„Města jsou tak silná, jak silné jsou jejich komunity“. To byl jeden z hlavních poznatků, které si odnesl koordinátor vedoucího města Espoo Ville Taajamaa, zodpovědný za práci v rámci Agendy 2030, po prvním osobním setkání partnerských měst sítě Cities for Sustainability Governance (CSG), které se konalo 15.–16. listopadu 2023 v Tallinnu. „Po hodinách a hodinách chrlení odborných řečí, práce a prohlídek týkající se udržitelnosti měst jsme měli na myslí hlavně naše občany. To je přece skvělé!“, uzavřel.
Devět partnerských měst – Agios Dimitrios (Řecko), Braga (Portugalsko), Espoo (Finsko), Gabrovo (Bulharsko), Jablonec nad Nisou (Česko), Košice (Slovensko), Mannheim (Německo), Tallinn (Estonsko) a Valencie (Španělsko) – spojilo na 2,5 roku své síly, aby objevilo a navrhlo, jak může „správa udržitelnosti“ odpovědět na potřebnou obnovu závazků, důvěry, činností a očekávání, abychom do roku 2030 dosáhli světa, jaký si přejeme.
Proč „správa udržitelnosti“?
Jen málokdo by si asi nevšiml, že svět není na nejlepší cestě k dosažení Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs). Ve zvláštním vydání Zprávy o pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje do roku 2023, které bylo zveřejněno na začátku tohoto roku, se uvádí, že „je čas bít na poplach“. Pokud jde o města (Cíl SDG 11), podle údajů z roku 2022 ze 1507 měst ve 126 zemích má pouze 51,6 % světové městské populace snadný přístup k veřejné dopravě a otevřená veřejná prostranství tvoří jen 3,2 % městské půdy (v celosvětovém průměru), přestože se během pandemie Covid-19 prokázal jejich význam pro zajištění spokojeného života. Rostoucí sociální nerovnosti a změna klimatu zároveň představují rostoucí hrozbu pro naplňování Cílů udržitelného rozvoje.
Žádné evropské město dosud nedosáhlo těchto Cílů, zatímco OECD odhaduje, že přibližně 65 % všech Cílů SDGs závisí na opatřeních místních a regionálních samospráv. Proč tedy nedochází k dostatečně rychlému posunu?
Řešení této situace vyžaduje nové modely, jak řídit udržitelnost a dosahovat výsledků PRO naše komunity a SPOLEČNĚ s našimi komunitami.
Pokud jsou „konečným cílem“ dobře spravovaná, udržitelná a zdravá města, mohou Cíle udržitelného rozvoje udávat směr, tak prostředek, jak se k nim dostat. Je to nejlepší holistický rámec pro udržitelný rozvoj, který je k dispozici. Je to dohoda založená na hodnotách, deklarace, soubor 17 holistických témat, 169 cílů a více než 200 ukazatelů k jejich měření. A co je možná nejdůležitější, je to sdílený glokální (globální + lokální) slovník pro komunikaci s našimi komunitami. Nesmíme zapomenout, že jej sdílejí všichni světoví lídři, včetně všech členských států OSN.
Starosta Bragy Ricardo Rio to vyjádřil jednoduše:
„Vždycky říkám, že Cíle udržitelného rozvoje jsou naší ‚cestou ke kvalitnějšímu životu‘, takže když plníme cíle, snažíme se vytvořit podmínky pro to, aby lidé byli v našem městě šťastnější a měli lepší kvalitu života.“
Pokud je tedy udržitelnost definována Agendou OSN 2030 a Cíli udržitelného rozvoje, co máme na mysli pod pojmem „správa“ (governance)? Stručně řečeno, správa se zabývá otázkou, jak mohou města společně se svými komunitami dosahovat lepších výsledků (směrem k Cílům udržitelného rozvoje). Zaměřuje se jak na vnitřní procesy a struktury, tak na vztahy se zúčastněnými stranami. V následujícím oddíle ukážeme, jak se devět měst v síti CSG plánuje s tímto tématem vypořádat prostřednictvím čtyř hlavních pilířů.
