Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?
Před zapojením do projektu byla situace ve městě poměrně stabilizovaná. Plzeň zaujímá v rámci západních Čech dominantní postavení v oblasti průmyslu, obchodu a kultury. Na území města se nenacházejí klasické „sociálně vyloučené lokality“. Hlavní cílovou skupinou projektu jsou žáci, kteří docházejí do hlavní budovy na Americké třídě 30. Z celkového počtu 408 dětí je kvalifikovaným odhadem 255 romského původu (62,5 %), 155 žáků pochází z ciziny (38,73 %) a 93 žáků (22,8 %) pochází ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (neúplné rodiny, ubytovny, apod.). Škola tedy čelí velmi výrazné výzvě z hlediska inkluze hned několika cílových skupin od Romů přes občany s cizí státní příslušností s odlišným mateřským jazykem po sociálně znevýhodněné děti žijící v neúplných rodinách, na ubytovnách apod. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině škola v posledním roce přijala 90 dětí, jejichž inkluze mezi stávající žáky je také velmi důležitá.
Co jste od projektu očekávali?
Očekávali jsme zapojení dětí, žáků, ale i jejich zákonných zástupců do volnočasových aktivit uskutečňovaných školou bez nutnosti se na těchto aktivitách finančně podílet. Cílem bylo vzbudit v dětech zájem o hudbu jako prostředku k sebevyjádření a zároveň ukázat možnost smysluplně využít volný čas. Současně je dobrá praxe OnStage pro 16. ZŠ a MŠ cestou, jak změnit dosavadní profilaci školy.
Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?
Inspirací z dobré praxe bylo hned několik, které jsme se rozhodli přenést. Jedna z prvních věcí byl nákup hudebních nástrojů (cajóny, jembe, bonga, orfovy nástroje aj.), které jsme začali používat v hodinách hudební výchovy jako jednu z motivací k aktivnímu zapojení žáků v hodinách. Využití rytmických nástrojů v rámci hudební výchovy jsme měli možnost shlédnout při exkurzi do ZŠ nám. 28. října, kterou jsme absolvovali při návštěvě Brna, nositele dobré praxe. Velmi nás zaujal způsob práce s dětmi založený na metodě El Sistema, což je hudebně-vzdělávací program spočívající ve skupinové výuce hudby. Po vzoru brněnské ZŠ Merhautovy jsme v září tohoto roku otevřeli skupinovou výuku „Hry na akustickou kytaru“. Škola se inspirovala také brněnským Sborem ONSTAGE, který funguje ve spolupráci s IQ Roma servis, z. s. a Amaro Records, a na I. stupni založila pěvecký sbor „Duháček“. Sbor měl mezi dětmi takový úspěch, že se v tomto školním roce otevřel sbor i pro žáky II. stupně s názvem „Déčko“.
Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?
Přínos vidíme v poznávání nových lidí-přátel, metod výuky (skupinová hra na hudební nástroje), alternativních přístupů k vokální tvorbě a rozvoji kreativních přístupů a směrů.
Mohli byste nám představit již realizované aktivity?
Již realizovanými aktivitami jsou pěvecký sbor pro I. st. pod vedením sbormistryně Nikoly Kubešové, pěvecký sbor pro II. st. pod vedením sbormistra Jaro Smejkala a skupinová výuka hry na akustickou kytaru pod vedením lektora Petra Švantnera. Pěvecký sbor I. st. „Duháček“ zaznamenal první velký úspěch při vystoupení na radnici města v rámci předávání ocenění pracovníkům školství za školní rok 2021/22. Pěvecký sbor pro II. st. „Déčko“ dostal příležitost v listopadu vystoupit na Monitorovacím výboru OP URBACT, kde se představí divákům ze zemí napříč celou Evropou.
