cíle vytýčeného naší pracovní skupinou. Její nadšení, otevřenost a důvěra vedla k rychlým efektivním výsledkům včetně vhodných prostor k realizaci projektu. Pan ředitel Svoboda díky svému přehledu, kontaktům a zkušenostem dopřál naší pracovní skupině velmi kvalitní nábor lektorů, získání potřebných prostor k uskladňování hudebních nástrojů a v neposlední řadě flexibilní využití prostor kulturního domu k hromadnému zkoušení či realizaci veřejných vystoupení hudebních těles našich žáků.
Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?
Našim největším přáním je v příštím roce rozšířit naše programy i do ostatních dvou městských základních škol a umožnit tak seberealizaci a vzdělávací a rozvíjející možnosti dětem z dalších nízkopříjmových či sociálně znevýhodněných rodin v našem městě.
Díky obrovskému nasazení, nadšení a láskyplnému přístupu našich kvalitních lektorů a absolutní podpoře vedení města, které postupně zpracovává finanční plán pro dlouhodobou udržitelnost projektu, je zde velká pravděpodobnost pokračování a zdokonalování projektu.
Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?
Účast na tomto projektu mi dala možnost realizovat jednu z mých dlouhodobých představ o změně ve společnosti. Možnost zrealizovat jednu z částí chybně nastaveného systému – efektivní podpora nízkopříjmových a sociálně znevýhodněných rodin bez rozdílů. Díky zapojení do projektu OnStage se zlepšuji v koordinaci práce, lidských zdrojů, učím se novým odborným úkolům (zpracovávání plánů, programů, tvorba podnětů na základě evropských či dokonce mezinárodních zkušeností).
Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?
Nejdůležitější je mít zmapované konkrétní potřeby a nedostatky cílové skupiny, mít obrovskou chuť docílit změny a dostatečně motivovat cílovou skupinu vhodnou volbou programů, lektorů a vyhlídkou na pozitivní budoucnost vedoucí k dosažení jejich přání/cílů.
Rozhovor se starostou Neratovic Romanem Kroužeckým vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.
Ti (193 členských států), kdo se v roce 2015 na Valném shromáždění OSN zavázali naplňovat Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj – globální rozvojový program, který stanovuje 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs, Sustainable Development Goals), se nyní nachází v půlce cesty na jejich dosažení. Tato cesta má společný cíl, ale pro každého na ní čeká něco jiného.
Hybná síla v podobě místních samospráv
Vliv a transformační síla místních samospráv v roli naplňování SDGs není reflektována pouze v samotném cíli 11 „vytvořit bezpečná, odolná a udržitelná města a obce“, ale je zde přesah i v ostatních SDGs. Tento cíl zde není náhodou, ale je výsledkem četných vyjednávání o podobě Agendy 2030. Jak odpovědnost za naplňování SDGs přebírá kromě státu také město? Města řeší kulturu, sociální problémy, plánování a územní rozvoj, energetiku či dopravu a zodpovídají za realizaci vlastních investic. Globální závazky tak aplikují na lokální úrovni, a co víc, mají nejlepší předpoklad zapojit do plnění těchto závazků místní komunity.
SDGs je fenomén uplatnitelný nejen ve strategickém plánování pro obce, města, regiony a stát, ale i v samostatně působících organizacích a společenstvích. Přináší kompletní nákupní seznam a pomáhá neopomenout žádnou z rozvojových oblastí. SDGs jsou aplikovatelná ve strategickém plánování, monitoringu (sledování indikátorů udržitelného rozvoje), při plánování soukromých i veřejných investic, slouží jako jednotný jazyk v případě mezinárodní spolupráce, která prostřednictvím SDGs může hledat řešení a sdílet zkušenosti v konkrétních oblastech. Jihlava se např. připojila do pilotní sítě 19 evropských měst: Global Goals for Cities (Globální cíle pro města). Tento projekt pomáhá zapojeným městům nejen s výměnou zkušeností při akceleraci dosahování SDGs, ale i s přípravou integrovaného akčního plánu.
Že lze aktivně podpořit adaptaci, mitigaci, kulturu, vyřešit mnohé soc. problémy, zajistit základní služby nebo cirkulatritu a minimalizaci odpadů aj. na místní úrovni, nám ukazují česká města prostřednictvím svých různorodých aktivit. Města navíc do svých aktivit zapojují i soukromý sektor – firmy, občanskou společnost, školy a jiné instituce. Místní samosprávy jsou tvůrci regionálních politik, které navazují na ty národní a jsou katalyzátory změn. Nikdo nepochybuje o jejich přední úloze v prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni.
Krajina a emise v rukou měst
Města se připravují na klimatickou změnu (SDG 11 a 13) tak, aby snížila možná rizika a dopady s ní spojené (adaptace) nebo se snaží aktivně přispět a dostát globálním klimatickým závazkům (mitigace). Začněme u strategií, které své vize proměňují ve skutečné projekty. Každé město se v rámci svého strategického plánování může individuálně připravovat na rizika spojená s klimatickou změnou a snížit svou zranitelnost např. kvalitně zpracovanou adaptační strategií. Adaptační strategie statutárního města Jihlavy, která pečlivě zpracovala analytickou a implementační část, jež navrhuje konkrétní řešení v podobě projektů týkajících se proměn v krajině, využití smart prvků např. prostřednictvím používání automatizovaného měření v rámci městské senzorické sítě, příp. revitalizace budov či veřejného prostoru.