Čtyři pilíře správy udržitelnosti
Vzhledem k tomu, že každé město má svůj jedinečný místní kontext a výzvy, vytvořili jsme čtyři společné pilíře pro analýzu současné situace partnerských měst CSG v oblasti správy udržitelnosti. Na základě těchto pilířů každý partner navrhne a realizuje své priority a opatření.
Souhrnně lze říci, že čtyři pilíře se zabývají vytvářením společného směřování na místní úrovni, zlepšením spolupráce měst s partnery a komunitami, budováním silných institucí s kulturou a myšlením udržitelnosti a zlepšením dialogu a spolupráce mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy.
Vše začíná vytvořením společného směrování na místní úrovni. V CSG podporujeme využívání Cílů udržitelného rozvoje k vytváření společných vizí a ucelených dlouhodobých strategií, které odpovídají místním potřebám a výzvám. Někteří partneři jsou již v tomto tématu v popředí: Espoo se svým „Příběhem Espoo“, Mannheim se svou Misií 2030, model strategického řízení Bragy a rozvojová strategie Tallinnu do roku 2035 - všechny tyto země začleňují Cíle udržitelného rozvoje do svých návrhů, realizace a monitorování. Další města v síti mají příležitost začít Cíle udržitelného rozvoje strategičtěji využívat. Děje se tak v Košicích a v Jablonci nad Nisou vzniklo nové oddělení strategického plánování, které bude pracovat na zlepšení způsobu tvorby strategických koncepcí a plánů. Cíle udržitelného rozvoje zde mohou být velkou oporou.
Ø Tento pilíř nazýváme „Rozvoj politiky“. Jde o definování toho, čeho je třeba dosáhnout, s využitím Cílů udržitelného rozvoje jako vodítka pro vytvoření společného směru na místní úrovni.
Klíčová je lepší spolupráce v rámci partnerství a s komunitou. „Pokud vaše práce nezapojuje občany, neděje se“. To bylo jedno z klíčových sdělení starostů, s nimiž byly vedeny rozhovory v první fázi projektu CSG. Pomohlo nám to pochopit, že se musíme zaměřit na způsoby, jak zapojit místní komunity a občany do každodenní práce měst, a to v síti měst To urychluje učení a také šetří zdroje. Pracovat lépe společně také znamená využívat stále častěji kombinaci soukromého a veřejného sektoru, lidského kapitálu, místa a partnerství – k dosažení udržitelného rozvoje. Valencie je v tomto směru majákem, protože pro svou klimatickou misi navrhla vícevrstvý systém správy. Začíná to týmem napříč odděleními a radou složenou z mnoha zainteresovaných stran a končí to vytvořením otevřené celoměstské aliance. Dalším úkolem bude zajistit společnou realizaci opatření prostřednictvím těchto struktur. Podobně jako Valencie i obě města Gabrovo a Košice vytvářejí pro své klimatické mise systémy participativního řízení. Ve městě Agios Dimitrios se chystá s nástupem nové vlády v roce 2024 zahájit nový proces participativního plánování, který bude vycházet z dlouhé tradice zapojování komunit.
Ø Tento pilíř nazýváme „víceúrovňová správa aktérů“. Jde o to, jak mohou města lépe spolupracovat s partnery a komunita
Je zapotřebí silných institucí s kulturou a myšlením udržitelnosti. Městské samosprávy a úředníci jsou v centru sítě CSG a usilovně se snaží zajistit, aby byl udržitelný rozvoj realizován co nejlépe s využitím dostupných zdrojů. Když jsme však analyzovali klíčové problémy, které stojí za „Action gap“ v oblasti Cílů udržitelného rozvoje, pomocí nástroje URBACT Strom problémů, byl jako jeden z hlavních problémů CSG zdůrazněn nedostatek „myšlení udržitelnosti“. Klíčové je proto vybavit lidi znalostmi a porozuměním udržitelnému rozvoji (a Cílům udržitelného rozvoje). Je také třeba, aby se udržitelný rozvoj stal součástí každodenní práce všech lidí a aby se vytvořily správné struktury a rutiny - včetně zdrojů - pro spolupráci oddělení a pro „roztančení sil“. V Tallinnu začínají oddělení lidských zdrojů, komunikace a mezinárodních vztahů spolupracovat na přípravě nových studijních materiálů a interních komunikačních aktivit s cílem podpořit kulturu a myšlení v oblasti udržitelného rozvoje v městské správě. V Espoo již mají všichni zaměstnanci města přístup k online kurzu o Cílech udržitelného rozvoje, kromě jiných školení o udržitelném rozvoji.