O finanční stránku projektu se velmi zasadila radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, které se podařilo zajistit dva sponzory z řad velkých městských firem (Plzeňské městské dopravní podniky a Vodárna Plzeň). Z těchto financí bylo zajišťováno především materiální zajištění projektu (nákup hudebních nástrojů, ozvučení apod.). Finance na realizaci nám poskytlo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti.
Jaký byl na nové hudební programy ohlas?
Všechny tři zavedené aktivity se setkaly s velkým ohlasem a zájmem ze strany dětí. „Duháček“ je již zavedenou aktivitou, a proto došlo pouze k náboru členů za ty, kteří již ve sboru nejsou. Sbor pro II. st. „Déčko“ byl naplněn na současných 21 členů a byl prozatím vyhlášen stop stav. Stejně tak výuka „Hry na akustickou kytaru“ je naplněna do dvou skupin v celkovém počtu 11 členů (5 a 6 dětí/skupina). Jinými slovy moc dětí, ale málo lektorů.
Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?
Z mého pohledu jsme pracovali v projektu jako jeden ucelený tým, kde každý znal svou pozici a roli v zapojení do projektu. Radní pro oblast školství, Lucie Kantorová, iniciovala zapojení města do projektu a aktivně se podílela při získávání financí na realizaci aktivit. Odbor školství v čele s vedoucí odboru, Dagmar Škrlantovou, a referentkou a zároveň koordinátorkou projektu, Alicí Vogeltanzovou, se pak stal garantem celého projektu (získávání financí a administrace). Zástupci zapojené školy měli na starosti zajištění praktických aktivit (komunikace se žáky, jejich rodiči, nákup materiálního vybavení, uzavření DPP s lektory, administrativa bezprostředně spojená s fungováním obou sborů a zájmového útvaru). Zástupci PONTONU, z. s. pak šířili osvětu u dětí, které navštěvují podprahový klub Pixla. Odbor kultury pro děti zajistil a zajistí filmové a divadelní představení zdarma. Patronem projektu se stal sólista opery divadla J. K. Tyla, Miro Bartoš.
Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?
Chceme udržet stávající pěvecké sbory a jejich hudební aktivity včetně výuky hry na kytaru. Záleží nám na prezentaci činností a aktivit na veřejnosti (např. rozsvícení vánočního stromu) a zajištění publicity daných aktivit. Plánujeme navýšení finančních prostředků v rozpočtu školy na pokrytí nákladů na DPP a nákup dalšího materiálního vybavení. Do budoucna chceme řešit prostorové zajištění a uložení hudebních nástrojů. Jedinou slabou stránkou zajištění udržitelnosti navržených aktivit je stránka finanční. Jsme však v této oblasti aktivní, jelikož vidíme, že mají hudební programy pro naše děti smysl. Zapojili jsme se do výzvy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy s názvem „Implementace Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy“, jejímž cílem je podpora 400 znevýhodněných škol v období 2022 – 2025. Pokud bude naše žádost schválena, můžeme získat prostředky např. na učitele volnočasových aktivit, zážitkové vzdělávací programy apod.
Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?
Osobní zkušenost se zapojením do iniciativy je vcelku pozitivní. Oceňuji možnost poznat kolegy z jiných koutů České republiky. Ačkoliv jsme každý z jiného oboru nebo odvětví, či na jiné pozici v rámci projektu, všichni máme stejný cíl a vizi, že hudba spojuje napříč městy, státy, národy a etniky. Skvělá byla také možnost poznat nové metody, které se v určitém měřítku dají využít nejen v základních školách, ale i ve střediscích volného času, podprahových klubech apod.
Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?
Klíčová je úzká a aktivní spolupráce se zřizovatelem školy a dalšími představiteli města napříč všemi odbory. Důležitá je také komunikace celého implementačního týmu, včetně time managementu dílčích aktivit projektu. Pokud chcete uspět, zajistěte si okolo sebe tým kreativců se společným cílem.
Rozhovor s ředitelem zapojené školy Vlastimilem Šiškou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.