Fotografie č. 1: Elektrobus v Jihlavě (vlastní fotodokumentace
Dalším řešením je jít cestou adaptace a aktivního přičinění (mitigace) a zpracovat klimatický plán, který cíleně „draftuje“ cestu za snižováním emisí města – např. jako hl. město Praha. Ten přináší své řešení v podobě konkrétních projektů: zelené střechy na Praze 7, využívání dešťové vody, tvorba míst kombinujících rekreační prvky a přírodě blízkých řešení v krajině, nahrazování vozidel s konvenčními pohony za nízkoemisní až bezemisní atd. Město se však neskládá pouze ze zastavěné části, ale i krajiny. K základnímu pochopení krajinného rázu, jejího rozvoje či ochrany pomáhá tzv. územní studie krajiny (ÚSK), kterou si město může pořídit pro území svého celého katastru (SDG 11, 13, 15). Kvalitně zpracovanou ÚSK má např. pro svůj správní obvod město Černošice. Takto kvalitní podklad může být využit v dalších rozvojových aktivitách města s cílem ochránit cenné ekosystémové funkce krajiny.
Město nastaví strategii, ale realizaci již může nechat v rukou příslušných organizací, expertů či škol. To platí i v případě obnovy krajinných prvků. Např. spolek Mokřady z. s. od roku 2012 začal s péčí o lokalitu Lesnovské mokřady (poblíž Jihlavy). Místo je tak revitalizované, probíhají zde čas od času edukační procházky a slouží veřejnosti i ohroženým druhům zvířat (viz fotografie č.2).
Fotografie č. 2: Lesnovské mokřady (vlastní fotodokumentace)
Město tvoříš ty, ty i ty
V Jihlavě se aktivně hlásí k SDGs a Agendě 2030. Za poslední roky zde vyrostlo velké množství zajímavých projektů a město podporuje principy udržitelného rozvoje nejen v rámci realizace místní Agendy 21, členstvím v Národní síti Zdravých měst, ale i podporou participativních mechanismů. Zapojení veřejnosti do dialogu o městě a tvorby městského prostoru je přitom klíčové.
Že partnerství veřejného a soukromého sektoru má smysl, ukázala např. spolupráce předního zaměstnavatele BOSCH DIESEL (SDG 4, 11, 17) a Jihlavy. I soukromý sektor může mít pozitivní vliv na rozvojové aktivity města. Navíc forma spolupráce na jediném projektu dokáže navzájem vyřešit hned několik problémů na obou stranách. Město Jihlava postrádalo volná místa pro děti v mateřských školách, na druhé straně chtěla firma BOSCH DIESEL zatraktivnit technické vzdělávání dětí či svým zaměstnancům pohlídat děti ve školce „o něco déle“. Tato spolupráce dala vzniknout internátní školce Bystrouška (viz fotografie č.3).
Fotografie č. 3: školka Bystrouška (vlastní fotodokumentace)
Veřejný prostor slouží pro odpočinek, vzdělávání, setkávání či sport – slouží tedy lidem. Některé podpořené projekty radnic cílí na komunity (SDG 11), volný čas i „zvelebování“ právě onoho veřejného prostoru. Mnohé unikátní projekty vznikají právě v rámci partnerství nejrůznějších aktérů (SDG 17). Jako příklad můžeme uvést projekt Plechárny na Praze 14 nebo spolupráci občanů, knihoven s městem, která dala vzniknout integračním, edukačním a poradenským místům v celé ČR.
Kvantová teleportace – sdílení zkušeností v udržitelnosti mezi městy
Dobré myšlenky a realizace je potřeba sdílet, a to nejen mezi městy v ČR ale i s těmi zahraničními. Nejen program URBACT pomáhá rozvíjet a sdílet vědomosti, které jsou nezbytné pro rozvoj udržitelných lidských sídel. Je zde celá řada dalších iniciativ a sdružení, a ta síťují mnohá města mezi sebou (SDG 11, 17). Jaká to jsou? Města se mohou připojit např. k Národní síti zdravých měst, Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima nebo k partnerství v rámci Městské agendy EU. Společný cíl si mnohá města určují prostřednictvím různých iniciativ. Pokud se město připojí, získá partnery na společné cestě, demonstruje svůj postoj ke konkrétnímu tématu nebo obecně buduje vlastní „image“. Na mnohé tak zapůsobil např. Liberec, který se zapojil do EU Mise – 100 klimaticky neutrálních měst. Této neutrality by měla EU města dosáhnout do r. 2030. Mimo jasně stanoveného cíle, networkingové aktivity a velmi pozitivní „image“ města, získají také poradenství na míru a příležitost zapojit se do velkých inovačních projektů v celkové hodnotě 360 mil. eur z prostředků Horizont Evropa. Města tak nyní musí zpracovat celkový plán na dosažení této neutrality v odvětvích jako je např. nakládání s odpady, doprava či energetika. Je dobře vidět, že se i česká města aktivně snaží o odpovědný přístup a přijímají globální závazky.
Města jsou zkrátka iniciačně-kreativními středisky, kde rozvijí nejrůznější aktivity a svým angažmá přímo i nepřímo, vědomě i nevědomě navazují na cíle udržitelného rozvoje, ukazují svůj odpovědný přístup k rozvoji území, pečují o krajinu, napomáhají řešit sociální nerovnosti a starají se, aby se u nás dobře žilo.
Proč bychom měli chtít víc žen-starostek? Jak se v gentrifikovaných městských čtvrtích bydlí osamělým seniorkám? A proč se zabývat plánováním jiných dětských hřišť? Tento článek nastiňuje, kde všude se v plánování a řízení měst objevuje otázka genderu, a jak tato perspektiva může pomoct budovat lepší města pro život.
Genderová perspektiva jako hnutí proti mužům, abstraktní téma odtržené od každodenní reality lidí, vykonstruovaná idea, jež odklání pozornost od “reálných“ problémů jako chudoba a regionální rozdíly. V českém veřejném prostoru se často vyskytují různé dezinterpretace tématu genderu, což nevede ke konstruktivní diskusi.
Už méně zaznívá, že ekonomická prosperita států (a měst) je přímo spojená s mírou rovnosti příležitostí jejich obyvatel. Data jsou jasná: větší rodová rovnost koreluje s vyšší ekonomickou prosperitou celé společnosti, kvalitnějším vzděláním dětí a lepší možností seberealizace – pro každého.
