Po většinu času naší existence žila většina lidí na světě v malých komunitách. Za posledních 500 let se tato realita dramaticky změnila a v roce 2015 již 73,5 % Evropanů žilo ve městech. Koncentrace lidí vede k některým problémům souvisejícím s kvalitou života, jako jsou problémy s dostupným bydlením, snížená bezpečnost, znečištěné prostředí či chudoba.
Podle Zprávy o kvalitě života v evropských městech, studie Evropské komise z roku 2023, jsou menší města vnímána jako lepší místa pro život. Studie ukazuje, že ve městech menších než 250 000 obyvatel se zvyšuje spokojenost a blahobyt lidí.
V posledním desetiletí však Evropa zažívá nepříznivé demografické trendy. Malá města zažívají úbytek obyvatel a zmenšují se. Jak a proč k tomuto trendu dochází?
To byla otázka, která svedla dohromady deset partnerů sítě Action Planning Network „Residents of the future“. Šibenik (Chorvatsko) je vedoucím partnerem projektu, do něhož jsou zapojena také města Alba Iulia (Rumunsko), Kalamata (Řecko), Iisalmi (Finsko), Mangualde (Portugalsko), Mantova (Itálie), Plasencia (Španělsko), Saint-Quentin (Francie), Saldus (Lotyšsko) a Trebinje z Bosny a Hercegoviny. Všechna tato města s 20 až 80 tisíci obyvateli nejsou hlavními městy svých zemí, a přestože jsou to města bezpečná, atraktivní s příjemným klimatem, rozvinutou ekonomikou a dobrými sociálními a vzdělávacími službami, zaznamenala v posledních letech úbytek obyvatel: většina z nich má méně nebo téměř stejný počet obyvatel jako v 70. a 90. letech 20. století.
Tato skutečnost ukazuje, že i když tato města procházejí obdobím demografického zotavení, je pro ně obtížné udržet trvalý růst. Hlavním důvodem je nebezpečný cyklus zmenšování měst: nízká porodnost a stárnutí společnosti způsobují úbytek pracovních sil a „brain drain“. Menší počet obyvatel v produktivním věku, talentovaných lidí a odborníků zase ovlivňuje atraktivitu a konkurenceschopnost města pro nové investory. Méně investic znamená nedostatek kariérních příležitostí a nízké průměrné platy, což vede mladé lidi k odchodu z malých měst do větších, kde hledají výnosnější zaměstnání, což zvyšuje podíl starších, neaktivních obyvatel a snižuje porodnost.
Analýza dat partnerů projektu Residents of the Future poukazuje na některé zajímavé skutečnosti, které mohou ovlivnit atraktivitu měst. Každé město má nižší platy, než je průměr v jeho zemi, a to o 10 až 20 %, a při srovnání s průměrným platem v hlavních městech se rozdíl ještě zvyšuje, a to o 20 až 40 %. Kromě toho ve většině měst není snadné najít byt k pronájmu za příznivou cenu, úřady mají složitou byrokracii na místní i celostátní úrovni a nemají vhodný systém podpory pro integraci zahraničních obyvatel.
Všechny tyto výzvy nás vedou k hlavní otázce této sítě: Jak si mohou zmenšující se města udržet a přilákat budoucí obyvatele?
Na tuto náročnou otázku se pokusíme odpovědět prostřednictvím výzkumu následujících klíčových prvků: Značka města a marketing, komunikace silných stránek města s cílem přilákat a udržet obyvatele a investory; digitální transformace, nomádství a práce na dálku, vytváření inovativního a moderního městského prostředí, připravování měst pro tento vznikající životní styl; ekonomická diverzifikace, rozvoj podnikání a přilákání investic, zajištění odolné a dynamické místní ekonomiky, poskytování rozmanitých pracovních příležitostí a zvýšení atraktivity města pro obyvatele; zajištění rozmanité a cenově dostupné nabídky bydlení, která uspokojí potřeby obyvatel; udržitelnost, za účelem ochrany konkurenční výhody malých měst, spojení s přírodou a kvalita života, podpora spokojenosti a přilákání jednotlivců, kteří hledají naplňující životní styl.
Kromě toho partneři měst této sítě věří, že když města čelící podobným výzvám spolupracují (sdílejí zkušenosti, řešení a účinné politiky), je možné budovat kapacity, vyvíjet inovativní řešení, která představují znalosti v praxi, zvyšovat jejich politický vliv a pravděpodobnost získání podpory nebo zdrojů z vyšších úrovní státní správy. Sdílením svých probíhajících projektů a dobré praxe tak bude možné podnítit změnu k lepším městům a definovat akční plán pro každého partnera, zaměřený na jeho konkrétní výzvy, a cíle udržitelného rozvoje měst.
Experti v řídícím týmu vedoucího města této URBACT sítě se domnívají, že pokud „hovoříme o podpoře integrovaného udržitelného rozvoje měst prostřednictvím spolupráce, neexistuje lepší program než URBACT pro řešení tohoto druhu problematiky“. Výzva probíhajícího projektu se dokonale shoduje s klíčovými cíli programu a hodnotovou premisou pro partnerská města, konkrétně ta malá.
Koneckonců je pravda, že malá města mohou být potenciálně nejlepším místem pro život v Evropě. Aby toho dosáhla, musí zlepšit svou ekonomiku a kvalitu života. Města v URBACT síti Residents of the Future jsou odhodlána spolupracovat podle metodiky URBACT a dosáhnout pozitivní změny, aby se stala ještě lepšími městy a aby se stala evropským vzorem!
Jestli Vás zajímá, jak se daří partnerským městům sítě Residents of the future naplňovat vytyčené cíle, sledujte jejich pokrok na webu urbact.eu nebo sociálních sítích programu URBACT.
Autor původního článku: Petar Mišura