Ø Tento pilíř nazýváme „organizační rozvoj“. Jde o podporu lidí v městských organizacích, aby se udržitelný rozvoj stal součástí jejich každodenní práce a myšlení.
Žádné město není ostrov a udržitelný rozvoj nelze omezit na administrativní hranice. Proto je nezbytný dialog a spolupráce napříč vládními úrovněmi (regionální, národní, EU, OSN) i s ostatními obcemi. Jako CSG se chceme propojit s dalšími sítěmi a správními orgány, zejména v kontextu městské politiky EU. Chceme také zajistit, aby výhody spolupráce mezi městy přinášely konkrétní výsledky na místní úrovni. V Braze a Gabrovu jsou starostové prostřednictvím Výboru regionů (VR) zásadními a dynamickými obhájci na úrovni EU a mohou podpořit celou síť v pochopení toho, jak lépe propojit místní, národní a mezinárodní práci. Dvěma konkrétními příklady jsou účast Bragy v globální iniciativě OSN-Habitat pro města a inovační camp v Gabrovu podle modelu quadruple helix Výboru regionů.
Ø Tento pilíř nazýváme „víceúrovňová správa věcí veřejných“. Jde o pozitivní prosazování zájmů měst u vyšších úrovní státní správy a maximální využití spolupráce mezi městy.
Města se podílejí na vytváření budoucnosti Evropy
Úloha měst při vytváření společností, které jsou připraveny na budoucnost, je všeobecně uznávána. Nikdo netvrdí, že města nejsou zodpovědná za aktualizaci udržitelného rozvoje v praxi a za vytváření základů pro kvalitnější život lidí. Problém je v tom, že města sice tuto práci vykonávají, ale ne vždy jsou náležitě vyslyšena, pověřena a vybavena prostředky, aby se mohla vypořádat s očekáváními, která jsou na ně kladena. V samotné EU by se města dala přirovnat k (někdy vzpurným) teenagerům s dospělými povinnostmi, s nimiž se při přijímání důležitých rozhodnutí zachází jako s dětmi. Tato událost pod názvem Města pro udržitelnou správu prokáže, že města mohou navrhovat, realizovat a provozovat strategická a komunitně řízená řešení výzev udržitelnosti ve všech jejích dimenzích: ekonomické, environmentální a sociální. Aby se však odstranila mezera v opatřeních v rámci Cílů udržitelného rozvoje, musí být u jednacího stolu společně s osobami s rozhodovací pravomocí na všech úrovních.
A konečně, „správa udržitelnosti“ pro města není univerzální koncept – bude mít různé podoby podle velikosti, historie a geografických, socioekonomických a kulturních reálií našich partnerských měst. Víme také, že klíčové je načasování a že je třeba vytrvalého úsilí, aby se udržitelný rozvoj v organizaci „uchytil“. Zkušenosti ukazují, že Agendu OSN 2030 a Cíle udržitelného rozvoje lze přizpůsobit kontextu, lokalizovat a nasměrovat města všech typů a velikostí. Výzvy, kterým Evropa čelí, v podstatě vyžadují nové způsoby podpory zastupitelské demokracie ve stále složitějším prostředí. Jednání Měst pro udržitelnou správu potvrdí alespoň jeden prvek tohoto hledání: komunitně řízenou a strategickou správu prostřednictvím Agendy 2030 a Cílů udržitelného rozvoje.
Za příspěvky k článku děkujeme Villovi Taajamaa, koordinátorovi ve vedoucím městě Espoo v síti měst CSG a paní Stině Heikkila.
Článek přeložil Radek Vratný.