Pohled genderové rovnosti tak přináší nové perspektivy pro řešení stávajících problémů. Otevírá nové otázky v oblasti ekonomiky, kultury a veřejného prostoru. I proto má smysl rovnost řešit na úrovni států, regionů, měst a obcí.
Řídit město pro všechny: samospráva a komunikace
Samospráva měst je klíčovou úrovní politiky ovlivňující kvalitu života a prostor, ve kterém se všichni denně pohybujeme. To je také důvod, proč bychom měli usilovat o rovnoměrné zastoupení rodových perspektiv, přičemž cílem je reflektovat potřeby a reality všech obyvatel bez rozdílů. Faktem zůstává, že evropská města řídí převážně muži – poměr žen-starostek je v současnosti 15 %. Výrazné rozdíly lze pozorovat mezi severem a západem Evropy, kde ženské zastoupení odpovídá 36 %, a východní Evropou, kde je to 2-4 %.
V komunálních volbách v Česku v září 2022 bylo do zastupitelstev zvoleno necelých 30 % žen. Výhradně mužské zastupitelstvo bylo zvoleno v 423 obcích, zatímco výhradně ženské jenom ve 4. Vedení a řízení měst tedy zůstává převážně mužskou záležitostí. Přesto lze pozorovat snahy o dosažení větší rovnováhy. Hlavní město Praha schválilo Plán podpory rovnosti žen a mužů v Magistrátu HMP na období 2022–2024, s cílem řešit kromě jiného otázky diverzity pracovního prostředí, prevenci diskriminace, nebo také rovné zastoupení na vedoucích pozicích.
Jak je to s příjmy? Ekonomická rovnost
O příjmové nerovnosti se v českém veřejném prostoru debatuje již léta. Faktem zůstává, že v Česku ženy vydělávají v průměru o téměř pětinu méně než muži. Takzvaný „gender pay gap“ neboli „rodově podmíněný rozdíl v příjmech“ je realitou i ve zbytku Evropské unie, přičemž v průměru dosahuje 16 %. S tím souvisí také nižší penze seniorek v porovnání se seniory, kde rozdíl dosahuje až 30 % (v souvislosti s výraznými výdaji za bydlení ve větších městech tato skutečnost představuje pro osaměle žijící seniorky vážný problém).
Systematické znevýhodnění žen na trhu práce souvisí s „penalizací“ péče o malé děti nebo větším zapojením do pečujících profesí, kde jsou průměrné výdělky nižší, a naopak menším zastoupením na vyšších a vedoucích pozicích. V posledních letech se v každém případě zvyšuje povědomí o těchto rozdílech. Kromě relativně kontroverzní veřejné debaty o kvótách vznikají iniciativy pro vytváření podmínek pro větší zapojení žen a dívek do vědy, IT nebo byznysu. Vedení měst tyto iniciativy často přímo nebo nepřímo podporují.
Bezpečí domova. Veřejné služby ve městě
Městská bytová politika je také otázkou nerovnosti, jelikož nedostatek bytů disproporčně dopadá na ženy. Domácnosti s jedním rodičem (typicky matkou) anebo osamělé žijící seniorky (ženy se dožívají vyššího věku než muži, jejich průměrné penze jsou ale nižší) jsou častěji chronicky nebo akutně ohrožené chudobou. Problémem jsou stoupající ceny energií, gentrifikace spojená s městskou turistikou, nedostatek obecných bytů a veřejných investic obecně. Řešení nabízí města jako Paříž nebo Berlín, podporující projekty kooperativního a multigeneračního bydlení a dostupnost městských bytů obecně. V českém kontextu lze uvést brněnskou iniciativu Housing first, nebo projekt připravovaného městského domu na Praze 7.
Relevantní otázkou je také domácí násilí. Už v období před pandemií Covidu-19 statistiky uváděly, že každá třetí žena v Evropě se stala obětí nějaké formy sexuálního násilí. Pandemie a s ní spojené omezení škol a pracovišť prodloužily čas strávený ve společných domácnostech a prohloubily problém násilí mezi partnery a vůči dětem. Data ukazují také nárůst úzkostí a depresí u dětí a mladých lidí, kteří byli v největší míře izolováni od svých sociálních kontaktů. Programy sociální podpory a prevence se objevují v řadě měst Španělska nebo v Londýně, ale také v Česku.
Hřiště pro všechny. Městské plánování a veřejný prostor
Rodová rovnost se odráží také v oblasti urbánního plánování. V posledních letech se v městské architektuře a urbanismu stále častěji mluví o budování měst vstřícnějších k potřebám žen a dívek. Vychází se z předpokladu, že existující systém plánování a řízení měst by měl lépe reflektovat specifické potřeby ženské poloviny společnosti. Ženy využívají veřejný prostor jinak, častěji řeší otázku bezpečnosti, v menší míře řídí auto nebo jezdí na kole a ve větší míře používají veřejnou dopravu.
Za pozitivní příklady se v tomto ohledu považují Vídeň nebo Barcelona, kde v posledních letech došlo k implementaci řady důležitých projektů. Města budují kromě klasických sportovních hřišť také komfortní a bezpečná prostranství přizpůsobená preferencím mladých dívek. Řeší se způsob a rozsah veřejného osvětlení, kvalita povrchu pěších cest, bezbariérovost pro kočárky, nebo bezpečnostní prvky v městské dopravě. Umělecká a kreativní tvorba žen a dívek dostává ve městech větší prostor než doposud. V českých městech se tohle téma v plánování na systematické rovině teprve otevírá.
Město, diverzita a identita. Kdo jsou „všichni“?
Většina politik a iniciativ řešící gender v českém kontextu redukuje tuto otázku na rovnováhu mezi muži a ženami (do velké míry toto zjednodušení používá i tento článek). Je proto důležité zmínit, že k otázce genderu v její komplexitě nelze přistupovat binárně. Obyvateli měst jsou i lidé s jinou než většinovou sexuální orientací, LGBTQ+. Lze tvrdit, že perspektiva těchto lidí je často reflektována ještě v menší míře, než je tomu u řešení otázek mužsko-ženské rovnováhy, která přece jenom zaznívá v mainstreamu politiky a praxe řízení měst. Nedávné události v Bratislavě připomínají, že je nevyhnutelné řešit otázky politického zastoupení, městského plánování, sociální podpory i bezpečnosti všech lidí bez rozdílu.
Kam dál s rovností ve městech: URBACT IV
Města po celé Evropě a světě řeší podobné otázky spojené se snahou dosáhnout lepší rovnováhy a pomoct všem obyvatelům bez rozdílů realizovat svůj potenciál. Genderová perspektiva diverzifikuje, obohacuje a zlepšuje život ve městech. Rodová rovnost je také jednou ze základních linií spolupráce partnerských měst v programu URBACT IV pro období 2021-2027. Otázkou zůstává, do jaké míry se podaří přenést tento pohled z relativního okraje politického zájmu a integrovat ho do základních východisek rozvoje států a měst. Česká republika prostřednictvím nové Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030 vysílá v tomto směru pozitivní signál. Praktická implementace bude ale v mnohém záviset na přístupu vedení měst, organizací, univerzit, škol a také firem. A nakonec zejména na přístupu každé(ho) z nás.
V septembri 2022 si české a slovenské mestá zapojené do Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage v rámci Operačného programu URBACT vymenili svoje poznatky, skúsenosti, úspechy a výzvy, ktoré získali počas viac ako 12 mesiacov.
Projekt trvá od júna 2021 a v súčasnosti - po období plánovania - sa vo všetkých mestách realizujú pilotné aktivity, ktoré budú trvať (minimálne) do konca roka 2022, kedy sa projekt končí. Je v ňom zapojených 7 miest. Štyri zo Slovenska: Banská Bystrica, Lučenec, Nitra, Trenčín a tri z Českej republiky: Broumov, Neratovice, Plzeň. Mestá sa líšia svojou veľkosťou, svojím významom v regióne, personálnymi kapacitami, skúsenosťami s realizáciou projektov, partnerským prístupom k plánovaniu a rozhodovaniu. Jedno majú spoločné – využívajú (okrem svojich) skúsenosti z Mesta Brna, ktoré projekt pod názvom OnStage – Hudobné školy pre sociálnu zmenu realizovalo v rokoch 2018-2021 v rámci účasti v sieti prenosu dobrej praxe v programe URBACT. Mestá zapojené do iniciatívy OnStage aplikujú prvky vyučovacej metódy El Sistema, využívanej v mestskej hudobnej škole EMMCA v španielskom meste L´Hospitalet, ktorá ju už osemnásty rok využíva na podporovanie sociálnej zmeny v meste. „Výučba je vždy skupinová, flexibilná a inkluzívna. Cieľom nie je výsledok, ale samotná skúsenosť a osobný rozvoj, pozitívna socializácia v kolektíve, pocit spolupatričnosti a spoločnej práce, podporovanie a spoluvytváranie (multi)kultúrnej povahy mesta,“ vysvetľuje Andrea Barickmanová, expertka pre prenos dobrej praxe OnStage z Mesta Brna. O aké znevýhodnenie pôjde a akú sociálnu zmenu chcú dosiahnuť, si mestá naplánovali sami, a to v tzv. miestnych pracovných skupinách (tzv. URBACT Local Groups), do ktorých pozvali čo najširší okruh ľudí – zástupcov samosprávy a ďalších inštitúcií v meste.
„Keď sme s projektom začali v roku 2021, celý rok na plánovanie sa nám zdal pomerne dlhý. Avšak zistili sme, že získať konkrétne inštitúcie, kde sa budú hudobné alebo tanečné hodiny realizovať, nájsť lektorov, porozumieť cieľom, metodike, dobrej praxi z Mesta Brna a vybrať si svoju cestu, potrebuje svoj čas. Nepomohlo nám ani náročné obdobie, ktoré zažíva naše školstvo v posledných rokoch, ovplyvnené hlavne pandémiou COVID-19 a potrebou integrácie detí z Ukrajiny, na ktoré sme museli a stále musíme operatívne reagovať“, zaznievalo počas stretnutia od účastníkov.
Foto: Stretnutie miest zapojených do Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage sa konalo v historickej radnici v Plzni.
Čo sa doteraz v zapojených mestách podarilo?
V Plzni si povedali, že sa budú učiť na svojich úspechoch i chybách priamo počas realizácie a nebudú dlho plánovať (aplikovali princíp „learning by doing“). Začali teda s praktickými aktivitami už na jeseň 2021 a založili na 16-tej ZŠ a MŠmalý detský zbor pre deti z 1. až 3. ročníka. Nazvali ho Duháček, pretože aj škola sa volá Dúhová. Podľa Školského vzdelávanieho programu tejto školy je to preto, lebo dúha prepája vzdelávacie programy aj rôzne individuality detí, na jej konci je poklad – vzdelanie a to, že sa objavuje po daždi, je symbol toho, že deti, ktoré majú problémy, sa dočkajú v škole poznania a pozitívnych výsledkov. Aj preto je iniciatíva OnStage na tejto škole na správnom mieste a ako sme videli na vlastné oči, aj v správnych rukách. Detský zbor Duháček vedie zbormajsterka Nikola Kubešová, absolventka Konzervatória a Vyššej odbornej školy Jaroslava Ježka v Plzni, ktorá v súčasnosti účinkuje aj v muzikáli v Hudobnom divadle Karlín v Prahe. Patrónom projektu je Miro Bartoš, sólista opery divadla J.K.Tyla v Plzni. Obidvaja majú skúsenosti aj zo štúdia zameraného na pedagogiku. Deti zo zboru Duháček vystúpili v júli 2022 pri odovzdávaní ocenení pracovníkom v školstve na plzenskej radnici. V septembri 2022 majú už za sebou nábor do zboru aj pre 2. stupeň, 18 detí bude viesť zbormajster Jaro Smejkal. Začína sa aj skupinová výuka hry na akustickú gitaru v dvoch krúžkoch pod vedením lektora Petra Švantnera. Aj tu je kapacita naplnená.
Foto: Detský zbor Duháček, zbormajsterka Nikola Kubešová a patrón projektu Miro Bartoš.
Metódu El Sistema využíva aj riaditeľ školy Vlastimil Šiška na svojich hodinách hudobnej výchovy. Využíva rôzne nástroje, ktoré si vďaka financiám získaných z projektov a od sponzorov nakúpili. Navštívili sme ho na hodine na 2. stupni. Rýchle striedanie aktivít, trénovanie rytmu pomocou rôznych rytmických nástrojov, pochvala i prirodzená akceptácia chýb, smiech a zábava prináša žiakom nové zručnosti. Netreba poznať noty, aby sme cítili hudbu a vedeli sa ňou vyjadriť – to je jeden z princípov metódy El Sistema. Ďalším princípom je disciplína, časté opakovanie a –samozrejme, zapojenie všetkých. Vytvorenie takých podmienok, aby hodiny boli dostupné aj pre tých, ktorí majú talent, ale nemajú financie na návštevu špeciálnych kurzov, aj pre tých, čo si myslia, že talent nemajú, ale môžu sa rozvíjať svojím tempom, ako aj pre tých, ktorí hovoria iným jazykom, majú inú kultúru, pôvod, apod. To následne prináša motiváciu detí k väčšiemu záujmu o školu, o vzdelanie, získavajú pocit, že sú súčasťou triedy, školy, spoločnosti. „Práce na projektě nás baví, protože je konstruktivní“, hovorí Vlastimil Šiška a dodáva: „Padli jsme si se spoustou lidí do noty a navíc – tento projekt pozvedl renomé této školy.“ To je pre spoluprácu dôležité – nájsť spoločnú reč a napokon mať z toho radosť.
Foto: Navštívili sme hodinu hudobnej výchovy v 16tej ZŠ a MŠ v Plzni zameranú na prácu s rytmikou pod vedením Vlastimila Šišky.
Hudobné a tanečné aktivity pre sociálnu zmenu
Aj v ďalších šiestich mestách zaviedli, alebo od septembra 2022 zavádzajú nové aktivity. Okrem základných škôl aj v materských školách, v sociálnych zariadeniach, alebo v mimovládnych organizáciách. Cieľové skupiny sú rôzne: deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, z marginalizovaných rómskych komunít, so zdravotným znevýhodnením, cudzinci.
V Broumove cielia na veľkú skupinu obyvateľov Rómov a v septembri 2022 uvádzajú do života štyri krúžky: dva pohybovo-tanečné pre deti zo Základnej školy a Praktickej školy a v Komunitnom centre Naděje, krúžok scénického tanca pre deti z Materskej škôlky „Začít spolu“ a skupinovú výuku hry na gitaru pre deti z detského domova, ktorú nazvali „Hledá se nový Django“. „Po zlyhaní niektorých predchádzajúcich projektov v meste bolo teraz náročnejšie získať pre iniciatívu OnStage podporu. Rozhodli sme sa hovoriť o našich Rómoch otvorene, nie skryte ako predtým - ako o znevýhodnených osobách“, hovorí Pavla Jenková, projektová koordinátorka pre miestnu participáciu. „Zbierame rómske príbehy pamätníkov, ukazujeme Rómov v inom svetle, ako doteraz. Píšeme články, robíme fotografie. To, že o nás ľudia vedia, zvyšuje podporu projektu,“ vysvetľuje nový prístup. Už teraz je viditeľný prínos týchto aktivít - vznikla nová spolupráca a nové partnerstvá, nové projekty – napríklad Broumovská klubovna, mení sa atmosféra v meste, aktivity sú vnímané pozitívne. Deti získavajú pocit, že na nich záleží, sú nadšené z prvých verejných vystúpení. „Pre nás samých je účasť v tejto iniciatíve tiež príležitosťou učiť sa“, dodáva Pavla Jenková. Vystúpenie detí sa pripravuje vo februári 2023 v rámci mestského podujatia Masopust. Bude to nielen vystúpenie, ale aj komunitné podujatie pre deti aj dospelých.
Foto: Pavla Jenková prezentuje skúsenosti z mesta Broumov v inicatíve OnStage na stretnutí v Plzni.
Hudbu a tanec sa rozhodli využiť ako nástroj pre sociálnu zmenu aj v dvoch základných školách v meste Banská Bystrica. Hudobno-tanečný krúžok založili v Základnej škole Pieninská v marci 2022. Zamerali sa na žiakov so zdravotným znevýhodnením, ktorí sa ťažšie zapájajú do vyučovacieho procesu, deti z málo podnetného a sociálne slabšieho prostredia a so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Prostredníctvom hudobných a tanečných aktivít vedú deti k láskavosti, rešpektu, radosti a spolupráci, vytvárajú podmienky na tvorbu priateľstiev v triede, upevňujú v deťoch vedomie, že všetci sme súčasťou a prínosom pre spoločnosť. Do aktivít vykonávaných v rámci projektu zakomponovali aj výuku angličtiny, kde deti prirodzenou a hudobno – pohybovou formou majú možnosť učiť sa cudzí jazyk mimo školského vyučovacieho procesu, čo je mimoriadne prínosné pre deti, ktorých rodičia si nemôžu dovoliť platiť krúžky anglického jazyka v jazykových školách. Deti už úspešne vystupovali na slávnostnom podujatí k 30. výročiu založenia školy v máji a pri príležitosti oceňovania najúspešnejších žiakov banskobystrických základných škôl v júni 2022. Vystúpenia priniesli deťom veľkú radosť, pocit hrdosti a úspechu a mali veľmi pozitívne ohlasy aj u rodičov. „Projekt podporujú aj kolegyne a vedenie školy a do podpory a propagácie sa zapojilo aj mesto Banská Bystrica. Do konca roka 2022 plánujeme s deťmi navštíviť predškolské zariadenia a vytvoriť vianočný program pre rodičov v rámci triedy“, hovorí Ivica Káčerová, ktorá krúžok vedie a pridáva tri tipy pre úspešnosť projektu:
určiť si hlavný cieľ, čo v rámci projektu chceme deťom odovzdať,
motivovať deti, aby sa cítili milované, uznávané, v bezpečí a túžili sa zapájať do aktivít s radosťou a túžbou spoznávať,
vytvárať vhodné prostredie na úspešnú realizáciu vyššie uvedených cieľov, ktoré sme si stanovili, posunutie detí k uvedomovaniu si a využitiu svojho potenciálu.
Foto: Vystúpenie detí z hudobno-tanečnej triedy, ZŠ Pieninská, Banská Bystrica.
V Základnej škole Trieda SNP 20 v Banskej Bystrici si dali za cieľ motivovať žiakov rómskeho pôvodu a zo sociálne znevýhodneného prostredia k účasti na vyučovaní prostredníctvom poobedných aktivít na druhom stupni, kde by sa žiaci venovali rozšírenej hudobnej výchove. Po úvodných stretnutiach a nábore nových žiakov majú v krúžku 15 detí. Ich hlavným plánom je vytvoriť spevácke teleso doprevádzané hudobnými nástrojmi. Počas nasledujúcich mesiacov sa pripravia na vystúpenie pred spolužiakmi a na školskej Vianočnej akadémii 2022, ktorú každoročne organizujú. „Najdôležitejším tipom, ako úspešne zrealizovať tento projekt, je mať kolegov, ktorí sú iniciatívni, zodpovední, kreatívni a hlavne ochotní pracovať so žiakmiaj napriek nízkemu finančnému ohodnoteniu,“ zdôrazňuje Sergej Čabala, riaditeľ ZŠ Trieda SNP 20.
Foto: Hudobný krúžok v Základnej škole Trieda SNP 20 v Banskej Bystrici.
V meste Lučenec realizujú voľnočasové aktivity pre deti s rodičmi v sociálnom zariadení OZ Za Dôstojný život – Zariadenie núdzového bývania. Deti sú vo veku 2 – 7 rokov, preto lektorky pracujú zároveň aj s ich rodičmi. Majú za sebou prvé stretnutia, počas ktorých realizovali základné pohybové a hudobné aktivity. „Avšak je naozaj rozdiel pracovať s deťmi z podnetného rodinného prostredia a s deťmi zo znevýhodneného sociálneho i rodinného prostredia. Rodičia a zákonní zástupcovia sa nie všetci hneď zapájajú do našich činností. Zatiaľ sme však len na začiatku našej spolupráce, takže predpokladáme, že sa to časom zlepší“, hovoria lektorky Marianna Žilková a Anna Čemeričková, ktoré majú bohaté skúsenosti s vedením podobných aktivít s rodičmi a deťmi z podnetného rodinného prostredia, ktoré vedú v miestnom Centre voľného času. „Je zaujímavé sledovať, že deti zo sociálne znevýhodneného prostredia sú živšie, smelšie a aktívnejšie, prejavujú nadšenie, radosť z nového, vytrhnutie zo stereotypu, ale ich rodičia sú hanblivejší a niektorí menej aktívni. Je to pochopiteľné, v ich situácii im príliš do spevu a tanca nie je. Naším cieľom je povzbudiť ich do činnosti, pomôcť im pochopiť, že to, čo možno nebolo vo veku ich detí dopriate im, nech sa snažia dopriať vlastným deťom. A aj svojou činnosťou a zapájaním sa do našich aktivit si môžu posilniť svoje vzťahy. Veríme, že tento spôsob, ktorý im a ich deťom umožní stráviť pár hodín do týždňa v pozitívnej atmosfére, zanechá na vývine ich detí kladnú stopu.“ A čo je podľa nich dôležité? „Vytrvať, nedať sa odradiť a poukazovať na význam a zmysel všetkého, čo robíme.“
Foto: Lektorky Marianna Žilková a Anna Čemeričková vedú hudobno-pohybové aktivity v Zariadení núdzového bývania OZ Za dôstojný život v Lučenci.
V meste Nitra zabezpečili trom základným školám širokú škálu hudobných nástrojov z rozpočtu mesta a už od januára 2022 sa deti zoznamovali s novými hudobnými nástrojmi a cvičili rytmiku, prevažne s učiteľmi hudobnej výchovy. Od marca prebiehajú na troch základných školách poobedné krúžky - hra na gitaru a klávesy. Na jednej základnej škole funguje aj krúžok hry na bubnové nástroje. S deťmi pracujú dvaja lektori z miestnej rómskej komunity, dobrovoľník a učitelia hudobnej výchovy. Dôležitou súčasťou iniciatívy v Nitre je aj posilnenie hodín hudobnej výchovy na ZŠ Krčméryho v prvom ročníku. V septembri 2022 zrealizovali dva bubnové workshopy v spolupráci s hudobným zoskupením Campana Batucada, tretí plánujú v októbri. Lektori z rómskej komunity sa zúčastnili školenia zameraného na prevenciu sociálno-patologických javov, pretože prevencia je súčasťou programu záujmového krúžku. „Základom úspechu je osloviť zaujímavých lektorov, ktorí pritiahnu deti a nebáť sa používať širokú škálu hudobných nástrojov“, hovorí Andrea Oravcová, projektová manažérka z Mestského úradu v Nitre. Na získanie financií na pokračovanie projektu aj v roku 2023 podali žiadosť na dotáciu cez Ministerstvo kultúry SR, kladné stanovisko dostali práve v deň konania stretnutia miest v Plzni. Plánujú ďalšie workshopy v priestoroch základných škôl s O Gadže Bašaven -ide o stretnutia s autoritami z rómskej komunity, ktorí sa presadili vďaka vzdelaniu i v hudobnej sfére. Pracujú tiež na vydaní spevníka rómskych piesní. Deti sa zapoja do kultúrneho programu v rámci mestských podujatí nielen v roku 2022, ale aj v ďalších rokoch. Už v roku 2022 budú deti z iniciatívy OnStage vystupovať v rámci otvoreného pódia počas mestskej akcie Vianočné mestečko 2022. Pri získavaní financií na pokračovanie rozbehnutých aktivít pokračujú podávaním žiadostí v ďalších grantových výzvach. Zvažujú aj možnosti spoločných medzinárodných projektov s ďalšími mestami.
Prínosy zapojenia Mesta Nitra do iniciatívy OnStage vnímajú vo viacerých rovinách:
podpora záujmu o návštevu školského zariadenia,
rozvoj talentov a práca s rodičmi,
prevencia sociálno-patologických javov,
vnímanie školy ako miesta, kde je kultúra detí z marginalizovanej rómskej komunity rešpektovaná,
zvýšenie povedomia o hudobných nástrojoch,
možnosť operatívne rozšíriť pôvodný zámer zapojenia detí z rómskej komunity o deti z Ukrajiny, čo napomáha ich ľahšiemu adaptovaniu sa v kolektíve napriek rečovej bariére.
Foto: Bubnový workshop v spolupráci s hudobným zoskupením Campana Batucada v základných školách v Nitre sa stretol s veľkým úspechom.
„Inklúziu a inkluzívne vzdelávanie chceme vnímať v širokom kontexte, teda adresované pre všetky deti a žiakov s najrôznejšími vzdelávacími potrebami. V samej podstate má vzdelávanie smerovať k istej kultúrnej homogenizácii, čo znamená, že každý účastník by na konci vzdelávacieho procesu mal disponovať takými kompetenciami (vedomosti, schopnosti, zručnosti, hodnoty), ktoré mu umožnia uplatniť sa v spoločnosti, v ktorej žije. Prostredníctvom Česko-slovenskej iniciatívy OnStage sa nám darí k týmto cieľom aspoň priblížiť a veríme, že sa nám podarí tento projekt aj naďalej rozvíjať“, uvádza Mesto Trenčín vo svojej prezentácii doterajších aktivít.
V Trenčíne realizujú v rámci iniciatívy OnStage viacero aktivít v niekoľkých inštitúciách. Na Základnej škole Východná 9 bol vytvorený hudobný krúžok DRUMMERS. Deti prejavujú veľký záujem o krúžok, stále sa hlásia noví členovia, v novembri plánujú vystúpenie na akcii BUBNOVAČKA 2022. Nadšení sú aj rodičia a čo je hlavné, vedenie školy vníma iniciatívu pozitívne a má záujem o udržateľnosť projektu. Spojená škola internátna, Ľudovíta Stárka 12 nadviazala spoluprácu so ZŠ Veľkomoravská a realizujú spoločný spevácko – filmový krúžok. Bude prebiehať do mája 2023 s cieľom pokračovať aj v ďalšom období. V ZŠ Na dolinách 27 obnovili Folklórny súbor DOLINÁČIK. Záujem bol veľký, členmi sa stali deti rôznych vekových kategórií a aj deti so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. V Materskej škole Medňanského tiež rozšírili folklórny krúžok Meduška o nových členov, plánujú vystúpenia pre širokú verejnosť. Inkluzívne aktivity realizujú aj vo vzdelávacom centre KRTKO pod názvom Krtkov klub výnimočných – rozozvučme naše srdcia pre každého v spolupráci s Mterapio pre deti so znevýhodnením (klienti KRTKA) aj deti z Materskej školy Slimáčik a deti zo zahraničia. Ich cieľom je pomocou hudby, spevu a dychu za pomoci muzikofiletických techník pri práci s deťmi so zdravotným znevýhodnením a deťmi z intaktnej populácie v inkluzívnom prostredí prispieť k ich sociálnemu, psychickému a fyzickému rozvoju. Na aktivitách Klubu sa za pomoci spevu zameriavajú na podporu rozvoja reči a precvičovanie správnej výslovnosti. „Deti sa z aktivít tešia, je to pre nich niečo nové, čo doteraz nemohli zažívať a spokojní sú aj rodičia,“ informujú lektorky.
„Zapojené školy, školské zariadenia a organizácie dostali vďaka projektu OnStage a Mestu Trenčín príležitosť na vytvorenie niečoho nového, zaujímavého a podporovať tak deti v okamžitom nadšení z viditeľných a počuteľných výsledkov,“ hovorí Martina Blažejová, koordinátorka projektu a špecialistka pre metodiku a riadenie základných škôl z Mestského úradu Trenčín. „Je vedecky dokázané, že deti, ktoré sú odmalička vedené k hudbe sú omnoho empatickejšie, úprimnejšie, senzitívnejšie a psychicky vyrovnanejšie. To je najväčším prínosom pre všetkých účastníkov aj vďaka projektu OnStage“.
Foto: Krtkov klub výnimočných v Trenčíne – skupiny Spevulka a Hudobníček.
Do iniciatívy OnStage sa zapojilo aj Mesto Neratovice, ktoré sa snaží ozlepšenie inklúzie sociálne znevýhodnených detí a ich rodičov z rómskej komunity i majority, ako aj z rastúcej komunity medzinárodných občanov. O programoch nás informovala v Plzni expertka Kamila Gamalová. V Základnej škole a Praktickej škole otvorili dva hudobné programy – Praktická trieda a Hernička. Praktická trieda je určená pre žiakov II. stupňa a zameriava sa na skupinovú výučbu hry na gitaru, husle, klavír a rytmické nástroje. Hernička je zameraná na voľnú výučbu hry na rytmické nástroje a vytváranie tanečných kreácií zábavnou formou pre žiakov I. stupňa. Deti majú možnosť vyskúšať si aj spev a dramatický prejav. Lektori dávajú deťom voľný priestor na sebarealizáciu, aby sa mohli zapojiť podľa svojho talentu a pocitov. „Prenos dobrej praxe OnStage napomohol väčšej motivácii cieľových skupín k zapojeniu sa do diania v meste a zvýšeniu pocitu spolupatričnosti. Verím, že hudba má potenciál spájať a je skvelým nástrojom na začatie dialógu medzi majoritou a minoritou,“ odkazuje Roman Kroužecký, starosta mesta Neratovice.
Foto: Lektori z Neratovíc počas stretnutie lektorov OnStage v Brne v marci 2022.
Záver
Skúsenosti zo španielskeho mesta L´Hospitalet odovzdané počas medzinárodného projektu „OnStage – Hudobné školy pre sociálnu zmenu“ a od roku 2021 v rámci „Česko-slovenskej iniciatívy na prenos dobrej praxe OnStage“ z Mesta Brna sme v siedmych českých a slovenských mestách prevzali a posunuli ďalej. Aj keď projekt ešte nekončí (pokračuje do konca decembra 2022), už teraz v mestách vidia prínosy pre deti, ich rodičov, ale aj aktérov, zapojených do miestnych pracovných skupín, ktoré iniciatívne, inovatívne a tvorivo pristupovali k porozumeniu príkladov dobrej praxe a k ich aplikovaniu vo svojich mestách podľa ich vlastnej východiskovej situácie, personálnych, finančných a iných možností. „Držíme palce všetkým, ktorí by sa chceli zapojiť, alebo už sú zapojení v projekte OnStage – hlavne veľa chuti a pozitívneho myslenia, keď veci nepôjdu tak, ako si ich človek na začiatku predstavuje. Čas, ktorý je venovaný deťom, je ten najvzácnejší – takže ak by ste možno mali pochybnosti v niektorých fázach projektu alebo o krokoch, ktoré by nešli tak jednoducho, stojí za to vydržať najmä kvôli deťom, ktorým to častokrát môže zmeniť ich život,“ odkazujú účastníci z Plzne.
Text: Magdaléna Bernátová, expertka OP URBACT, NPTI Onstage
Fotografie: Magdaléna Bernátová, Markéta Horská, URBACT a archív inštitúcií OZ Za dôstojný život, Vzdelávacie centrum OZ Krtko Trenčín, ZŠ Pieninská Banská Bystrica, ZŠ Trieda SNP 20, Banská Bystrica.
Česko-slovenská iniciatíva OnStage je zriadená v rámci Operačného programu URBACT III.
Rok 2022 byl pro URBACT rokem přechodným: poslední kolo Sítí měst v rámci URBACT III zakončilo své projekty, URBACT City Festival oslavil úspěchy měst a symbolicky přivítal novou generaci programu v již probíhajícím programovém období. Nyní, po absolvování konzultačního procesu, se URBACT IV stal skutečností: byl oficiálně schválen Evropskou komisí.
Co nás čeká s programem URBACT IV?
Program URBACT IV (2021-2027) je evolucí, nikoli revolucí. Bude i nadále podporovat města, která pracují na integrovaném a udržitelném rozvoji prostřednictvím spolupráce v EU. Stávající typy sítí se vrátí na scénu:
Města zapojená do Action Planning Networks (APN) budou vypracovávat místní integrované akční plány s cílem zlepšení svých měst.
Města zapojená do Transfer Networks (TN) se budou učit, přizpůsobovat a opětovně využívat osvědčené postupy ve svém lokálním kontextu.
Města v Innovation Transfer Mechanism (ITM) budou vypracovávat investiční plány pro iniciativy realizované v rámci projektů Urban Innovative Actions a Evropské městské iniciativy.
Sítě URBACT IV přivítají kromě měst z 27 členských států EU, také města z partnerských států (Norsko, Švýcarsko) a ze zemí NPP (Nástroj předvstupní pomoci – IPA v angličtině): Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko. Města z ostatních zemí se mohou aktivit programu účastnit na vlastní náklady.
Sítě URBACT IV budou i nadále pokrývat širokou škálu městských témat, ze kterých si města budou moci sama vybírat. Velmi si však ceníme také toho, že budou zároveň zohledněna průřezová témata programu: ekologie, gender a digitální technologie. Aktivity v oblasti budování kapacit, kapitalizace programu URBACT i stěžejní akce jako e-University nebo City Festival budou samozřejmě pokračovat až do roku 2027!
Odpočítávání do příští výzvy…
Nový rok = nová výzva URBACT! První výzva pro Action Planning Networks URBACT IV bude otevřena v lednu 2023. Města a další subjekty, které se chtějí zapojit do sítě APN, pak budou mít tři měsíce na to, aby našly další partnery a zaslaly oficiální žádost.
Samotnou přípravu ale můžete zahájit už dříve, protože začínáme právě u Vás! Online nástroj pro vyhledávání partnerů Vám pomůže najít vhodná města pro Váš projekt nebo kontaktovat partnery s již existujícími nápady a dobrou praxí. Tato platforma bude spuštěna na webových stránkách URBACT v průběhu října, takže budete mít dostatek času na prozkoumání nových partnerství a témat, která jsou pro Vaše město relevantní.
Expertní podpora je i nadále jádrem aktivit v sítích programu URBACT. Od listopadu bude zveřejněna nová databáze s ověřenými experty. Pokud hledáte někoho, kdo by se mohl stát Vaším budoucím vedoucím expertem sítě, nebo se chcete Vy sami stát expertem URBACT IV, věnujte pozornost spuštění přihlášek.
Partnery v budoucích sítích APN čeká vzrušující dobrodružství s různými aktivitami a příležitostmi k učení, výměně zkušeností a prosazování změn pro lepší města. Po několika online akcích v době covidové pandemie uspořádáme konečně i URBACT Summer University fyzicky, sledujte proto naše webové stránky i sociální sítě, abyste měli ty nejaktuálnější informace!
Možnost přihlášení k odběru českého URBACT newsletteru pro Vás připravujeme. V případě zájmu o zařazení mezi příjemce newsletteru nás kontaktujte na urbact@mmr.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích! Jsme pro Vás na Facebooku jako URBACT a URBACT v ČR.
